Václav Krocín starší z Drahobejle

Václav Krocín starší z Drahobejle
17. Primátor Starého Města pražského
Ve funkci: 1584 – 1605
Předchůdce	Jan Bartošek z Dražic
Nástupce	Ludvík Šlejfíř
Člen městské rady
Ve funkci: 1584 – ???
Narození	1532 Žatec?
Úmrtí	23. prosince 1605 (ve věku 72–73 let) Praha?
Choť	1. Kateřina 2. Ludmila
Děti	Václav, Jan Kryštof a Anna
Alma mater	Pražská univerzita
Profese	politik
Commons	Václav Krocín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Krocín starší z Drahobejle (1532, Žatec? – 23. prosince 1605, Praha?) byl primátorem Starého Města pražského v letech 1584-1605. Nechal postavit tzv. Krocínovu kašnu na Staroměstském náměstí.

Původní jméno rodiny znělo pravděpodobně Šafránek. Z latinského názvu pro šafrán (crocus) pak vzniklo jméno Krocin.

Václav Krocín přišel do Prahy ze Žatce, kde jeho matka vlastnila několik nemovitostí. Po studiích na pražské univerzitě se stal roku 1560 pražským měšťanem a vstoupil do služeb staroměstské obce. Kolem roku 1571 je připomínán jako člen Úřadu mostu pražského. V roce 1584 zasedl v městské radě a stal se pražským primátorem. Dne 25. května 1587 byl Václav Krocín za své zásluhy obdařen erbem a přídomkem „z Drahobejle“ a 16. června 1594 byl povýšen do šlechtického stavu.

Václav Krocín byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Kateřinou měl dva syny, Václava a Jana Kryštofa. Když kolem roku 1590 ovdověl, oženil se znovu s Lidmilou, s níž měl dceru Annu. Zemřel 23. prosince 1605 a byl pohřben v dnes již neexistujícím kostele sv. Štěpána Menšího, jeho náhrobní deska byla při asanaci staré Prahy přenesena do Lapidária Národního muzea.

(c) Octopus moldavicus, CC BY-SA 3.0

• Krocínova kašna na Staroměstském náměstí, kterou dal purkmistr kolem r. 1591 postavit na Staroměstském náměstí v Praze. Stála zde do roku 1862, kdy byla podle usnesení pražské obce jako nefunkční rozebrána, sochařská výzdoba zachována a kamenická odvezena na Žižkov, kde byla vložena do základů novostavby žižkovského plynojemu. Po jeho zrušení byla kolem roku 1930 většina kamenů převezena do depozitáře Lapidária Národního muzea, v nové instalaci z roku 1992 již je kašna z 90% původních dílů sestavena. Na poprsni je plastický znak Václava Krocína z Drahobejle nesený dvěma mořskými pannami a medvědem, pod znakem Starého Města pražského.^[1]
• Znaková náhrobní deska Václava Staršího Krocín z Drahobejle z červeného mramoru je instalována v 3. sále Lapidária Národního muzea naproti kašně.^[2]
• Václav Starší Krocín z Drahobejle vlastnil v Praze několik domů. Mezi ně patřil i pivovar „U Hatiapatiů“, později zvaný „U Halánků“, ve kterém dnes sídlí Náprstkovo muzeum. Ve zdi tohoto domu ve dvoře lze dodnes nalézt Krocínův erb.
• Krocínova ulice byla roku 1900 pojmenována ve Vysočanech, již roku 1904 byla přejmenována na Drahobejlovu.
• Rod Krocínů vlastnil vinice na Hanspaulce a na Proseku, kde stávala též usedlost Krocínka. Prosecká vinice byla roku 1935 rozparcelována na stavbu rodinných domků, na jejím místě se dnes nacházejí ulice Nad Krocínkou, Na Krocínce a Pod Krocínkou.
• Rozýnův dům v Palackého ulici na Novém Městě pražském vlastnil Antonín Krocín z Drahobejle.

• Seznam představitelů Prahy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Krocín starší z Drahobejle na Wikimedia Commons
• Krocín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Krocín z Drahobejle, Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopadie obecných vědomostí. Díl 15: Krajčij–Ligustrum. Praha: J.Otto, 1900. S. 233.
• K rodopisu Krocínů z Drahobejle. Lumír. Sv. 7. Vydání 27-53. S. 1218
• Jan Županič, Nova nobilitas
• Stránky občanského sdružení krocan – historie Krocínky