Václav Kolátor
| Václav Kolátor | |
|---|---|
| Narození | 15. března 1899 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. listopadu 1983 (ve věku 84 let) Praha  Československo |
| Země | Československo |
| Alma mater | České vysoké učení technické |
| Povolání | architekt |
| Významná díla | Plavecký bazén pod Barrandovem |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Kolátor (15. března 1899, Praha[1] – 27. listopadu 1983, Praha-Vršovice) byl český architekt, odborník přes stavbu koupališť a závodní plavec.
Životopis
Václav Kolátor se narodil 15. března 1899 v Praze.[1] Okolo roku 1919 se podílel na vzniku Českého plaveckého svazu, působil zejména jako zapisovatel a předložil i několik návrhů na vlajku svazu.[2] Roku 1925 dokončil studia na ČVUT. V této době začíná spolupracovat s architektem a spolužákem Vladimírem Frýdou. [3]
Roku 1929 získal pozici na Stavebním úřadu hlavního města Prahy a začal pracovat na svém nejznámějším projektu, barrandovské plovárně a oficiálním plaveckém stadionu Českého plaveckého svazu. Stavba byla dokončena roku 1931.[4] Díky této stavbě se stal uznávaným odborníkem na koupaliště a postavil jich několik desítek po celém Československu. Roku 1930 také navrhl přestavbu budovy prvního dívčího reálného gymnázia ve Vladislavově ulici v Praze.
Václav Kolátor byl levicově orientovaný a byl členem Komunistické strany Československa, což mu po Druhé světové válce vyneslo funkci ve vedení Odboru výstavby Ústředního národního výboru hlavního města Prahy a publikoval články v oficiálním architektonickém periodiku Architektura ČSR.
Dílo
Realizace
- Přestavba městského dívčího reálného gymnázia, Praha 1 (1930)
- Plavecký stadion Českého plaveckého klubu, Praha 5 (1931)
- Koupaliště Eva, Piešťany (s Franzem Wimmerem a Endrem Szönyim), (1935)
- Fischerova vila, Jilemnice (s Vladimírem Frýdou a Aloisem Vavroušem), (1935)
- Koupaliště, Sliač (1935)
- Koupaliště, Česká Třebová (1938)
- Koupaliště, Volyně (1941)
- Koupaliště, Chrudim (1951)
Václav Kolátor navrhl i další koupaliště, např. v Staré Pace, Frýdštejnu, Českých Budějovicích, Litomyšli či v Novém Městu nad Metují). Spolurealizoval plaveckou sekci SVTVS v Plaveckém stadionu v Podolí spolu s Jiřím Krohou, Vilémem Kvasničkou a architektem Marešem roku 1966.[5]
Přestavba dívčího gymnázia, 1930
Fischerova vila v Jilemnici (1934)
Bibliografie
- Lázně. Stavba lázní, koupališť a plováren, jejich úprava a zařízení, Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, Praha 1935 (spolu s Alexem Hofbauerem)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ Národní archiv Praha, Československý amatérský plavecký svaz, č. 516, karton 1.
- ↑ S.R.O, Via Aurea. Václav Kolátor | Architekti | Litomyšlský architektonický manuál. lam.litomysl.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Barrandovské terasy - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Richard Podzemný, (pozn. 17), str. 99
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kolátor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
_(2).jpg)
Autor: Romanvysansky, Licence: CC BY-SA 4.0
Fischerova vila je funkcionalistická stavba v Jilemnici. Byla navržena architektem Václavem Kolátorem roku 1934.
Pohled na Arcibiskupské_gymnázium_v_Praze z Náměstí míru, severozápadní strana