Václav Daněk (překladatel)
| Václav Daněk | |
|---|---|
_II.jpg) Václav Daněk (2015) | |
| Narození | 9. července 1929 (94 let) Praha  Československo |
| Povolání | redaktor, básník a překladatel |
| Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Ocenění | Cena Rudolfa Medka |
| Manžel(ka) | Ludmila Dušková |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Daněk (* 9. července 1929 v Praze) je český básník, překladatel z ruštiny, ukrajinštiny, urdštiny, perštiny, mongolštiny a maďarštiny, editor sborníků a kulturní organizátor (PEN klub, Umělecká beseda atd.). V letech 1954–1994 pracoval jako redaktor v Českém rozhlasu[1].
Život
Narodil se v učitelské rodině v Praze. Gymnázium studoval v Táboře a poté v Chomutově. Maturoval v roce 1948. V letech 1949–1951 hrál v divadle Na Fidlovačce. V letech 1950–1954 studoval dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Po absolutoriu nastoupil do Československého rozhlasu jako redaktor a pracoval zde až do odchodu do důchodu v roce 1994,[2] v posledních pěti letech jako šéf experimentálního Audiostudia.
Přátelil se s dalšími básníky a překladateli poezie, jako byli Josef Hiršal, Bohumila Grögerová či Emanuel Frynta. Byl kolegou a přítelem literárního historika Antonína Jelínka.
Dílo
Vlastní básnické sbírky
- Jak jsme lili zvon (1978)
- Svět jsou dva (1982)
- Dům sonetů (1983)
- Gazely a kola (1990)
- Sestup z hory (výbor z poezie) (1999)
- Čarovary (2000)
- Z hnoje snů tobě (2006)
- Balady a svízelky (2008)
- Svěcení podstatných slov (2009)
- Kolibří výlety (2009)
- Blíženka noc (2012)
- Z pozdního sběru (2014)
- Stance pro Einsteina (2016)
- Žihadýlka (2017), Praha: Akropolis. ISBN 9788073042059
- Pistole z písku (2019)
- Ozvěny z dubového stolu (2021), Praha: Novela bohemica
- Z rozbásněných nocí (výbor veršů z celoživotní tvorby) (2022), Praha: Logos
Překlady
Přeložil díla básníků Alexandra Bloka, Osipa Mandělštama, Josifa Brodského, Daniila Charmse, Sergeje Jesenina, Andreje Vozněsenského, Arsenije Tarkovského, Bulata Okudžavy, Belly Achmadulinové, Sándora Weörese, Muhammada Ikbála a dalších.
Rozhlasové hry
- Dobrou noc a modré nebe (1969)
- Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha (1969, 1990).
Rozhlasové úpravy vlastních překladů
- Lesja Ukrajinka: Lesní píseň, 1968
- Daniil Charms: Alžběta Bam, 1993.
Memoáry
- Kam utek Stolkolet (2013)
Bibliofilie
- Balada o uvězněném básníkovi (2010)
- Jihočeské básně (2013)
- S Prahou v očích (2014).
Odkazy
Reference
- ↑ STÁRKOVÁ, Blanka. Václav Daněk, básník a překladatel [online]. Český rozhlas [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Osudy – Václav Daněk [online]. Český rozhlas, 2011-10-31 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Daněk na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Daněk (překladatel)
- Osudy – Václav Daněk [online]. Český rozhlas, 2011-10-31 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
- http://www.radio.cz/ru/rubrika/razgovor/premiya-legionera-dlya-perevodchika-iosifa-brodskogo
- http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096008034-tristatricettri/214562254200008/dalsi-casti/4
- http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11467071846-asap/216562231000019/
- http://ruslo.cz/index.php/component/k2/item/572-vatslav-danek-demokraticheskoe-videnie-mira
- http://www.rozhlas.cz/vltava/host/_zprava/1552026
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“