Václav Grulich

Václav Grulich (* 8. května 1932 Suchdol) je český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ČSSD a v letech 1998–2000 ministr vnitra za vlády Miloše Zemana.

Pocházel z devíti sourozenců. V roce 1967 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně, obor pedagogika. Učil pak na základní škole a do roku 1969 působil jako krajský školní inspektor. V letech 1954–1970 byl členem KSČ. Po nástupu ostré fáze normalizace byl zbaven funkce inspektora a znemožněno mu bylo i pedagogické působení, jelikož byl veden v tzv. "Seznamu exponentů pravice".^[2] Do roku 1990 byl pomocným dělníkem a automechanikem v podniku Zetor Brno. V 80. letech se angažoval v klubu reformních komunistů Obroda. Je ženatý, manželka Dagmar se k roku 1998 uváděla jako penzistka.^[3]

Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Na jaře 1990 se Václav Grulich uvádí jako náměstek ředitele s.p. Zetor v Brně.^[4] Do ČSSD vstoupil na podzim 1990. Byl předsedou jihomoravské ČSSD. Ve volbách v roce 1992 byl za ČSSD zvolen do České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal v zahraničním výboru.^[5][6] Na konci roku 1992 se rovněž zmiňuje jako předseda poslaneckého klubu ČSSD v ČNR.^[7]

V roce 1993 patřil mezi stoupence Miloše Zemana a jako jediný z místopředsedů zvolených toho roku na sjezdu sociální demokracie patřil jednoznačně do zemanovského křídla.^[8] Původně přitom před sjezdem ohlásil záměr kandidovat na předsedu strany.^[9] V letech 1993–1994 byl zároveň předsedou výkonné rady aliance Realistický blok, kterou dočasně utvořila ČSSD a některé další opoziční středolevé politické subjekty.^[10]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní obhájil mandát ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. V letech 1996–1998 působil jako předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.^[11][12][13]

V červnu 1995 byl aktérem kauzy takzvané podsedické facky, kdy ho fyzicky napadl další významný sociálně demokratický politik Jozef Wagner. Důvodem mělo být to, že Grulich Wagnera urazil antisemitskou nadávkou.^[14][15][16] Grulich pak přes dva týdny strávil v pracovní neschopnosti a stěžoval si na bolesti páteře.^[17] V této době byl také jedním z vrcholných politiků ČSSD zapojených do kauzy využívání karet na pohonné hmoty od firmy Chemapol, které přitom ČSSD neuvedla ve svém účetnictví.^[18]

Kromě poslaneckých a stranických postů zastával i vládní funkci. V období let 1998–2000 byl ministrem vnitra ve vládě Miloše Zemana. Pak ho nahradil Stanislav Gross.^[19] Důvody svého odchodu z vlády sám Grulich označil za politické a již předtím potvrdil, že poradce Miloše Zemana Miroslav Šlouf má tendenci ovlivňovat personální rozhodnutí v Policii České republiky. Grulichova výměna byla součástí širší rekonstrukce vlády, kdy kabinet opustilo několik ministrů. Původně se v ČSSD uvažovalo o možnosti, že by Grulich výměnou za Grosse nastoupil na post místopředsedy sněmovny, ale to se nestalo.^[20][21]

Ve sněmovních volbách roku 2002 již nekandidoval.^[22] V roce 2002 se pak uvádí jako čestný předseda jihomoravské ČSSD.^[23] V prosinci téhož roku byl zvolen předsedou městské organizace sociální demokracie v Brně. Jeho nástup měl překlenout složité období, kdy se brněnská organizace kvůli masivním účelovým náborům členů potýkala s těžkými frakčními spory.^[24] Počátkem roku 2003 média uvedla, že Grulichovi měl Vladimír Špidla nabídnout kandidaturu na prezidenta za ČSSD.^[25]

• Václav Grulich na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky