Václav Kaňkovský

Václav Kaňkovský
Narození16. října 1917
Kamenice nad Lipou
Úmrtí27. dubna 1987 (ve věku 69 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kaňkovský (16. října 1917, Kamenice nad Lipou, Rakousko-Uhersko – 27. dubna 1987, Praha, Československo) byl český divadelní a filmový herec a dabér. Během své třicetileté kariéry hrál téměř nepřetržitě v divadle. V jeho filmografii lze napočítat kolem osmdesáti filmových a televizních rolí.

Životopis

Václav Kaňkovský se narodil 16. října 1917 do rodiny s dlouholetou hereckou tradicí. Již od dětství hrál v řadě divadelních představení. Na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století hospodářská krize také změnila život kočovným divadelním společnostem. Čtrnáctiletý Václav, místo učení rolí a hraní divadla, odešel pracovat jako dělník do Baťových závodů.

Ve svých dvaceti letech se však k divadlu vrátil. V letech 1937 až 1945 hrál u kočovných divadelních společností Jaroslava Bittla a Františka Sece. Po osvobození v roce 1945 získal angažmá v Zemském oblastním divadle v Liberci. Následně vykonával funkci šéfa činoherního souboru v divadle v Mostě. V roce 1952 se stal členem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, v jehož souboru setrval až do své smrti.[1][2]

Na divadle ztvárnil postavy klasického repertoáru jako byl Petr Ivanovič Bobčinský v Revizorovi, Sir Oliver Písmokaz ve hře Jak se vám líbí nebo Richard ze Svaté Jany. V divadelní hře bratří Čapků Ze života hmyzu si zahrál inženýra–diktátora, v Gogolově Ženitbě, vojáka ve výslužbě, Ževakina. Historickou postavu Jana Čapka ze Sán si zahrál ve hře Jan Roháč nebo postavu Albíka z Uničova v divadelní hře Jan Hus. Mezi jeho další divadelní role patří Kapulet v tragédii Romeo a Julie, Tatík v aktovce Jáma, komorník Firs ve hře Višňový sad a další. Byl všestranným hercem a svým postavám dodával originalitu.[2] V roce 1952 se poprvé setkal s „filmem“. Daboval ruského vojáka v české verzi sovětského válečného dramatu Syn pluku, který byl natočen na motivy románu Valentina Katajeva. Během své kariéry se účastnil přibližně stovky projektů také v dabingu. Většinou se jednalo o epizodní role strážníků, dělníků, zahradníků atd. Podílel se i na postsynchronech několika českých filmů (Ukradená bitva, Zelená vlna,Vrak, Poslední propadne peklu, nebo Poklad hraběte Chamaré).[1][3]

V roce 1954 si poprvé zahrál v televizní inscenaci. Hrál v komedii Paní hostinská na motivy Carla Goldoniho. Byla ještě vysílána v přímém přenosu. První roli ve filmu dostal v roce 1968. Zahrál si v kriminálním seriálu Jiřího Sequense, Hříšní lidé města pražského kasaře Nováka.

Herecká kariéra Václava Kaňkovského trvala přes třicet let. Hrál v divadle a v jeho filmografii lze napočítat kolem sedmdesáti filmových nebo televizních rolí. Účinkoval také v deseti seriálech. V roce 1987 si zahrál ještě ševce ve filmové pohádce Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Zemřel 27. dubna 1987. Tři roky po jeho smrti byl uveden do kin poslední film, v němž si také zahrál, životopisné drama o Janu Jeseniovi Svědek umírajícího času[4].[1]

Filmografie

Reference

  1. ↑ a b c Krize ho donutila makat ve fabrice, splnění svého snu se dočkal až jako dárku k čtyřicetinám. Tajnosti slavných. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Václav Kaňkovský. csfd.cz [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřel herec a dabér Jaroslav Kaňkovský - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Svědek umírajícího času – Filmy – Databáze. Filmový přehled [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy