Václav Jiřikovský

Václav Jiřikovský
Václav Jiřikovský (kol. 1914)
Václav Jiřikovský (kol. 1914)
Narození8. května 1891
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. května 1942 (ve věku 51 let)
Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Jiřikovský, vlastním jménem Václav František Herein (8. května 1891 Libeň[1] – 9. května 1942 Osvětim), byl český herec, režisér, dramaturg, divadelní ředitel a podnikatel.[2]

Mládí, rodina

Studoval na gymnáziu v Praze. K divadlu jej přivedl jeho strýc, herec a režisér Antonín Jiřikovský (1860–1930), který byl v letech 1907–1916 členem souboru Divadla na Vinohradech.[3] Z vděčnosti ke strýci přijal Václav Herein později jméno Jiřikovský.[4]

Manželkou Václava Jiřikovského byla herečka Růžena Jiřikovská, roz. Lacinová, dcera brněnského divadelního ředitele a podnikatele Františka Laciny.[5]

Divadelní začátky

Od roku 1906 prošel několika divadelními společnostmi jako herec,[2] ve společnosti Marie Procházkové-Malé působil jako režisér.[6]. V roce 1914 odešel do Brna k řediteli Lacinovi (herec 1914–1916, režisér činohry od roku 1915) a krátce (1917–1918) se stal i ředitelem Českého Národního divadla v Brně, v letech 1918–1919 jej vedl jako samostatný podnikatel.[7]. V roce 1919 po něm převzal vedení divadla Václav Štech. Jiřikovský odešel do Moravské Ostravy, kde se podílel na založení Národního divadla moravskoslezského a stal se jeho prvním ředitelem.[2] Sestavil zde soubor včetně činohry, opery a operety, vedle řídící, dramaturgické a organizátorské práce byl též činný režisérsky. V divadle působil až do roku 1923, kdy jej vystřídal František Uhlíř.[8] Ve dvacátých letech příležitostně režíroval mj. i v pražském Divadle na Vinohradech. V roce 1925 převzal po Milanu Svobodovi vedení činohry ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, ředitelem SND byl v letech 1926–1929.[2]

Druhé brněnské angažmá

Do Brna se vrátil v roce 1930, kdy bylo Národní divadlo v Brně převedeno pod správu Moravskoslezského zemského výboru a přejmenováno na Zemské divadlo v Brně. V březnu 1931 se Jiřikovský stal po Otu Zítkovi ředitelem divadla, přičemž několik let zastával i funkci šéfa činohry a dramaturga.[9] Za jeho působení byly na repertoáru často uváděny hry jihoslovanských, polských a ruských autorů (v české premiéře např. Škvarkin: Cizí dítě, Bulgakov: Byt paní Zoe, Katajev: Defraudanti, Afinogenov: Strach) a původní moravská tvorba. V sezóně 1935/1936 pověřil šéfrežiséra Rudolfa Waltera funkcí režiséra opery a na jeho místo jmenoval Aleše Podhorského,[10] kterého v únoru 1937 vystřídal Jan Škoda. V divadle působili kromě domácích režisérů (vč. Josefa Skřivana a začínajícího Karla Jerneka) i hostující režiséři, např. Jaroslav Kvapil, Josef Bezdíček a K. M. Walló.[11] V roce 1933 přijal do souboru na doporučení Jaroslava Kvapila herečku Vlastu Fabianovou, která zde pak působila až do roku 1941.[12] V souboru dále byli v angažmá např. František Klika, Jarmila Kurandová, Jarmila Urbánková, Zdeňka Gräfová, Karel Höger a Vladimír Leraus. Pozornost věnoval i rekonstrukci budovy divadla Na hradbách (nynější Mahenovo divadlo), která byla provedena v roce 1937.

Období 2. světové války

Po odchodu Jana Škody na místo ředitele ostravského divadla přibral Jiřikovský od února 1940 ke své funkci ředitele divadla znovu i funkci šéfa činohry. Od počátku okupace útočili na Jiřikovského v tisku brněnští němečtí a čeští fašisté, kteří usilovali o jeho odstranění.[13] Dne 3. listopadu 1941, po skončení šestitýdenního výjimečného stavu vyhlášeného R. Heydrichem, jej zatklo gestapo. O měsíc předtím byl již zatčen herec a režisér téhož divadla Josef Skřivan a dva čelní představitelé opery. Činnost divadla byla označena za politicky zvlášť nebezpečnou a divadlo bylo 12. listopadu 1941 uzavřeno.[14] Jak Skřivan, tak Jiřikovský byli v roce 1942 popraveni v Osvětimi.[15]

Václav Jiřikovský je pochován na Ústředním hřbitově města Brna, dne 25. září 1946 byla jeho jménem nazvána jedna z ulic brněnské městské části Brno-střed (katastrální území Stránice).[16]

Citát

„A tak se v Brně znovu hledalo řešení, hledala se především vůdčí osobnost, ředitel. Byl nalezen ve Václavu Jiřikovském, který už v Zemském divadle řediteloval jako pětadvacetiletý mladík za první světové války. Teď, v roce 1931, se vyzrálý, erudovaný a schopný organizátor vrátil, aby našel novou cestu a nového diváka. Byl manažerem, po kterém by dnes sáhlo každé divadlo. Ale zároveň byl i režisérem s velkým citem pro jeviště. Dovedl v divadle vytvářet znamenité podmínky a tvůrčí atmosféru.“
— Vlasta Fabianová [17]

Divadelní režie, výběr

Filmografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie v Libni
  2. ↑ a b c d Český biografický slovník XX. století I, s. 623.
  3. ↑ Český biografický slovník XX. století I, s. 622–623.
  4. ↑ Václav Jiřikovský [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. 
  5. ↑ Růžena Jiřikovská [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  6. ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 94
  7. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 294.
  8. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 176
  9. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 257
  10. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 378
  11. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 382
  12. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 63–4, ISBN 80-207-0419-1
  13. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 487
  14. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 491
  15. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 55, ISBN 978-80-200-1502-0
  16. ↑ Profil Jiřikovského ulice [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  17. ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 72, ISBN 80-207-0419-1

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 4. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995. 148 s. ISBN 80-85819-45-7. S. 61–62.
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 27, 208, 406, 418
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 55, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 232, 337, 338, 348–350, 442, 443, 493, 504.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 63–5, 72–3, 76–8, 95,100, 101, 104, 107, 111–2, 124, 409, ISBN 80-207-0419-1
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 17
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 46–7, 56, 68, ISBN 80-204-0493-7
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 165, 176, 180, 208, 257, 378, 382, 407, 487–8, 491, 594, 612, 616, 626–7
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 94, 98
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 418–419.
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 14, ISBN 80-86182-51-7
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 293–302.
  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 130
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 168, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 623. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Václav Jiřikovský (1891-1942).jpg
Václav Jiřikovský (1891-1942), český herec, režisér, dramaturg, divadelní ředitel a podnikatel