Václav Bubeník

Václav Bubeník (*7. 8. 1828, Pardubice – †27. 5. 1879) byl významný mlynář, starosta a buditel Pardubic v 19. století.^[1]Po smrti bratra Josefa (1874) převzal pardubický císařský mlýn. Aktivně podporoval společenský a kulturní život Pardubic, přeměňoval je z chudého zemědělského města na průmyslové centrum.

Starosta Pardubic: 1862–1867 a znovu 1874 až do smrti.

Za jeho vedení:

• Zavedeno české vyučování na vyšší reálce (od 1866).
• Obecní zastupitelstvo prosadilo výstavbu nové budovy reálky (1865).
• Protestoval proti okupaci Pardubic pruským vojskem (1866).

Předseda Měšťanské besedy, spoluzakladatel Sokola Pardubice (1863), předseda Pardubického ochotnického spolku (od 1878).

Zakládal Občanskou záložnu (1862) na podporu místních podnikatelů.

Jeho pomník byl přenesen do sadů pojmenovaných na jeho počest. Je pohřben na novém hřbitově v Jesničánkách.

Václav Bubeník významně přispěl k rozvoji Pardubic a zanechal trvalý odkaz ve vzdělávání, kultuře a průmyslu města.

Václav Bubeník (1828–1879) byl významným pardubickým mlynářem, politikem a buditelem, který sehrál klíčovou roli v rozvoji města během 19. století. Narodil se 7. srpna 1828 v Pardubicích a po smrti svého bratra Josefa převzal v roce 1874 pardubický císařský mlýn. Jeho aktivity přispěly k transformaci Pardubic z chudého zemědělského městečka na moderní průmyslové a kulturní centrum.

Působil jako starosta města ve dvou obdobích, nejprve v letech 1862–1867 a poté od roku 1874 až do své smrti v roce 1879. Pod jeho vedením došlo k významnému rozvoji infrastruktury, vzdělání i spolkové činnosti. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patřilo založení první vyšší reálky ve východních Čechách v roce 1863, která jako jedna z prvních škol v regionu zavedla výuku v českém jazyce. Výuka byla zahájena v provizorních prostorách, ale díky jeho iniciativě byla do roku 1865 postavena nová školní budova. Tento projekt symbolizoval pokrok a vzdělanost města Pardubic.

Bubeník byl také zakladatelem a předsedou několika důležitých spolků. V roce 1862 spoluzaložil Měšťanskou besedu, která se stala centrem kulturního a společenského života Pardubic. V roce 1863 se podílel na vzniku Sokola Pardubice, čímž podpořil rozvoj tělovýchovy a národního uvědomění. Byl rovněž prvním předsedou Občanské záložny, která poskytovala výhodné úvěry místním podnikatelům a občanům a významně přispěla k hospodářskému rozvoji města.

Během pruské okupace Pardubic v roce 1866 čelilo město vážným obtížím. Bubeník se aktivně zasazoval o ochranu obyvatel a prosazoval jejich zájmy i přes těžké podmínky. Díky jeho vedení se městu podařilo překonat problémy spojené s okupací a pokračovat v rozvoji.

Bubeníkova činnost zanechala výraznou stopu v oblasti vzdělání, kultury i průmyslu. Jeho jméno je spojováno se vznikem mnoha institucí, které byly klíčové pro další rozvoj Pardubic. Na jeho počest byly pojmenovány městské sady, kde byl přenesen i jeho pomník. Jeho ostatky byly uloženy na novém hřbitově v Jesničánkách. Václav Bubeník zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností pardubické historie.