Václav Felix

Prof. PhDr. Václav Felix
Prof. PhDr. Václav Felix
Narození	14. září 1873 Německý Brod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. února 1933 (ve věku 59 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	pedagog, fyzik, vysokoškolský učitel, matematik, učitel a publicista
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Felix (14. září 1873 Německý Brod – 19. února 1933 Praha^[1]) byl český fyzik, který se stal profesorem obecné a technické fyziky na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1917–1918 byl zvolen jejím rektorem.

Narodil se v Německém Brodě. Zde začal v roce 1882 studovat gymnázium. V roce 1885 přešel na gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde v roce 1890 odmaturoval. Následně studoval matematiku a fyziku na filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. Souběžně navštěvoval po čtyři semestry přednášky i na německé části univerzity. Po ukončení studia nastoupil jako stipendista u profesora Františka Koláčka. Ten mu zajistil stipendium, díky němuž mohl studovat v roce 1895–1896 na univerzitě v Kielu, kde mimo studia též pracoval v laboratořích prof. Hermanna Eberta.

Po návratu do Prahy nastoupil na Koláčkovo doporučení jako asistent Václava Zengera na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Zde vypracoval svou práci O vlnách elektrických. Touto prací v roce 1900 habilitoval. Současně byl vyzván, aby suploval přednášky prof. Zengera, který v tomto roce odešel na odpočinek. Pro tento účel zpracoval tři díly přednášek z technické fyziky (mechanika, optika a termika). Pak se opět věnoval experimentální práci a zabýval se Hallovým jevem. Výsledky své práce publikoval v roce 1908. Jeho práce byla ale zkritizována Vladimírem Novákem (polemika obou autorů v Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky). Felix svůj neúspěch těžce nesl a na několik let se uzavřel. V roce 1912 byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky.

V roce 1921 byl jmenován ředitelem radiologického ústavu.

Začátkem dvacátých let se zabýval též aerodynamikou. Pro účely tohoto studia mimo jiné pořídil v roce 1926 filmové záběry letících racků na pobřeží Severního moře, které poté proměřoval. Dalším oborem jeho studia byla otázka nízkých teplot. Pro tento účel navrhl aparaturu na zkapalňování vzduchu. Její realizace se ale nedočkal.

Zemřel na rakovinu v roce 1933.

S manželkou Camillou, rozenou Laglerovu (1876–??) měl syna Václava (1901–??) a dceru Ludmilu, provdanou Běhounkovou (1906–??). Rodina bydlela na pražském Smíchově.^[2]

Václav Felix byl tchánem českého vědce a polárníka Františka Běhounka.^[3]

• O vlnách elektrických, in: Rozpravy české Akademie, číslo 42, Praha : Čes. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a um., 1899
• O vlnách elektrických, in: Rozpravy české Akademie, číslo 29, Praha : Čes. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a um., 1900
• Fysika technická – Mechanika, Praha, 1904 – přednášky
• Fysika technická – Nauka o světle, Praha, 1905–1906 – přednášky
• Fysika technická – Nauka o teple, Praha, 1906–1907 – přednášky

• NACHTIKAL, František. Za prof. Václavem Felixem. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 1933, roč. 62, čís. 6, s. 267–271. Dostupné online. ISSN 1802-114X. 
• heslo Felix, Václav. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek II / 1. S. 521.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Felix na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Felix
• Václav Felix na stránkách ČVUT