Václav Carda z Petrovic

Václav Carda z Petrovic
Narození1350
Úmrtí1425 (ve věku 74–75 let) nebo 1452 (ve věku 101–102 let)
Vojenská kariéra
Hodnostpolní hejtman
VálkyHusitské války
BitvyBitva u Želenic

Václav Carda z Petrovic († asi 1452) byl český rytíř a pražský husitský hejtman.

Život

Václav Carda z Petrovic je zmíněn k roku 1421, kdy od 11. května až do 7.–8. června společně s Mikulášem Zajícem z Hazmburka na Budyni velel úspěšnému obléhání Pražského hradu proti Zikmundovi Lucemburskému, jehož posádka se vzdala.[1] Dále je Carda připomínán v roce následujícím (1422), kdy se v září s Vilémem Kostkou z Postupic snažili neúspěšně zastavit postup táboritů na Nové Město pražské. Pravděpodobně 29. září pak byly sváděny boje na Novém Městě. V dnešní Železné ulici, kde husitští radikálové okupovali několik domů, se poté střetnul oddíl Václava Cardy, posílený polskými žoldnéry, s tábority. Po potyčkách nakonec táborité Prahu opustili.[2] Následujícího dne, 30. září, je uváděn jako jednatel pražanů, když rokoval s Bohuslavem ze Švamberka a Janem Hvězdou z Vícemilic. Dne 21. ledna 1429 domlouval Carda příměří mezi staroměstskými a novoměstskými. Roku 1435 se zúčastnil brněnského sjezdu jako jeden z deseti zvolených českých rytířů.[3] V září 1438 pronásledoval společně s ostatními utrakvistickými veliteli sasko-braniborské vojsko Fridricha II. Saského s oddíly Jakoubka z Vřesovic až k Želenicím, kde se 23. září strhla bitva, v níž husitská armáda utrpěla drtivou porážku.[4][5]

Majetek

Václavu Cardovi byl v roce 1426 pány z Dubé prodán Úštěk, jemuž udělil mladoboleslavské a mílové právo, obyvatelům odpustil robotu a dal jim rovněž možnost svobodné závěti i stěhování.[6][7] Město Carda i důsledně opevnil, fortifikoval městské brány a po obvodu ostrohu nechal vystavět hradby s velkými věžemi, čímž město splynulo s hradem.[6] Posléze 21. září 1436 Cardovi zastavil Zikmund Lucemburský vsi Brodce, Koleč, Křovice a Hole za 1 600 kop grošů.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČORNEJ, Petr. Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. Praha: Paseka, 2019. 856 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 392. [Dále jen: Jan Žižka]. 
  2. ↑ Jan Žižka, s. 473
  3. ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha: Rohlíček & Sievers, 1877. 962 s. Dostupné online. S. 611. 
  4. ↑ ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna – opomíjený vítěz husitské revoluce. Praha: Vyšehrad, 2011. 200 s. ISBN 978-80-7429-132-6. S. 60. 
  5. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě 3. Od roku 1403 až do roku 1439. Praha: L. Mazáč, 1937. 637 s. Dostupné online. S. 629–630. 
  6. ↑ a b První písemná zmínka: Úštěk. www.mesto-ustek.cz [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. České dějiny Dílu I. část 5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha: Jan Laichter, 1938. Dostupné online. S. 702. 
  8. ↑ BÁRTA, Stanislav. Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420-1437) [online]. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2016 [cit. 2021-08-05]. S. 190. Dostupné online. ISBN 978-80-210-8459-9. 

Literatura

  • ŠABATA, František. Carda z Petrovic a jeho doba. Úštěk: Krajské Město Úštěk, 2014.