Václav Emanuel Horák

Václav Emanuel Horák
Václav Emanuel Horák (Národní album, 1899)
Základní informace
Narození	1. ledna 1800 Lobeč Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. září 1871 (ve věku 71 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog a varhaník
Nástroje	varhany
Příbuzní	Eduard Horák a Adolf Horák (hudebník) (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Emanuel Horák, uváděn také jako Wenzel Emanuel Horak (1. ledna 1800 Lobeč^[1] – 3. září 1871 Praha^[2]) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život

První hudební vzdělání získal v Lobči u místního učitele Josefa Schuberta. V Praze pak studoval gymnázium a práva. V době studií zpíval ve sboru malostranského chrámu sv. Mikuláše pod vedením hudebního skladatele a pedagoga Vincence Maška. Jeho učiteli skladby byli Jan Křtitel Kuchař a Václav Jan Křtitel Tomášek. Okolo roku 1830 se stal varhaníkem v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici.

Hudbu také vyučoval, nejprve soukromě. V roce 1832 se stal učitelem zpěvu a hudební teorie na varhanické škole. Své pedagogické zkušenosti shrnul v několika učebnicích zpěvu a harmonie.

V roce 1840 byla založena na Slovanském ostrově Žofínská (Žofiina) akademie, původně pěvecký spolek zaměřený na pěstování české i zahraniční klasické hudby. Horák byl jejím ředitelem v letech 1851–1853. Učil též na První české reálce.

Jako varhaník a ředitel kůru působil ještě v kostelích Matky Boží před Týnem, Panny Marie Sněžné a v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě. V roce 1859 se vrátil do Týnského chrámu a byl zde ředitelem kůru až do své smrti v roce 1871.

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Rodinný život

Byl ženatý, s manželkou Rosou (1805–1848) měl pět synů a čtyři dcery.^[3] V revolučním roce 1848 byl jeden z jeho synů zatčen, druhý uprchnul do Anglie. Manželka předčasně zemřela.^[4]

Dílo

Byl skladatelem převážně chrámové hudby. Jeho skladby se vyznačují poměrně jednoduchou fakturou a slohově leží na přechodu od klasicismu k romantismu. Řada jeho skladeb vyšla tiskem a doznala mimořádné obliby i mimo hranice Čech. Dodnes se hrají nejen v kostelích, ale i v koncertních síních.

Chrámové skladby

• Missa in F
• Missa II. in D
• Missa III. in Es
• Missa IV. in C
• Missa V. in B
• Missa VI. in d
• Missa VII. in F
• Missa VIII. in Es
• Missa IX. in D
• Missa X. in B
• Missa solemnis (1874)
• Missa Pastoralis in G
• Pastorální mše ku potřebě o mši půlnoční pro 4 smíšené hlasy s prův. varhan
• Kurze Pastoral-Messe für 4 Singstimmen, 2 Violinen, Flöte, 2 Horn abwechselnd mit 2 Trompeten, Pauken, Contrabass und Orgel
• Requiem in c (celkem zkomponoval 3 requiem)
• Te Deum für 4 Singstimmen, 2 Violinen, Viola, (Flöte) 2 Oboen, 2 Horn, 2 Trompeten, Pauken, Contrabass mit Cello und Orgel (dem Herrn Augustin Hanusch Kanzleidirektor)
• Co pláčete Salve - Animas (smíšený čtverozpěv bez průvodu)
• Hymni pro defunctis
• Řada dalších drobnějších skladeb (nešpory, pašije, ofertoria, graduale aj.

Světské skladby

• Smyčcový kvartet
• Pět čtverozpěvů (1850)
• Tři sbory (mužský sbor bez průvodu)
• Naše zpěvy (mužský sbor)
• Sbor po sňatku (mužský sbor)
• Má píseň, Přítel, Jaro (smíšený sbor)
• Písně

Teoretické práce

• Über die Mehrdeutigkeit der Akkorde (1846)
• Gesangschule für Sopran und Alt (1855)
• Kleine Gesangschule für eine Basstimme (1857)
• Harmonielehre (v rukopise, část publikována v roce 1872)

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
• Václav Horák (nekrolog). Světozor. 15. 9. 1871, s. 435. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Emanuel Horák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Emanuel Horák
• Životopis a seznam hlavních chrámových skladeb Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• dtto