Václav Gottfried z Hohensteinu

Václav Gottfried
baron z Hohensteinu
(c) Arkad, CC BY-SA 3.0
Úplné jméno	Václav Gottfried z Hohensteinu
Narození	1608 - 1620
Úmrtí	1672
Pohřben	Těšín
Nástupce	Ferdinand I. Hohenstein
Potomci	Ferdinand I. Hohenstein
Rod	Těšínští Piastovci
Dynastie	Piastovci
Otec	Adam Václav Těšínský
Matka	Markéta Kostlachowna z Kremže
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Gottfried z Hohensteinu (německy Wenzel Gottfried; narozen mezi roky okolo 1613–1614, zemřel v roce 1672) – byl nemanželský syn^[1] Adama Václava Těšínského (1574–1617) z rodu slezských Piastovců a městské šlechtičny Markéty Kostlachówny z Kremsu (okolo roku 1584 – 3. leden 1617, Těšín).

Život

Na rozdíl od jeho neteře Magdaleny z Hohensteinu byla jeho matka známa. Jednalo se o městskou šlechtičnu Markétu Kostlachownu z Kremže, která je někdy psána jako Koschlieg, Koslig, Kosslig a Koschlinger, případně Markéta Koschlingerová^[2].

Podle zápisů kronikáře Christiana Lehmanna^[3][4] (11. listopad 1611 – 11. prosince 1688) sloužil v lednu roku 1637 v císařské armádě, v hodnosti nadporučíka, v posádce v Schneebergu.

V roce 1640, mu byl díky stálým intervencím jeho nevlastní sestry Alžběty Lukrécie Těšínské (1559–1653) u císaře Ferdinanda III. Habsburského, stejně jako jeho neteř Magdalena z Hohensteinu, udělen titul barona z Hohensteinu.

Manželství, potomci

Baron Václav Gottfried byl ženatý. Jméno jeho manželky se v písemnostech nedochovalo. Měl syna Ferdinanda I., který byl ženatý s baronkou Annou Johanou Closen von Haidenburg (1655–1720). Jeho vnuk rovněž Ferdinand II. se narodil v roce 1682. Zda se narodil jako pohrobek, nelze doložit. Vdova Anna Johana se podruhé provdala v Bratislavě 1. března 1693 za Johana Wilhelma von Walterskirchen zu Wolfsthal. Ferdinand II. baron z Hohensteinu zemřel 3. dubna 1706 (na padoucnici). Tím vymřel rod Těšínských Piastovců po meči.

Šlechtický titul

Udělený šlechtický titul barona byl omezený, tedy bez práva nabývat statky.^[5]

V originále je psán jako Freiherrn von und zu Hohenstein.

Erb

Eb je totožný s erbem Magdaleny z Hohensteinu.

Majetek

Dům v Těšíně

Podle zápisů nejstaršího katastru města Těšína v roce 1649 koupil dům^[6] nedaleko Dominikánského kláštera, s upřesněním že jde dům mezi celnicí a pivovarem (krčmou) měšťana Davida Kayla. Městský dům koupil od pána Wilhelma Pielhrzima von Eussenkowitz, dne 24. listopadu 1649^[7]. Současně s tímto byl jeho erb zaevidován v kronice města Těšína.

Panství Marklovice

Manželka Ferdinada I. vedla právní spory s císařem o majetek, který měl získat její tchán (Václav Gottfried) po své sestře Alžbětě Lukrécii Těšínské. Šlo o panství Marklovice, panství těšínské bylo již zkonfiskováno císařem. V roce 1672 však získala císařský výnos, kde ji byla určena renta ve výši 400 guldenů (asi ročně) a právo výnosů z těšínských zahrad (statků). V roce 1711, kdy jí bylo 56 let a žádala zvýšení o dalších 400 guldenů.

Co se týče majetku v držení Václava Gottfrieda, bylo zde omezení při získání titulu, tedy nesměl nabývat žádný majetek. Takže panství Marklovice mohl získat pouze při sňatku s jinou urozenou šlechtičnou, kdy manželům darovala Marklovice jeho sestra Alžběta Lukrecie.^[8]

Reference

Literatura

• Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech. Praha 2004, ISBN 80-7277-172-8, S. 150f. und 451.

• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky)

• Rafael Sendek: Adam Wenzel, Herzog von Tschen (1574–1617). In Karl Borchardt (Hrsg.): Schlesische Lebensbilder. Band X, Degner, 2010, ISBN 978-3-7686-3508-0, S. 77–89.(německy)