Václav Šnaidr

Václav Šnaidr
Narození3. srpna 1911
Tupadly
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1952 (ve věku 41 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Povolánípolicista a četník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Šnaidr (1911 Tupadly1952 Věznice Pankrác) byl český příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.[1]

Životopis

Narodil se v roce 1911 v Tupadlech.[2] Ve věku 22 let se stal studentem četnické školy. Tu úspěšně absolvoval a začal působit jako policista v Klatovech a Domažlicích.[3]

Po únoru 1948

Po komunistickém převratu se brzy zapojil do odbojové činnosti, která mu byla představena Františkem Havlíčkem.[4] Již od srpna 1948 tak pomáhal československým občanům překročit hranici do Západního Německa. Později začal v této souvislosti spolupracovat s americkými tajnými službami. V rámci své odbojové činnosti rovněž pomáhal rozšiřovat síť tzv. mrtvých stránek a ukrývat zbraně.[3]

Zatčení a soudní proces

Poté, co došlo k zatčení jeho spolupracovníka v odboji, který byl vyšetřovateli z řad StB brutálně mučen a Šnaidra při výsleších prozradil, byl zatčen (k zatčení možná došlo v srpnu 1951).[5] Byly u něj přitom objeveny dvě desítky pušek, přes třicet pistolí a sedm tisíc nábojů. V květnu 1952 byl v politickém procesu konaném v Plzni za trestné činy velezrady, vyzvědačství a sabotáže odsouzen k trestu smrti.[3][6] V procesu byla k dlouholetým trestům odnětí svobody (včetně trestů doživotních) odsouzena řada dalších osob, zpravidla příslušníků SNB. Byl mezi nimi i jeho bratr Josef, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši 20 let.[5] Šnaidrovo odvolání ani žádost o milost nebyly úspěšné.[4] Popraven byl buď v září, nebo v listopadu 1952.[2][5][6]

V roce 1993 byla v Klatovech instalována pamětní deska na jeho památku. V roce 2015 byla rekonstruována. V červnu 2023 byla u vstupu do budovy Policejního prezidia v Praze instalována pamětní deska, která připomíná příslušníky SNB, kteří byli za komunistického režimu popraveni. Je na ní i Šnaidrovo jméno.[3]

Odkazy

Reference

  1. Vojenská pietní místa v Praze 8 ( strana 4 ). SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  2. a b seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d STK. Po únorovém převratu se komunisté zbavovali i nepohodlných policistů: Mnozí neunikli popravám. Blesk.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  4. a b Únor 1948: Klatovský velitel SNB František Havlíček získal Řád Vítězného února. Pak komunisty zradil. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  5. a b c Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  6. a b Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“