Václav Hucek
| Václav Hucek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. září 1820 Budyně |
| Úmrtí | 15. června 1912 (ve věku 91 let) Třeboň |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Třeboni |
| Povolání | učitel, hostinský, kronikář |
| Znám jako | zakladatel lázní v Třeboni |
| Děti | Berta Hucková |
| Příbuzní | Berta Hucková (potomek) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Hucek (26. září 1820, Budyně u Vodňan – 15. června 1912, Třeboň[1][2]) byl český učitel, podnikatel a organizátor kulturního a společenského života a kronikář jihočeského města Třeboně. Zde se pak, spolu se svou dcerou Bertou, zasloužil především o založení lázní, které pak dlouhá léta se svou ženou provozoval.
Život a dílo
Narodil se ve Vodňanech (na jeho rodném domě je dnes umístěna pamětní deska). Učitelství vystudoval v Praze a v Českých Budějovicích. V dnešní jihočeské metropoli také nějakou dobu i pobýval. Nějakou dobu také učil ve Vitějovicích, Vodňanech a Chelčicích.Po svatbě v říjnu 1851 s Marií, rozenou Hermanovou z Vodňan, se přestěhovali do Třeboně[3], kde měl učit. Se svou ženou bydleli nejprve v Hradecké bráně.
Pronajímal rovněž zájezdní hostinec na dnešním Masarykově náměstí čp. 85, v domě který koupil se svou ženou v roce 1867, stejně jako pekárnu, kterou v něm vybudoval v roce 1873.[3] V tom to domě rodina i bydlela. V roce 1869 koupil zahradu v dnešní Tylově ulici u Zlaté stoky. Tam postavil zahradní restauraci s tanečním sálem, kterou pronajímal třeboňskému spolku Beseda až do roku 1881, kdy jí nechal strhnout, aby uvolnila místo nově budovaným lázním. Lázeňský dům čp. 286 byl zkolaudován v roce 1882 a rodina Huckových se tam v říjnu téhož roku přestěhovala.[4]
Hucek nicméně nebyl činný pouze jako učitel, nebo podnikatel. Zasloužil se o vznik řady organizací a spolků v uvedeném jihočeském městě. Jeho životní dráha se překrývá s obdobím rozvoje společenského života v českých městech (Třeboň nevyjímaje) v závěru 19. století. Stál u zrodu organizací, jako např. Pěslav (pěvecký spolek), kde byl zástupcem sbormistra a kde mu rovněž pomáhala jeho dcera Berta, Měšťanská beseda, Občanská beseda (osvětové spolky, Občanské besedě také předsedal) a dalších. Založil také včelařský spolek Svornost a byl jeho předsedou. U vzniku uvedených spolků nestal sám, podíleli se na něm i další učitelé třeboňské školy. Byl i amatérským hudebníkem a se svou dcerou a přáteli hrál v kvartetu.
Spolu se svojí rodinou se Hucek ale také podílel na vybudování prvních lázní v Třeboni. Inspiroval se nejspíše obdobnými institucemi v okolí Chebu.[3] Bertiny lázně jsou dnes pojmenované podle jeho dcery, Berty Huckové. Lázeňský dům nechal sám postavit na počátku 80. let 19. století a až do roku 1909 jej i sám provozoval. Dnes je proto v Třeboni považován za jednoho ze zakladatelů místní lázeňské tradice.
Sepsal několik svazků o životě v Třeboni na přelomu 19. a 20. století. Zachovalo se 20 svazků kronikářských záznamů z let 1851 – 1898. Ty jsou nyní součástí fondu Státního oblastního archivu v Třeboni jako jeho pozůstalost.
Pamětní deska na Bertiných lázních v Třeboni
Hrob Huckovy rodiny na hřbitově v Třeboni
Reference
- ↑ STEHLÍK, Ladislav. Třeboň. Třeboň: Město Třeboň, 2018. ISBN 978-80-7339-340-3. S. 154.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c PSÍKOVÁ, Jiřina. Třeboň. Třeboň: Paseka, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7185-988-8. S. 19.
- ↑ PSÍKOVÁ, Jiřina. Takové byly a jsou třeboňské lázně. Vyd. 1. vyd. Třeboň: Bertiny lázně 130 s. Dostupné online. ISBN 80-239-0517-1, ISBN 978-80-239-0517-5. OCLC 190778737
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Hucek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.jpg)
Autor: Jana Sekyrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Václav Hucek (1820–1912), Berta Hucková (1857–1887) a Marie Hucková (1828–1918) – hrob na hřbitově v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.
.jpg)
Autor: Jana Sekyrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Václavu Huckovi, zakladateli Bertiných lázní v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.
Václav Hucek v mládí