Václav Žlebský z Lichtenburka

Václav Žlebský z Lichtenburka
Pečeť Václava Žlebského.jpg
Narození1287
Úmrtí14. století
ChoťAnežka
DětiHynek Žlebský z Lichtenburka
neznámá jeptiška v Pohledu
RodičeJindřich z Lichtenburka a Matylda ze Žleb
RodŽlebští z Lichtenburka
PříbuzníHynek Krušina I. z Lichtenburka, Smil III. z Lichtenburka a Čeněk Žlebský z Ronovce (sourozenci)
Anežka z Lichtenburka[1], Eliška z Lichtenburka[1] a Markéta z Lichtenburka (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Žlebský z Lichtenburka (asi mezi 1285 a 1290 – mezi 1312 a 1314) byl český šlechtic z žlebské větve rodu Lichtenburků.

Narodil se jako syn Jindřicha z Lichtenburka a Matyldy ze Žleb. V roce 1302 se poprvé objevil v pramenech. Vlastnil statky v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk) a žlebské panství s hradem Žleby. Spolu se svým bratrem Čeňkem, strýcem Oldřichem a nevlastním bratrem Hynkem Krušinou byl jedním se straníků českého krále Jindřicha Korutanského. Po roku 1312 se vytratil z pramenů a v roce 1314 již byl nebožtíkem. Zanechal po sobě nedospělého syna Hynka Žlebského z Lichtenburka.

Život

Malba Jindřicha Korutanského na zdi ve Španělském sále na zámku v Ambrasu u Innsbrucku

Václav Žlebský z Lichtenburka se narodil asi mezi roky 1285 a 1290 jako nejstarší syn z druhého manželství Jindřicha z Lichtenburka s Matyldou ze Žleb. Po smrti svého otce Jindřicha si Lichtenburkové dosud žijící v majetkovém nedílu roku 1296 rozdělili své panství. Jindřichův dospělý syn z prvního manželství s Domaslavou ze Strakonic Hynek Krušina I. z Lichtenburka a jeho nevlastní nezletilí bratři Václav Žlebský z Lichtenburka, Smil III. z Lichtenburka a Čeněk Žlebský z Ronovce, z lichtenburského panství získali polovinu Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) s jeho doly, hrad Ronovec s okolím, žlebské panství a území v Dolním Poohří. K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo do pěti let a to ve chvíli, kdy Václav dospěl. Z tohoto druhého dělení Václavovi zůstaly pouze s statky v Dolním Poohří a žlebské panství s hradem Žleby. První zmínka o Václavovi v pramenech pochází z roku 1302, kdy vystoupil s predikátem „ze Žleb“. Václav měl pro vydávání listin zřejmě vlastní kancelář.[2]

Oldřich z Lichtenburka (Fiktivní portrét od Bartoloměje Paprockého, Diadochus)

Václav i jeho bratr Čeněk se politicky přidržovali svého strýce Oldřicha z Lichtenburka. V lednu 1307 Václav například svědčil při Oldřichově založení města Ronovu nad Doubravou.[3] Spolu s Oldřichem a svými bratry byl Václav velkým přívržencem českého krále Jindřicha Korutanského.[4] V březnu 1310 Václav s bratry figuroval na listině svého strýce Rajmunda, které povolovalo městě Brodu vystavět si kamenné hradby. V červenci 1310 byl přítomen u složení přísahy věrnosti svým strýcem Oldřicha a jeho synem Jindřichem králi Jindřichu Korutanskému.[3] Jindřich Korutanský byl však ještě téhož roku nakonec poražen a vyhnán z Čech Janem Lucemburským, jenž se následně stal novým českým králem.[5] V roce 1312 se Václav naposledy objevil v pramenech a roku 1314 již byl po smrti. Zanechal po sobě syna Hynka Žlebského z Lichtenburka, který však v době otcovy smrti ještě nebyl zletilým. Rodové statky místo něj proto spravovala Václavova matka Matylda ze Žleb, jež měla velký vliv i na své syny.[6]

Majetek

Po smrti Václavova otce Jindřicha z Lichtenburka si Lichtenburkové roku 1296 rozdělili své panství. Dosud totiž žili v majetkovém nedílu. Václav se svými bratry z lichtenburského panství získal polovinu Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) s jeho doly, hrad Ronovec s městem Bělou, žlebské panství a území v Dolním Poohří. K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo nejpozději do pěti let, když Václav dospěl. Václavovi po tomto druhém dělení zůstaly pouze statky v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk) a žlebské panství s hradem Žleby. Václav měl ale zřejmě také menší podíly z města Brodu a jeho okolí, jenž vlastnili především Václavův nevlastní bratr Hynek Krušina a jeho strýc Rajmund z Lichtenburka.[7]

