Václav Cigler

Václav Cigler
Václav Cigler (2016)
Václav Cigler (2016)
Narození21. dubna 1929 (95 let)
Vsetín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1951–1958)
Masarykovo gymnázium, SZdrŠ a VOŠ zdravotnická
Povolánísochař, architekt, učitel, sklářský výtvarník, designér šperků, instalační umělec, klenotník, umělec, spisovatel, básník, vysokoškolský učitel, kreslíř a umělecký pedagog
Manžel(ka)Eva Brodská (od 1989)
Oceněníčestné občanství (2010)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Cigler (* 21. dubna 1929 Vsetín) je český sochař, architekt a pedagog.

Život

V letech 1939-1948 absolvoval reálné gymnázium ve Vsetíně a poté v letech 1948–1951 vystudoval Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor v oddělení rytí skla a malování a leptání skla.

V letech 1951–1957 studoval v ateliéru Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Do roku 1965 a poté znovu po roce 1979 byl výtvarníkem ve svobodném povolání.[1] V letech 1965–1981 působil jako vedoucí ateliéru Sklo v architektuře na Akademii výtvarných umění v Bratislavě.[2][3]

Václav Cigler byl členem Klubu konkretistů a Skupiny Jiná geometrie.

Dílo

Z rané tvorby Václava Ciglera jsou pozoruhodné především ryté skleněné talíře a nádoby se stylizovanými ženskými postavami, někdy zjednodušenými do formy znaku. Od šedesátých let se zabývá broušenými objekty z optického skla, které zachovávají základní geometrické tvary a přetvářejí okolní realitu.[1] Tvoří výrobky ze skla a návrhy projektů k utváření krajiny, věnuje se také sochařství[4] a realizacím pro architekturu (Kyvadlo, Compaq Computer, Pankrác, Sloupy, stanice metra Náměstí republiky (zničeno 2008), obklad tubusu metra).[1]

Svá díla nepojmenovává příliš ilustrativně, aby mohl divák jeho dílo volně interpretovat.[2] Od 60. let 20. století řeší ve svých dílech vztah prostoru, přírody, pohybu, světla a skleněné materie. Řada jeho utopických krajinných projektů má vztah k land artu.[1].[5]

Šperky

Šperky mají v Ciglerově tvorbě spíše vedlejší roli, ale jeho díla, pojatá jako drobná plastika,[6] obohacují paletu moderních skleněných a experimentálních kovových šperků ze zlaceného nebo chromovaného plechu nebo mosazi. Tvarově vycházejí z plochých nebo prostorových geometrických prvků a předjímají konstruktivní tendence uplatněné např. v holandském šperkařství.

Cigler se jako šperkař uvedl vyhraněným výtvarným názorem, který chápal šperk jako prostředník signálů, které člověk vysílá do svého okolí. Na průkopnické výstavě Ateliérový šperk (Kabinet architektury a užitého umění, 1963) vystavil šperky z oblázků. Roku 1964 vytvořil brož z obyčejného kamene, do kterého zasadil český granát.[7] Rozporuplné reakce vyvolala jeho výstava v Galerii Platýz roku 1967, kde představil šperky nezařaditelné podle běžných zvyklostí - čelenky s kruhem před obličejem, rozměrné terče s výřezy ve formě obličejové masky, odlitek ucha jako náušnici.[8] Lidské tělo se pro něj stalo součástí šperku, jeho prostředím nebo protipólem. Sám své šperky charakterizoval jako prostředek dialogu, vypovídající o osobě nositele to, co by jinak neprozradil.[9]

Ve skleněných špercích Cigler vychází ze stejných principů jako u svých plastik a využívá optických vlastností materiálu. Jeho kolekce ozdob z barevné plastické hmoty představuje pop-artovou cenově nenáročnou alternativu určenou mladé generaci.[10]

Zastoupení ve sbírkách

Samostatné výstavy (výběr)

