Václav Ajšman

Václav Ajšman
Narození20. září 1896[p. 1]
Úmrtí30. června 1942
Praha, Kobyliská střelnice, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěZeyerova alej 1450/44, 162 00 Praha 6 - Břevnov[p. 2]
Povoláníinspektor policejní stráže (strážmistr)
ZaměstnavatelProtektorátní policie
Titulpolicejní praporčík[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Ajšman (20. září 1896[p. 1] – 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice) byl za protektorátu inspektorem policejní stráže (strážmistrem) z pražských Petřin s hodností policejního praporčíka.[1] Po 15. březnu 1939 se zapojil do domácího protiněmeckého odboje v řadách členů ilegální vojenské organizace Obrany národa. V rámci spolupráce se členy zpravodajsko–sabotážní skupiny tří králů poskytoval zřejmě poslední ilegální byt k přespání pro štábního kapitána Václava Morávka v době těsně před jeho přestřelkou na pražském Prašném mostě a jeho smrtí 21. března 1942.[3]

Život

Václav Ajšman byl za protektorátu ženatý a bydlel v pražském Břevnově v čísle popisném 1450.[p. 2]

Štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi poskytl policejní strážník František Kosík v letech 1941 až 1942[4] ve svém vokovickém bytě několikrát ilegální úkryt (a přespání).[5][p. 3] Po přestřelce na pražském Prašném mostě 21. března 1942 a smrti Václava Morávka získalo pražské gestapo z inkriminovaného místa dva klíče: od ilegálního bytu ve Vokovicích[5] a také klíč od bytu Václava Ajšmana z Petřin, u něhož Morávek zřejmě před schůzkou na Prašném mostě pobýval.[6]

Gestapo následně zahájilo rozsáhlé pátrání po celé Praze, přičemž se kontrolovala čísla klíčů v domácnostech.[6] Včas vyměnit klíče od vokovického bytu a od bytu Václava Ajšmana na Petřinách nebyl pro vyučeného strojního zámečníka Františka Kosíka žádný problém. Nové zámky Kosík nakoupil v železářství u Rotta a v obou bytech je vyměnil. Z vokovického bytu také odstranil veškeré možné kompromitující materiály. Při koupi zámků nebo během jejich výměny jej nejspíše někdo viděl a nahlásil to. Gestapo tak na základě udání ještě v březnu 1942 zatklo Václava Ajšmana a o něco později (kolem Velikonoc, které v roce 1942 připadly na 6. dubna) byl doma zatčen gestapem i František Kosík.[6][5]

Václav Ajšman byl popraven zastřelením za druhé heydrichiády dne 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[3][p. 4]

Dne 30. června 1942 v podvečer bylo na Kobyliské střelnici popraveno zastřelením celkem 72 osob. Kromě policejního strážníka Františka Kosíka a policejního praporčíka Václava Ajšmana to byla například novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková; muzikolog a hudební historik Otakar Kamper; vysoký důstojník Obrany národa plukovník generálního štábu Josef Churavý; jeden ze tří králů podplukovník Josef Mašín.[8] Dále byli zbaveni života i někteří významní spolupracovníci tří králů například: Václav Řehák; Josef Líkař; Jiří Zeman; vrchní poštovní tajemník Josef Franc (* 1900); radiotechnik Bedřich Slavík (* 1913); cukrář Josef Černý (* 1890) a zámečník Miloslav Vojtěchovský (* 1906), který se v odboji věnoval zajišťování provozu ilegální radiostanice Sparta I.[8][9][10]

Připomínky

  • Jeho jméno (AJŠMAN Václav; praporčík; narozen 1986, popraven v Praze dne 30.6.1942) je uvedeno oficiálním seznamu osob souvisejících s Památníkem příslušníků policie a četnictva,[11] který se nachází v Praze na Žižkově na Vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech.[12] Jedná se o pomník věnovaný obětem okupace 1938–1945 z řad policie a četnictva.[13] Byl zbudován policií České republiky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války.[14]
  • Jeho jméno (Václav Ajšman – Inspektor policejní stráže z Petřin, * 29.8.1896 v Nových Mitrovicích u Plzně, zastřelen v Kobylisích 30.6.1942) je uvedeno na pamětním místě věnovaným obětem II. světové války, které se nachází na Praze 6, v Libocké ulici, v kostele svatého Fabiána a Šebestiána.[2]
  • Jeho jméno (Václav Ajšman 45) je uvedeno na první z pěti bronzových pamětních desek se jmény osob popravených dne 30. června 1942, které jsou umístěny v pietním areálu – památníku protifašistického odboje Praha-Kobylisy (v místech bývalé Kobyliské střelnice).[15]
  • Václav Ajšman je uveden i v popravním protokolu ze dne 30. června 1942 a vzpomenulo se na něj i při tryzně konané v roce 1947:
  • Seznamy popravených v Praze na Kobyliské střelnici dne 30. června 1942
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)

  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)

    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)

  • Tryzna (30. června 1947), titulní strana dokumentu[16]

    Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[16]

  • Trizna (30. června 1947), Seznam popravených[16]

    Trizna (30. června 1947), Seznam popravených[16]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Zdroj[2] (jako jediný) uvádí datum a místo narození: 29. srpna 1896 Nové Mitrovice u Plzně.[2]
  2. ↑ a b Jedná se o objekt na adrese Zeyerova alej 1450/44, 162 00 Praha 6 - Břevnov; GPS souřadnice: 50.0851917N, 14.3393556E. V letech 1940 až 1945 se ulice jmenovala Dětmarova alej, německy Dietmar–Allee.[3]
  3. ↑ Manželé František a Jiřina Kosíkovi bydleli v ulici K červenému vrchu 228/18 v Praze 6 Vokovicích.[6]
  4. ↑ Ajšman Václav narozený 20. 9. 1896 je evidován pod číslem jednacím 315100/95 (pořadové číslo v abecedním seznamu 526) v oficiálním seznamu osob, držitelů Osvědčení podle zákona číslo 255/1946 Sbírky (Jedná se o zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození), který je veden ve Vojenském ústředním archivu Praha (VÚA Praha).[7]

Reference

  1. ↑ a b Seznam osob popravených za II. stanného práva v Praze [online]. web: Válka cz [cit. 2023-08-27]. 30.6.1942: Ajšman Václav (nar. 20.9.1896), policejní praporčík. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Pamětní místo Obětem II. sv. války; umístění: Praha 6, Libocká, v kostele sv. Fabiána a Šebestiána [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz) [cit. 2023-08-27]. Václav Ajšman – Inspektor policejní stráže z Petřin, * 29.8.1896 v Nových Mitrovicích u Plzně, zastřelen v Kobylisích 30.6.1942. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Václav Ajšman). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 612. 
  4. ↑ Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa (Memory of Nations EU) [cit. 2022-04-08]. Příběhy 20. století; Post Bellum. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Kladenský bojovník za svobodu František Kosík byl popraven právě před 65 lety [online]. web: Kladenský deník cz, 2007-07-01 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa EU (Memory of Nation) [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznam osob – Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. [online]. web: VÚA Praha (Vojenský ústřední archiv Praha) [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Acanemia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kosík František, s. 425. 
  9. ↑ PADEVĚT, Jiří. Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 168 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 138, 141. Průvodce. 
  10. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Václav Ajšman, s. 425. 
  11. ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva [online]. web: Policie cz [cit. 2023-08-27]. AJŠMAN Václav; praporčík; narozen 1896, popraven v Praze dne 30.6.1942. Dostupné online. 
  12. ↑ Poloha památníku příslušníkům policie a četnictva na mapě Olšanských hřbitovů v Praze [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pomník obětem okupace 1938-1945 z řad policie a četnictva na Olšanech v Praze [online]. web: Drobné památky [cit. 2022-11-09]. Přibližná poloha: 50.082468, 14.474623 (50°4'56.885"N, 14°28'28.643"E). Dostupné online. 
  14. ↑ MACALÍKOVÁ, Jana, Ing. plk. (PP ČR). Policie ČR odhalila památník padlým příslušníkům policie a četnictva [online]. web: Týdeník policie cz, 2015-11-07 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Václav Ajšman (* 20. září 1896 – 30. červen 1942) [online]. web: Billion Graves cz [cit. 2023-08-27]. Památník protifašistického odboje Praha-Kobylisy (střelnice); Čumpelíkova, Kobylisy, Praha 182 00. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Strana.B.gif
Druhá strana (ze dvou). Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
TRYZNA.30.06.1942.RUBOVA.STRANA.gif
Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození).
TRYZNA.30.06.1947.LICOVA.STRANA.gif
Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Str.A.CZ.gif
První strana (ze dvou). Překlad do češtiny. Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Pamatnik Policie Cetnictva Celek A.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník příslušníkům policie a četnictva se nachází v Praze na Žižkově na Vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech. Jedná se o pomník obětem okupace 1938–1945 z řad policie a četnictva. Byl zbudován policií České republiky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Strana.A.gif
První strana (ze dvou). Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Vaclav Ajsman 1896 1942.jpg
Václav Ajšman (* 20. září 1896 – 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice) byl za protektorátu inspektorem policejní stráže (strážmistrem) z pražských Petřin s hodností policejního praporčíka. Po 15. březnu 1939 se zapojil do domácího protiněmeckého odboje v řadách členů ilegální vojenské organizace Obranou národa. V rámci spolupráce se členy zpravodajsko–sabotážní skupiny tří králů poskytoval zřejmě poslední ilegální byt k přespání pro štábního kapitána Václava Morávka v době těsně před jeho přestřelkou na pražském Prašném mostě a jeho smrtí 21. března 1942.
Popravni.Protokol.Kobylisy.Praha.30.06.1942.Str.B.CZ.gif
Druhá strana (ze dvou). Překlad do češtiny. Originální německy psaný dokument "Popravní protokol z Kobyliské střelnice ze dne 30. června 1942" pochází z Národního archivu (NA, fond a signatura 114-10-1). Archivní materiál (a jeho překlad do češtiny) byl získán díky badatelskému úsilí plukovníka ve výslužbě Ing. Miroslava Flajšmana.
Praha, Kobyliská střelnice, pamětní tabule (22).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní tabule na pražské Kobyliské střelnici.