Václav Švec (letec)

Plk. Václav Švec
Narození16. února 1915
Most
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. února 1986
Hostivice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánípalubní radiotelegrafista a střelec
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám jakoos. č. F-3179, RAF 787944
RodičeVáclav Švec, Marie Šindelářová
Příbuznítchán Karel Dusík
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Švec (16. února 1915 Most11. února 1986) byl český palubní radiotelegrafista a střelec 311. československé bombardovací perutě.

Život

Před druhou světovou válkou

Václav Švec se narodil 16. února 1915 v Mostě jako třetí syn horníka Václava Švece a Marie, rozené Šindelářové. Vychodil pět ročníků obecné školy, tři ročníky školy měšťanské a dva ročníky odborné pokračovací školy. V roce 1930 se vyučil strojním zámečníkem. Prezenční vojenskou službu odsloužil u dělostřelecké jednotky v Ruzyni, během ní v roce 1935 absolvoval poddůstojnickou školu, kurz pro výkonné rotmistry a kurz dělovodů. V armádní službě zůastal do roku 1939, dosáhl hodnosti četaře.

Druhá světová válka

Po německé okupaci opustil Václav Švec v polovině ledna 1940 ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Bejrút odcestoval do Francie, kde 25. dubna 1940 v Agde vstoupil do zde vznikající Československé armády v zahraničí. Zařazen byl k 1. dělostřeleckému pluku. Bitvy o Francii se nezúčastnil. Po jejím pádu v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království. Zde byl přijat do Royal Air Force a začal sloužit u pozemního personálu. Absolvoval výcvik na zbrojíře a jako takový byl 20. března 1941 přičleněn k 311. československé bombardovací peruti. Dne 30. listopadu 1941 nastoupil k výcviku na palubního radiotelegrafistu a střelce, který absolvoval mj. na Bahamách. Po jeho ukončení byl 15. května 1944 opět zařazen k 311. peruti, se kterou následně létal protiponorkové a protilodní mise nad oceánem. První operační let absolvoval 12. června 1944. Dne 29. října 1944 byl těžce raněn po havárii stroje Consolidated B-24 Liberator GR Mk.V BZ720 PP-G, který byl jedním ze tří letounů určených k útoku na německou ponorku U 1060 uvízlou u norského pobřeží. Letoun startoval ze základny Wick. Krátce po startu stroj z neznámých příčin narazil do vrcholu kopce na skotském pobřeží severně od Helmsdale. Čtyři letci byli zraněni, mezi nimi i Václav Švec, pět příslušníků posádky zahynulo.[1] Další dvě letadla útok úspěšně provedla. Rekonvalescence trvala do konce ledna 1945, poté nastoupil službu u Československého depotu, do operační služby již do konce druhé světové války nezasáhl.

Po druhé světové válce

Po návratu do Československa 21. srpna 1945 pokračoval Václav Švec v hodnosti štábního rotmistra v armádní službě, naposledy ve Vysokém Mýtě, než z ní byl komunistickou mocí vyhozen. Pracoval jako zámečník, oženil se s Boženou Dusíkovou, dcerou československého legionáře Karla Dusíka[2], a usadil se v Hostivici. Zde 11. února 1986 náhle zemřel.

Ocenění

Vyznamenání

Posmrtná ocenění

  • Václav Švec byl v roce 1991 in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka
  • Václavu Švecovi byl v roce 2006 udělen titul Čestného občana města Hostivice

Odkazy

Reference

  1. OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola VII, s. 200–205. Autor letěl jako druhý pilot Liberatoru PP-Y, který startoval po PP-G. "Hned nad letištěm jsme se dostali do prudkého deště. Maják Tarbat Ness, vzdálený asi 10 kilometrů od letiště, odkud jsme měli nasadit kurs, jsme vůbec nezahlédli.". 
  2. Detail legionáře Karla Dusíka na stránkách Legie 100

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“