Nejasnosti panují ohledně majetku v dolním Poohří, protože se nejednalo o souvislé panství a není proto jisté, co všechno mu zde patřilo. Tato oblast byla zřejmě poměrně lukrativní, protože byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo zde několik obchodních stezek. Lichtenburkové zde možná vlastnili hrad Klapý (dnešní Hazmburk). Hospodářským centrem dominia v Dolním Poohří byly zřejmě Libochovice.[8]

Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu

Václav měl malý podíl zřejmě i na rodovém lichtenburském panství na Havlíčkobrodsku, což byla díky místním stříbrným dolům neobyčejně výnosná oblast. Centrum jejich dominia v této lokalitě tvořilo město Brod (dnešní Havlíčkův Brod). K Brodu patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Těžilo se zde především v povodí potoků Šlapanky a Žabince, kde se štoly nacházely u Petrkova, Svatého Kříže a Vysoké. I přesto, že hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou horního regálu král. Ložiska stříbra se však za Václavova života postupně vyčerpávala. Poblíž Brodu Václavovi náležel hrad Žleby, ke kterému patřila Uhelná Příbram, vesnice Žleby, Skovice, Markovice, Biskupice, Zaříčany, Tři Dvory, Koudelov, Ksiny a možná také Bílé Podolí tvořící spolu se Zaříčany nejsevernější lichtenburskou državu. Ke Žlebům náležela také patronátní práva ke kostelům ve Skuhrově, Lučicích a Protivanech.[9]

Panství Václava Žlebského spravovali rychtáři jednotlivých měst a vesnic, na které dohlíželi vrchnostenští provinciální sudí.[10]

Pečeť

Pečeť Václava Žlebského z Lichtenburka

Pečeť Václava Žlebského z Lichtenburka se dochovala z roku 1302, 1307, 1310 a dále z roku 1314 a 1322, kdy byl Václav již po smrti a jeho pečetidlo využívala jeho matka Matylda. Tato pečeť byla okrouhlá s průměrem 51 milimetrů a byla vyrobená z přírodního vosku. Na listině byla přivěšená pergamenovým proužkem nebo bílo-červeno-fialovými nitěmi. V poli měla gotický štít skloněný vpravo, v němž se nacházely zkřížené ostrve. Na štítě byl nízký kbelcový helm. V klenotu se nacházela paví kyta, jež byla přeložená rybou. Pole pečeti zdobily proražené routy oddělené perlovcem. Na pečeti gotickou majuskulou stál opis +S. WENZESLAI.LVChTenBVRC.[11]

Potomci

1. manželství ∞ Anežka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 192–193, 364. [dále jen Lichtenburkové]. 
  3. ↑ a b Lichtenburkové, s. 193–194.
  4. ↑ SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 658 s. ISBN 80-205-0291-2. S. 73–93. 
  5. ↑ ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s. Dostupné online. S. 54–148. 
  6. ↑ Lichtenburkové, s. 194–195.
  7. ↑ Lichtenburkové, s. 193.
  8. ↑ SOMER, Tomáš. Smil, z Boží milosti pán z Lichtenburka. Dějiny osobnosti, osobnost v dějinách. Olomouc, 2012. 258 s. Disertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce David Papajík. s. 102–104 a 109–118. Dostupné online.
  9. ↑ Lichtenburkové, s. 81–93, 100–103.
  10. ↑ Lichtenburkové, s. 114.
  11. ↑ PÁTKOVÁ, Hana. Exkurz 2 Poznámky k heraldice a sfragistice pánů z Lichtenburka. In: URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X. S. 377.

Literatura

  • BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Hradec Králové, 2015. 117 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Beran. Dostupné online.
  • BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 658 s. ISBN 80-205-0291-2. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s. Dostupné online. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. Praha: Jan Laichter, 1935. 803 s. Dostupné online. 
  • URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X. 
  • VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. 
  • ŽEMLIČKA, Josef. Do tří korun: Poslední rozmach Přemyslovců (1278—1301). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 592 s. ISBN 978-80-7422-566-6. 

Média použitá na této stránce

Henry VI, Duke of Carinthia.jpg
Autor: Daderot, Licence: CC0
Henry VI, Duke of Carinthia
Koudelova kašna (18. století) 02.jpg
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamenná kašna se sochou Tritóna, držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem, dílo jihlavského sochaře J.V.Prchala z roku 1740 - Informace v knize Havlíčkův Brod a okolí (autor Jiří Sochr Marie Sochrová). Knihu možno zapůjčit v Krajské knihovně Havlíčkův Brod. Pověst neznámého autora Koudelova kašna ve středu Havlíčkova náměstí. Tuto kašnu musel pekař Koudela nechat zhotovit za vlastní finanční prostředky. Protože šidil pečivo na váze. Informace nastudoval Pohled 111. Havlíčkovo náměstí . Město Havlíčkův Brod. Kraj Vysočina. Czech Republic.
Pečeť Václava Žlebského.jpg
Kresba pečeti Václava Žlebského z Lichtenburka od Augusta Sedláčka, Hrady, zámky a tvrze - díl XII. Čáslavsko