Václav Dlauhoweský
MVDr. Václav Dlauhoweský | |
---|---|
Erb rodu | |
Hlava rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 20. června 1996 | |
Předchůdce | Jan Ignác Dlauhoweský |
Majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov | |
Předchůdce | Jan Ignác Dlauhoweský[1] |
Nástupce | Lukáš Dlauhoweský[1] |
Narození | 16. srpna 1946 (77 let) Písek Československo |
Národnost | česká |
Titul | baron (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) |
Choť | (1972) Jana, roz. Lelková (* 1948) |
Rodiče | Jan Ignác Dlauhoweský (1909–1996) a Eliška, roz. Dusilová (1910–2001) |
Děti | 1. Jan (* 1973) 2. Michal (* 1975) 3. Lukáš (* 1979) |
Příbuzní | bratr: Jan Dlauhoweský (1948–1971) děd: Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (1876–1956) teta: Anna Dlauhoweská (1902–1977) teta: Gabriela Dlauhoweská (1905–1982) strýc: Karel Felix Dlauhoweský (1910–1976) vnuk: Jan Dlauhoweský (* 2000) vnuk: Adam Dlauhoweský (* 2002) vnuk: Lukáš Dlauhoweský (* 2009) vnuk: Michal Dlauhoweský (* 2010) |
Sídlo | Zábrodí 120, zámek Němčice |
Zaměstnání | veterinář, statkář |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Dlauhoweský (* 16. srpna 1946 Písek)[2] je příslušník českého šlechtického rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi.[pozn. 1] Po sametové revoluci s otcem zrestituoval zámek Němčice.
Původ a život
Narodil se jako syn Jana Ignáce Dlauhoweského (1909–1996) a jeho manželky Elišky, roz. Dusilové (1910–2001). Měl bratra Jana (1948–1971), který zemřel v nemocnici v Hradci Králové po motocyklové havárii.[2]
Jako dítě bydlel na zámku Němčice, po komunistickém převratu se rodina musela vystěhovat, bydleli ve Smečně, kde dochodil základní osmiletou školu,[3] a od roku 1961 v Broumově. Tam navštěvoval učiliště a poté studoval na střední zemědělské škole. Maturoval v roce 1965.[4] V důsledku politického uvolnění 60. let směl vystudovat zvěrolékařství.[5]
Pracoval jako obvodní veterinář, po roce 1989 se stal ředitelem okresní veterinární správy v Náchodě.[4][6]
Po roce 1989 s otcem restituoval zdevastovaný zámek Němčice, 520 hektarů půdy včetně lesa a pět hektarů rybníků.[7]
Rodina
Po vojně se 28. prosince 1972 v Polici nad Metují oženil s Janou Lelkovou (* 17. května 1948 Náchod),[2] která nemá urozené předky. Seznámili se na zemědělském učilišti.[4] Absolvovala fakultu zemědělského inženýrství.[8] Narodili se jim tři synové:[2]
- 1. Jan (* 1. 7. 1973 Broumov), provozoval restaurační zařízení a kavárnu,[9] starosta Zábrodí (od roku 2010)[10]
- ∞ (9. 6. 2000 Police nad Metují) Petra Lánská (* 5. 1. 1978 Náchod)
- 2. Michal (* 24. 6. 1975 Broumov), vystudoval vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích, obor provozní ekonomiky[11]
- ∞ (28. 2. 2009 Kutná Hora) Andrea Pleskačová (* 8. 10. 1976 Kolín)
- 3. Lukáš (* 30. 12. 1979 Broumov), získal maturitu na střední lesnické škole v Trutnově, žije v Němčicích a spravoval rodinné lesy,[11] přešel na něj bývalý majorát[1]
- ∞ (8. 11. 2008 Němčice) Eva Geblerová (* 18. 11. 1979 Praha)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Starý rytířský rod se psal podle Dlouhé Vsi u Sušice. Rozvětvil se do několika linií, z nichž nejvýznamnější byli Častolárové z Dlouhévsi (vymřeli na konci 17. století), Chanovští z Dlouhévsi (vymřeli v roce 1877) a Dlauhoweští z Dlouhévsi. Pouze příslušníci poslední větve, která byla v roce 1829 povýšena do panského stavu, žijí dodnes.
Reference
- ↑ a b c Zámek Němčice [online]. Asociace majitelů hradů a zámků [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-22.
- ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 110.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 161. Dále jen Paradoxy české šlechty.
- ↑ a b c DOČEKAL, Boris. Baron Václav Dlauhoweský. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995–2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 101.
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 162
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 153
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 157
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 167
- ↑ Paradoxy české šlechty, s. 176
- ↑ Osobnosti obce Zábrodí [online]. Obec Zábrodí [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-30.
- ↑ a b Paradoxy české šlechty, s. 175
Literatura
- VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 152–176.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Němčice, adresa: Němčice 1, okres Strakonice, Česko. Majetek rodu Dlauhoweských (z Dlouhévsi)
Autor: unknown, Licence: CC BY 4.0