Václav Bezdružický z Kolovrat
Václav Bezdružický z Kolowrat | |
---|---|
![]() rodový erb | |
Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
Ve funkci: 1511[1] nebo 1512[2][3] – 1537[1] nebo 1534[2] nebo 1536[3] | |
Panovník | Vladislav II., Ludvík, Ferdinand I. |
Vyšehradský purkrabí | |
Ve funkci: 1525 – 1525 | |
Panovník | Ludvík Jagellonský |
Narození | 1457 |
Úmrtí | mezi 1536–1539 |
Choť | 1. Dorota z Veitmile 2. Anna Anděla z Eistebna |
Rodiče | Jan Bezdružický z Kolovrat († 1475) Anežka Berková z Dubé |
Děti | Jan († 1556) Vladislav († 1575) Ludvík († 1554/1555) |
Příbuzní | bratr: Jetřich Bezdružický z Kolovrat († před 1510) bratr: Jiří Bezdružický z Kolovrat († 1526 nebo 1528) strýc: Albrecht Novohradský z Kolovrat († 1491) vnuk: Jan Bezdružický z Kolovrat († 1604) pravnuk: Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat (1589–1642) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Bezdružický z Kolovrat, také z Kolowrat (1457–1536 až 1539)[4] byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Více než dvacet let zastával úřad nejvyššího dvorského sudího Českého království.
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Jana Bezdružického z Kolovrat († 1475) a jeho manželky Anežky Berkové z Dubé.
V letech 1511–1537[1] (nebo 1512–1534[2] nebo snad 1512–1536[3]) byl nejvyšším dvorským sudím Českého království. V roce 1525 (nebo 1499)[3] zastával také úřad vyšehradského purkrabího.[1][4]
Stál za rozsáhlou opravou augustiniánského kláštera v Dolním Ročově,[1] který Václavův rod založil ve 14. století.
Majetek
Z prvního manželství vyženil Košátky, v držení rodu byl zámek až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století. Z druhého manželství získal Hostivice.[3]
Rodina
Václav Bezdružický z Kolovrat se oženil dvakrát. Nejdříve si v roce 1485 vzal Dorotu z Veitmile (zmiňována 1486–1595), dceru Jana z Veitmile a Kateřiny z Kopidlna. Jeho druhou manželkou byla Anna Anděla z Eistebna (zmiňována 1527–1545), dcera Žibřida z Eistebna a Doroty z Moravěvsi.[4]
Děti z prvního manželství:[4]
- 1. Anežka († 15. 3. 1538, pohřbena v Bechyni
- 1. ∞ Václav Švihovský z Rýzmburka (zmiňován 1505–1508)
- 2. ∞ (20. 11. 1508) Kryštof ze Švamberka († 13. 1. 1534, pohřben v Bechyni)
- 2. Alžběta (zmiňována 1509–1553)
- 1. ∞ Burian Labuť ze Švamberka (zmiňován 1480–1513)
- 2. ∞ Ludvík Zajímač z Kunštátu (zmiňován 1530–1543)
- 3. Jan (zmiňován od 1514, † 1556), hejtman žateckého kraje (1544)
- 1. ∞ Kateřina Berková z Dubé a Lipé († před 1537)
- 2. ∞ Anna Csáky († před 1577)
- 4. Vladislav (zmiňován od 1515, † 10. 4. 1575, pohřben v Černovičkách)
- ∞ (26. 1. 1550 Buštěhrad) Marie Magdalena Bořitová z Martinic († po 1600)
Děti z druhého manželství:[4]
- 5. Ludvík († 1554/1555), hejtman Nového Města pražského (1542–1550)
- ∞ Anna z Ilburka († 1551–1554)
- 6. Václav († mlád před 1531)
- 7. Dorota († 1553)
- ∞ Jan Holický ze Šternberka († 1550–1551)
- 8. Magdalena († 1540)
- ∞ (1536) Adam z Vartemberka († po 1564)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 56.
- ↑ a b c PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 361.
- ↑ a b c d e Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 602.
- ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 56.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt, Licence: CC0
Wappen der Kolowrat (tschechisch Kolovratové, auch Krakovští z Kolovrat), eines böhmischen Uradelsgeschlechts mit gleichen Vorfahren wie die Herren und Reichsgrafen Sahrer von Sahr, auch: Schdiar von Schdiar, gelegentlich auch von Saar, tschechisch: Žďárští ze Žďáru und alttschechisch: Zdiárský ze Zdiáru, lateinisch: de Sora oder de Sara, die Herren von Janovic (deutsch von Janowitz) oder die Herren von Vimperk (deutsch von Winterberg). Verwandtschaft besteht auch mit den Rittern und Grafen Čejka von Olbramovic (deutsch Czejka von Olbramowitz) sowie mit den Rittergeschlechtern Dvořecký von Olbramovic (deutsch Dvoretzky von Olbramowitz), Podolský von Olbramowitz und Zrucký von Chřenovic. → [1]