  • 1967 Galerie Platýz, Praha
  • 1970 Galerie Václava Špály, Praha
  • 1975 Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam
  • 1976 Gallery Am Graben, Vídeň
  • 1984 Am Graben, Vídeň
  • 1985 SM Gallery E. Gottschalk, Frankfurt nad Mohanem
  • 1993 Rob van den Doel Gallery, Haag
  • 1999 B. Friedman Gallery, New York
  • 2002 Sklo, kresby, projekty 1960 - 2000, Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne
  • 2004 Objekty, Veletržní palác
  • 2005 Kresby, projekty, sklo, Galerie Magna
  • 2007 Krajinné projekty, Galerie Langův dům, Frýdek-Místek
  • 2008 Vodní hladiny / Zrcadlení / Čeření, Galerie kai de kai
  • 2009 Místa setkávání, Museum Kampa[2]

Architektonické realizace (výběr)

Reference

  1. a b c d Milan Hlaveš, 2016, s. 26
  2. a b c SLUNEČKOVÁ, Eva. Václav Cigler [online]. Artlist, 2014 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  3. KOVÁČ, Petr. Pražský Mánes: Výstava sklářského virtuóza Václava Ciglera. Novinky [online]. 2003-06-16 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  4. JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Cígler Václav, s. 46. 
  5. ČTK. Plastiky, jiné světy a sklo. Václav Cigler a jeho Hledání řádu. Lidovky [online]. 2012-11-23 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  6. Křížová A, 2002, s. 21
  7. Křížová A, 2002, s. 109
  8. Křížová A, 2002, s. 133
  9. Křížová A, 2002, s. 135-136
  10. Vokáčová V, 1979, s. 16
  11. Křížová A, 2002, s. 164
  12. KAROUS, Pavel. Václav Cigler [online]. Vetřelci a volavky, 2015 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 

Literatura

Katalogy (výběr)

  • Václav Cigler, text Jindřich Chalupecký, SČVU Praha 1970
  • Václav Cigler: Glasobjecten, text Václav Cigler, Alena Adlerová, Museum Boijmans Van Beuningen 1975
  • Kunst: Werk van Václav Cigler, text Alena Adlerová, Nationale-Nederlanden 1992
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Milena Lamarová, 76 s., Mánes, Praha 1993
  • Václav Cigler: Realizace, projekty, kresby, text Václav Zemánek, 44 s., Národní galerie v Praze 1993
  • Václav Cigler: Skleněné objekty, kresby, projekty, text Jaromír Zemina, 32 s., Galerie Klatovy / Klenová 1997, ISBN 80-85628-21-X
  • Václav Cigler, text Milena Lamarová, Vysoká škola uměleckoprůmyslová 2001
  • Václav Cigler: Kresby, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, Galerie Caesar 2004
  • Václav Cigler, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 36 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2004, ISBN 80-85051-06-0
  • Václav Cigler, text Miroslava Hlaváčková, 16 s., Galerie moderního umění Roudnice nad Labem 2007, ISBN 978-80-85053-68-5
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Jana Šindelová, Miroslav Petříček, Caterina Tognon, 51 s., Instituto Veneto di Scienze, Benátky 2007, ISBN 978-80-254-0086-9
  • Václav Cigler: Light and Space in the Garden of Reason, Steven Henry Madoff (ed.), 161 s., Litvak Gallery, Tel Aviv 2010, ISBN 978-965-91495-1-3
  • Václav Cigler: Opět zde, text Jana Šindelová, Katarína Bajcurová, Galéria 19, Bratislava 2013
  • * Václav Cigler: Tady a teď / Here and Now, text Jana Šindelová, 18 s., Galerie hlavního města Prahy 2015
  • Václav Cigler: Kresby / Drawings, Michal Motyčka (ed.), 127 s., Muzeum umění Olomouc 2019, ISBN 978-80-907497-1-9, ISBN 978-80-88103-48-6
  • Václav Cigler: Skleněné rozvrhy, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 4 s., Městská kulturní zařízení Hranice, p.o. 2021

Souborné publikace

  • Milan Hlaveš a kol. (ed.), 7 + 1, Mistři českého skla, Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2016, ISBN 978-80-87344-32-3
  • Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
  • Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, Praha 1979

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“