Václav Kaplický

Václav Kaplický
Narození28. srpna 1895
Červený Dvůr
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1982 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníbásník, spisovatel, novinář, vydavatel, autor dětské literatury, redaktor, československý legionář a prozaik
Oceněnínárodní umělec (1978)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kaplický (28. srpna 1895 Červený Dvůr[1]4. října 1982 Praha[2]) byl český prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy. Především je znám jako autor historické beletrie.

Hrob národního umělce, spisovatele Václava Kaplického. Vyšehradský hřbitov. Praha (busta od sochaře Břetislava Bendy)

Život

Narodil se na samotě Červený Dvůr nedaleko Kozího Hrádku, kde byl jeho otec Emanuel Kaplický nájemcem dvora.[1] Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde po tu dobu bydlel (1904–1914) v domě na náměstí blízko školy (viz foto). Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu.[3] Zde byl 10. srpna 1916 zajat, a 1. září téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku.[4] Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.

Po návratu do Československa (1919) se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl (1919–1922) úředníkem ministerstva národní obrany.

V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích (např. Čin, Pokrok, Družstevní práce, Melantrich), nejprve jako úředník a později jako odpovědný redaktor, kupř. v roce 1926 pracoval v redakci publikace Adolfa Zemana Cestami odboje – Jak žily a kudy táhly československé legie. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře v tomto období téměř výhradně historické próze a těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská a doba pobělohorská.[5]

V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Byl přítelem spisovatele a humoristy Jaroslava Žáka, jehož po Vítězném únoru 1948 podporoval.

Václav Kaplický je pochován na čestném místě – vyšehradském hřbitově[6]. Busta na jeho hrobě je dílem sochaře Břetislava Bendy.

Dílo

Historické romány

  • Kraj kalicha, 1945 – z husitského prostředí
  • Hvězda na východě, 1946 – román přibližuje první léta republiky. Jeho hrdina, legionář, se vrací do osvobozené vlasti a nenalézá takovou zem, za niž bojoval, zem osvobozenou nejen od útisku národního, ale především od útisku sociálního.
  • Čtveráci, 1952 – z prostředí selského povstání z let 1618–1620
  • Železná koruna (2 díly), 1954 – román o utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce, robotní povinnosti, zvůli vrchnosti i povstáních, za které následovaly nejkrutější tresty (v závěru jsou jim mírné úlevy v robotě přiznány)
  • Smršť, 1955
  • Rekruti, 1956
  • Listy z kronik, 1958 – pět historických povídek ze severu Čech
  • Zaťatá pěst, 1959
  • Kladivo na čarodějnice, 1963 – podkladem je skutečná událost z konce 17. století – čarodějnický proces s více než sto osobami z okolí Velkých Losin řízený inkvizitorem Bobligem z Edelstatu; hlavní postavou je osvícený šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, který se ovšem také stane jednou z nevinných obětí
  • Táborská republika (3 díly), 1969 – pojednává o husitství
  • Nalezeno právem, 1971 – odehrává se v roce 1687, motiv nespravedlivého obvinění Žida z rituální vraždy
  • Škůdce zemský Jiří Kopidlanský, 1976 – z období Jagellonců
  • Veliké theatrum, 1977 – doba počátků třicetileté války včetně popisu příprav na bitvu na Bílé hoře
  • Kdo s koho, 1979 – z období Jagellonců
  • Život alchymistův, 1980 – děj na dvoře Rudolfa II.; ztvárňuje vzestup a pád císařova dvorního alchymisty, Angličana Edwarda Kelleyho

Autobiografie a různé

  • Gornostaj, 1936 – román o čsl. legiích, o zradě velení legií, kteří zajali řádně zvolené zástupce legionářů a internovali je na ostrově[zdroj?] Gornostaj – je založen na historické skutečnosti
  • Ještě nehřmí, 1944 – román
  • Dobří přátelé, 1961 – vyprávění o přírodě; vypovídá o autorově lásce k ní a tu se snaží probudit i ve čtenáři
  • Ani tygři, ani lvi, 1966 – drobné prózy o zvířatech a domácích mazlíčcích
  • Od města k městu, 1975 – putování skupiny studentů Čechami
  • Hrst vzpomínek z mládí, 1988 – první část memoárů, k vydání připravila Jaromíra Nejedlá
  • Hrst vzpomínek z dospělosti, 2010 – druhá část memoárů, k vydání připravil Martin Kučera

Pro mládež

  • O věrnosti a zradě, 1959 – 15 drobných historických příběhů, mj. o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV.
  • Bandita, Paťara a spol., 1969 – kniha pro chlapce
  • Královský souboj, 1971

Filmografie

Na námět Kaplického románu Kladivo na čarodějnice natočil v roce 1969 režisér Otakar Vávra stejnojmenný film s Vladimírem Šmeralem v roli inkvizitora Bobliga.

Galerie


Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  2. Zemřel národní umělec Václav Kaplický. Rudé právo. 1982-10-06, s. 1. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  3. Slovník českých spisovatelů, nakladatelství Libri, Praha 2005.
  4. VHA, Záznam vojáka: Kaplický Václav
  5. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Václav Kaplický, s. 650–652. 
  6. hrob Václava Kaplického na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Peklo (Raspenava), dům číslo 30.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům evidenční číslo 30 v Pekle, části Raspenavy (pohled od jihozápadu). V domě pobýval také Václav Kaplický.
Václav Kaplický (c. 1973).png
Václav Kaplický (c. 1973)
Dům s deskou Václava Kaplického.jpg
Tábor – nám. Mikuláše z Husi, dům č. p. 40 s pamětní deskou Václava Kaplického, který zde žil v letech 1904–1914
Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (54).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Jednotlivé náhrobky. Slavín (hrobka). Národní umělec, spisovatel Václav Kaplický. Vyšehradský hřbitov. Praha. Česká republika
Rodný dům Václava Kaplického .jpg
Autor: Tondahusita, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodný dům v areálu Červeného Dvora, samoty na katastru Sezimova Ústí.