Václav Antonín Wagner

Václav Antonín Wagner
Narození26. září 1897
Jaroměř
Úmrtí26. září 1944 (ve věku 47 let)
Jaroměř
Povolánísochař
PříbuzníJosef Wagner[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Antonín Wagner (26. září 1897 Jaroměř – 26. září 1944 Jaroměř) byl český sochař[2] a restaurátor, bratr sochaře Josefa Wagnera.[3]

Václav Antonín Wagner pocházel z významné sochařské rodiny Wagnerů. Jeho otcem byl Jakub Wagner a matkou Adéla, rozená Stuchlíková. Druhé křestní jméno Antonín dostal podle svého strýce Antonína Pavla Wagnera – významného sochaře, mj. autora soch v Národním muzeu a Národním divadle. Jeho kmotry byli cestář Morávek, dcera pekaře Marie Hořeňovská a cukrář Robert Rohn.[4]

Václav byl velmi nadaný a uvádí se, že neprávem opomíjený. Absolvoval sochařskou školu v Hořicích a byl i žákem J. V. Myslbeka a O. Španiela na Akademii výtvarných umění v Praze (1916–1923).[3] Následně se stal asistentem sochaře Břetislava Bendy.[4]

Působil v Jaroměři, ale natrvalo se usadil ve Dvoře Králové nad Labem, kde vytvořil svá klíčová díla. Vynikl zejména v drobné plastice. Zabýval se ale také restaurováním soch (např. Kukský Betlém 1936–1937).[3]

Díky podpoře F. Polického mohl podniknout cestu do Itálie.[4]

Byl jmenován čestným občanem města Dvora Králové nad Labem.[4]

Dílo (výběr)

  • Portrét dívky, alabastrová plastika (1921)
  • Amor, plastika z pálené hlíny (1923)
  • Rozsévač, plastika na hrobě rodiny Čermákových, Jaroměř (1925)
  • Alegorie, budova Občanské záložny, Jaroměř (1926–1927) – společně s. J. Wagnerem
  • Alegorie, budova Okresní národní pojišťovny, Jaroměř (1929) – společně s. J. Wagnerem
  • Svatováclavská medaile (1929)
  • Portrét V. Králíčka (1925)
  • Dobrý pastýř, plastika z pískovce (1926)
  • Kristus utěšitel, bronzový reliéf, hrob, Jaroměř (1928–1929)
  • O. Pospíšil, sádrová busta (1926)
  • Vojín a rozsévač, pískovec (1925)
  • Kristus utěšitel, bronzový reliéf, hrob rodiny Köcherové, Jaroměř (1928–1929)
  • Hrobka rodiny Simlovy, pískovec, Heřmanice (1925)
  • Památník obětem války, Chotěvice (1924), spolupráce J. Wagner[4]
  • Busta Boženy Němcové, Jaroměř (sádrový model 1938, realizace 1947 – A. Wagnerem). Na podstavci v zadní části nápis: „dílo předčasně zesnulého jaroměřského sochaře Václava Wágnera“. Sádrový model je uložen v Městském muzeu v Jaroměři.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Václav Antonín Wagner. www.osobnosti-kultury.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Václav Antonín Wagner - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e MEISNER, K.; ŠUBRT, V. Za Václavem Wagnerem na jaroměřském hřbitově. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1949 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ socha - busta Boženy Němcové - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.