Václav Cílek
RNDr. Václav Cílek, CSc. | |
---|---|
Narození | 11. května 1955 (68 let) Brno Československo |
Povolání | pedagog, spisovatel, překladatel, geolog, klimatolog, popularizátor vědy, publicista a filozof |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Žánr | literatura faktu |
Témata | geologie, klimatologie, literatura, filozofie, překlad a popularizace vědy |
Ocenění | Cena Toma Stopparda (2004) Cena ministra životního prostředí (2007) Cena VIZE 97 (2009) |
Děti | Eliška Cílková |
Rodiče | Václav G. Cílek[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Cílek (* 11. května 1955 Brno) je český geolog, spisovatel a popularizátor vědy.[2] V letech 2004–2012 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR.
Biografie
S rodiči pobýval v Tanzanii, kde jeho otec pracoval jako geolog. Zde studoval v letech 1969–1970 na střední škole, dále vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a Přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze.
V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale roku 2012 se rozhodl tento post opustit a vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat odborným výzkumným pracím. Roku 2012 se pak stal novým ředitelem Pavel Bosák.[3] Žije v Praze a má dvě dcery, mladší z nich Eliška Cílková je česká hudební skladatelka.
Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů.
Publicistika
Václav Cílek spolupracoval na více než třiceti knižních titulech, své texty publikuje v řadě časopisů, např. Vesmír[4], Týdeník Echo[5], dříve též Respekt[6].
Spolupracuje též s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Byl např. průvodcem televizních pořadů Putování starými cestami (2005), Aleje jako součást naší krajiny (2007), Kameny v české krajině (2008) a Řeka v proudu času (2009) nebo seriálů Podzemní Čechy (2001) a Podzemní Čechy II (2009), na kterých se též významně podílel autorsky.
Ocenění
Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda za rok 2004 (cena za literární eseje). V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 získal Cenu Nadace VIZE 97.[7]
Bibliografie (výběr)
- 1985: Heavy Mineral Accumulations in Coastal Mozambique
- 1995: Podzemní Praha: Soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie, ISBN 80-85304-34-1
- 1997: Píseň pro odcházející duši
- 2002: Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu, ISBN 80-86569-29-2
- 2003: Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, ISBN 80-86569-40-3 (spolu s Vojenem Ložkem a Jarmilou Kubíkovou)
- 2003: Velká kniha o klimatu Zemí koruny české, ISBN 978-80-86367-34-7 Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků; spoluautor
- 2004: Makom: kniha míst, ISBN 80-86569-91-8
- 2004: Vstoupit do krajiny. O přírodě a paměti středních Čech, ISBN 80-86569-58-6 (spolu s Vojenem Ložkem, Pavlem Mudrou)
- 2005: Tichý břeh světa. ISBN 80-7363-036-2. (spolu s Hanou Rysovou)
- 2005: Střední Brdy ISBN 80-7084-266-0, hlavní autor
- 2006: Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách, ISBN 80-86851-22-2
- 2007: Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. ISBN 978-80-7363-122-2. (spolu s Martinem Kašíkem)
- Citát: „Mají Arabové pravdu, když říkají: Děda jezdil na velbloudu, otec řídí auto, syn létá letadlem a vnuk bude jezdit na velbloudu?“ (v úvodu knihy)
- 2007: Borgesův svět. ISBN 978-80-7363-109-3
- 2008: Dýchat s ptáky: Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst ISBN 978-80-7363-202-1
- 2008: Podzemní Praha: Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy, ISBN 978-80-7281-346-9. (spolu s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem)
- 2009: Orfeus: Kniha podzemních řek, ISBN 978-80-7363-244-1
- 2009: Krajina z druhé strany, ISBN 978-80-903759-5-6. (vydáno k příležitosti předání Ceny Nadace VIZE 97)
- 2010: Jak to vidí Václav Cílek, ISBN 978-80-86212-84-5 (přepis rozhovorů s redaktory ČRo 2)
- 2010: Archeus: Fragment radostné vědy o trpaslících, ISBN 978-80-7363-290-8
- 2011: Kameny domova, ISBN 978-80-86713-82-3
- 2012: Prohlédni si tu zemi, ISBN 978-80-7363-419-3
- 2013: Krajiny domova (Albatros)
- 2014: Labyrinty světa (Albatros)
- 2014: Posvátná krajina: Eseje o místech, silách a dracích, ISBN 978-80-87580-72-1
- 2014: Kameny a hvězdy, ISBN 978-80-7363-603-6
- 2015: To Breathe with Birds: A Book of Landscapes, ISBN 978-0-8122-4681-0 (University of Pennsylvania Press)
- 2017: Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita. Dokořán, Praha 2017, ISBN 978-80-7363-771-2.
- 2017: Poutník časem chaosu: rozhovor s Janem Dražanem. Zeď, Praha 2017, ISBN 978-80-906593-5-3.
- 2019: Podzemní památky středních Čech. Dokořán, Praha 2019, ISBN 978-80-7363-942-6.
- 2020: Jak přejít řeku. Dokořán, Praha 2020, ISBN 978-80-7363-996-9.
- 2021: Půda a život civilizací. Dokořán, Praha 2021, ISBN 978-80-7675-015-9.
- 2022: Český a moravský les: Jeho počátky, současný stav a výhled do budoucnosti. Dokořán, Praha 2022, ISBN 978-80-7675-041-8.
- 2022 Vlhošť. Hora v labyrintu skal (spoluautoři: Jiří Adamovič a Kamil Podroužek). Dokořán, Praha 2022. ISBN 978-80-7675-069-2.
Odkazy
Reference
- ↑ Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2020-05-28]
- ↑ Česká televize. Magické hory. RNDr. Václav Cílek, CSc. [online]. Česká televize [cit. 2016-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cas.cz [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Vesmír: Václav Cílek
- ↑ Týdeník Echo: Václav Cílek
- ↑ Respekt: Václav Cílek
- ↑ XI. Cena Nadace VIZE 97 pro Václava Cílka. www.vize.cz [online]. [cit. 2009-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-03.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Cílek na Wikimedia Commons
- Osoba Václav Cílek ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Cílek
- Názory Václava Cílka Archivováno 15. 5. 2013 na Wayback Machine. v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu Dvojka
- Václav Cílek (rozhovor z cyklu České televize „Na plovárně“) – video on-line v archivu ČT
- Rozcestník k vystoupením V. Cílka v českých médiích
- Profil autora na webu nakladatelství Albatros[nedostupný zdroj]
Dokumentární seriály České televize, kterými provázel Václav Cílek
- Podzemní Čechy [online]. Česká televize, 2002 a 2009 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- Magické hory Čech a Moravy [online]. Česká televize, 2011 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- Tajný život skal [online]. Česká televize, 2015 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- Tajuplný podzemní svět [online]. Česká televize, 2017 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Podpis spisovatele a geologa Václava Cílka