Václav Bělohradský (patolog)

Václav Bělohradský
Václav Bělohradský
Václav Bělohradský
Narození14. ledna 1844
Tursko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. října 1896 (ve věku 52 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánílékař a pedagog
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Bělohradský (14. ledna 1844 Tursko[1] – 5. října 1896 Praha[2]) byl český patolog. Roku 1872 získal doktorský titul na lékařské fakultě, v roce 1883 se habilitoval na právech, kde poté přednášel soudní lékařství. V roce 1890 byl jmenován mimořádným profesorem. Pracoval jako soudní znalec a přispíval články do odborných časopisů. Byl uznávaný pro své rozsáhlé znalosti a pedagogický talent.

Život

Po maturitě na novoměstském gymnáziu studoval na pražské lékařské fakultě, kterou úspěšně absolvoval v roce 1872.[3] Roku 1883 se habilitoval jako docent soudní medicíny[4] a začal přednášet na české právnické fakultě.[3] Roku 1887 byl zapsán jako soudní znalec pro oblast trestního práva a o rok později i pro občanské právo.[3][5]

Roku 1890 byl jmenován mimořádným profesorem.[3]

Byl všeobecně uznávaný pro své rozsáhlé vědomosti, a to nejen ve svém oboru.[3] Podrobně znal řecké a římské klasiky a někdy z nich čerpal informace o projevech duševních poruch. Měl pedagogický talent, jeho přednášky byly poučné a oblíbené. V odborných článcích prokazoval hlubokou znalost literatury a používal výstižný styl. Dokonale ovládal histologii, chemii, chirurgii a vnitřní lékařství.[6]

Dlouhodobě trpěl neurózami, které se s postupem času stupňovaly. V poslední době se stranil lidí, a to i svých nejbližších přátel. Nepříznivě na něj také zapůsobila nemoc manželky. 5. října 1896 odpoledne byl nalezen mrtev ve svém kabinetu v druhém patře Karolina, příčinou smrti byla otrava.[3] Pohřben byl 8. října na Olšanských hřbitovech za účasti rektora UK (Jan Jaromír Hanel), děkanů lékařské a právnické fakulty a dalších představitelů akademické obce i veřejného života.[7]

Dílo

Bělohradský přispíval do odborných časopisů. K jeho oblíbeným tématům patřily psychopatologie, kazuistika, sexualita a řešení soudně-lékařských záhad (např. správné rozlišení mezi vraždou a sebevraždou).[6]

Jeho články vycházely především v Časopise českých lékařů[6] a Prager Zeitschrift für Heilkunde[8]

Samostatně vyšly:[9]

  • Dreizehnjährige Erfahrungen des gerichtlich-medicinischen Institutes in Prag (1880)
  • Odborná pathologie a therapie. Díl třetí, Nemoci cizopasničné a otravy (1881) — Bělohradského příspěvek do šestisvazkové publikace, kterou sestavil Bohumil Eiselt
  • Statistika zdravotnictví království a zemí v říšské radě zastoupených za rok 1880 (1884)
  • Sexualné perversity vůbec a vzácný případ homosexualné perverse zvlášť (1893)

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Havla, sign. HV Z10, s. 167. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f Prof. dr. Václav Bělohradský mrtev. Národní listy. 1896-10-06, roč. 36, čís. 275, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  4. ↑ První bilance české university. Národní listy. 1883-03-07, roč. 23, čís. 56, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  5. ↑ K případům, které řešil, patřilo například brutální přepadení pražského klenotnictví v červenci 1891, viz Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-22, roč. 31, čís. 261, s. 2–3. Dostupné online [cit. 2011-02-25].  a Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-23, roč. 31, čís. 262, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. , a zabití muže manželkou r. 1896, viz Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-24, roč. 36, čís. 173, s. 4–5. Dostupné online [cit. 2011-02-25].  a Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-25, roč. 36, čís. 174, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  6. ↑ a b c Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-23, roč. 30, čís. 50, s. 599. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  7. ↑ Pohřeb p. MUDra. Václava Bělohradského. Národní listy. 1896-10-09, roč. 36, čís. 278, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  8. ↑ Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-09, roč. 30, čís. 48, s. 576. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  9. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 359. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vaclav Belohradsky 1896.png
Portrait of Václav Bělohradský (1844-1896), Czech coroner, professor of pathology.