Václav Kolář (pedagog)

PhDr. Václav Kolář
zastupitel města Prostějov
Ve funkci:
1990 – 15. dubna 2017
2. ředitel Reálného gymnázia a základní školy města Prostějov
Ve funkci:
1. září 1994 – 2010
PředchůdceJarmila Dostálová
NástupceRostislav Halaš
Stranická příslušnost
ČlenstvíTOP 09

Narození8. května 1946
Loket nad Ohří
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. dubna 2017 (ve věku 70 let)
Prostějov
ČeskoČesko Česko
ChoťJaroslava Kolářová
DětiJana Kolářová
Ondřej Kolář
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Profesepolitik, pedagog, středoškolský učitel, ředitel školy, místní politik a publicista
OceněníCena za mimořádný přínos v oblasti rozvoje prostějovského školství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Kolář (8. května 1946 Loket nad Ohří15. dubna 2017 Prostějov) byl český pedagog, komunální politik a publicista.

Život

Mládí a studia

Narodil se v Lokti nad Ohří do mezinárodní rodiny. Otec Jan byl původem z jižních Čech, ale maminka sice pocházela z Polska, avšak s celou rodinou se odtud nuceně přestěhovala do Alsaska na pomezí Německa a Francie. Kolářovi rodiče se poznali v Německu během druhé světové války, kam byli oba nuceně nasazení. Když válka skončila, chtěla maminka zůstat ve Francii, ale její partner ji přesvědčil k cestě do Československa, kde měli Kolářovi hospodářství. Po návratu ovšem zjistili, že jeho rodiče již s příchodem svého syna z války nepočítali, a hospodářství přenechali mladšímu synovi. Jan se proto rozhodl odejít do pohraničí a získat zde některý z objektů po odsunutých sudetských Němcích. Krátce pobývali v Lokti, kde se jim narodil syn Václav, ale posléze se usadili v obci Krajková, v níž Jan jako národní správce získal místní kovárnu a k tomu i bydlení.[1]

V mládí Václav navštěvoval dvanáctiletou školu v Sokolově, na níž v roce 1964 maturoval. Ze školy později vzpomínal například na jejího tehdejšího ředitele Františka Štěpánka, jenž ve svých žácích podporoval vztah ke sportu. Když se pak Kolář rozhodoval, kam jít po dvanáctiletce studovat dále, doporučovali mu dva jeho oblíbení pedagogové, ať zkusí vysokou školu v Olomouci, jejíž absolventi často dostávají umístěnky do škol v západočeském pohraničí a on by tak mohl pracovat blízko domova. Doporučení vyslyšel a studoval tedy Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, na níž si zvolil obor český jazykdějepis.[1]

Ze svého mládí znal Kolář katolického duchovního Metoděje Habáně, člena dominikánského řádu, který vykonával duchovní správu ve farnosti v Chlumu Svaté Maří nacházející se nedaleko Krajkové. V případě nutnosti ale sloužil bohoslužbu i v krajkovském kostele svatého Petra a Pavla, kde mu Kolář dělal ministranta. Jakmile se posléze Kolář rozhodl studovat v Olomouci, seznámil ho páter Habáň s tamním prostředím, neboť sám v tomto městě působil. S duchovním se pak Kolář setkával i v pozdějších letech, kdy formoval jeho život. V pozdějších letech měl navíc páterovu fotografii umístěnu na pracovním stole.[1]

Pedagogické působení

Vysokou školu Kolář absolvoval roku 1969 s diplomovou prací nazvanou „Hnutí katolických zemědělců na Moravě“. Po ní absolvoval základní vojenskou službu a odešel na půl roku vyučovat na litoměřické Učňovské škole. Ve stejném městě již na tamním gymnáziu učila také Kolářova manželka Jaroslava, se kterou se poznali na společných studiích vysoké školy. Pak ovšem Jaroslava Kolářová onemocněla a vrátila se zpět na Moravu do rodných Čehovic. I Václav Kolář Litoměřice opustil a stal se vychovatelem na Automobilové průmyslovce v Bruntále a poté vyučoval český jazyk na Dvouleté důstojnické škole ve Vyškově. Ze všech těchto svých působišť pravidelně za manželkou do Čehovic dojížděl. Zdravotní stav manželky se zlepšil, až když nastoupila na prostějovské Gymnázium Jiřího Wolkera a Kolář začal od roku 1972 vyučovat na Střední průmyslové škole oděvní v Prostějově.[1]

Na tehdejším Reálném gymnáziu a základní škole města Prostějova dělal Václav Kolář 16 let ředitele

Po devatenácti odučených letech na SPŠ oděvní (1991) přešel Kolář na tři roky za manželkou na Gymnázium Jiřího Wolkera. Zde působil na pozici ředitele Jan Šverdík, s nímž se Kolář sblížil. Ten mu pak doporučil, aby se po Jarmile Dostálové ucházel o místo ředitele na tehdejším Reálném gymnáziu a základní škole města Prostějova. Toto místo k 1. září 1994 získal a zastával jej po dobu šestnácti let až do svého odchodu do penze v roce 2010.[1]

Politické působení

Roku 1990 se Václav Kolář stal zastupitelem města Prostějov.[1] Ve volbách v roce 1996 neúspěšně kandidoval za Občanskou demokratickou alianci (ODA) do Senátu Parlamentu České republiky, když v prvním kole skončil těsně třetí za pozdějším vítězem voleb Janem KavanemČeské strany sociálně demokratické (ČSSD).[2] Členem obecního zastupitelstva se postupně stal ve volbách v roce 1994 (za ODA),[3] 1998 (za ODA a nezávislé kandidáty),[4] 2002 (za Unii svobody – Demokratickou unii),[5] 2006 (za Křesťanskou a demokratickou unii - Československou stranu lidovou),[6] 2010 (za TOP 09)[7] a 2014 (za TOP 09 a nezávislí Prostějované).[8]

Závěr života

Roku 2010 Kolář opustil místo ředitele školy, ale v komunální politice byl činný i nadále. Při odchodu do penze plánoval, že bude číst knihy, jež za celý svůj život nashromáždil, dále že se bude věnovat zahrádce a plánoval také cestovat.[1] Roku 2014 obdržel z rukou prostějovského primátora Miroslava Pišťáka ocenění za mimořádný přínos v oblasti rozvoje prostějovského školství.[9] Václav Kolář zemřel po krátké nemoci 15. dubna 2017.[10] Poslední rozloučení se konalo 20. dubna v prostějovském kostele Povýšení svatého Kříže.[11]

Rodina

S manželkou měl Václav Kolář dvě děti. Prvorozená Jana (* 1974) působí na katedře bohemistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a mladší syn Ondřej (* 1978) je farářem sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 – Kobylisích.[1]

Dílo

Václav Kolář byl také literárně činný:

  • KOLÁŘ, Václav. Stručné dějiny filozofie pro střední školy. 1. vyd. Prostějov: Aquarel, 1994. 126 s. ISBN 80-900710-3-1. 
  • KOLÁŘ, Václav. Prostějov na starých pohlednicích. 1. vyd. Prostějov: Město Prostějov, 2002. 246 s. ISBN 80-238-9359-9. 

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h ZAORAL, Martin. Václav Kolář: na škole mi šlo hlavně o otevřenost. Deník [online]. 2010-04-13 [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  2. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 11. – 16. 11. 1996 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Kapitola Výsledky hlasování– Obvod: 62 – Prostějov. Dostupné online. 
  3. Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  4. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  5. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  6. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  7. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  8. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  9. Večer si přišlo pro cenu 31 prostějovských kantorů. Kdo to byl? [online]. Prostějov: Regionální zpravodajství Prostějovska [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  10. RAŠKOVÁ, Alena. Statutární město Prostějov [online]. Prostějov: Město Prostějov, 2017-04-15 [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  11. ŠVERDÍK, Michal. Prostějov přišel o velkou osobnost, emeritního ředitele gymnázia Koláře. iDNES.cz [online]. 2017-04-22 [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Reálné Gymnázium Prostějov.jpg
Autor: Xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Reálné Gymnázium Prostějov