Václav Libenský
Prof. MUDr. Václav Libenský | |
---|---|
Narození | 7. června 1877 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. prosince 1938 (ve věku 61 let) Praha Československo |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | lékař |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prof. MUDr. Václav Libenský (7. června 1877 Praha – 10. prosince 1938 Praha[1]) byl český lékař, průkopník kardiologie a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Založil Československou kardiologickou společnost, Vyšetřovací a léčebný ústav a Nový vyšetřovací a léčebný ústav v Poděbradech.[2]
Život
Narodil se 7. června 1877. Vystudoval[3] medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolutoriu se stal asistentem profesora Josefa Thomayera. Specializoval se na nemoci vnitřní, zejména kardiologii. Od roku 1905 působil na poliklinice Univerzity Karlovy, od roku 1924 byl jejím přednostou.[1] Působil v řadě lékařských spolků a odborných společností, často publikoval. Roku 1930 založil Československou kardiologickou společnost a zároveň se stal jejím prvním předsedou.[4]
Významný byl Libenského vliv na rozvoj poděbradských lázní. Od roku 1923 byl poděbradskými lékaři (např. Bohumil Bouček a Jakub Vondrovic) zván na konzilia. Později v domě na Riegrově náměstí čp. 9/III otevřel ordinaci pro převážně pražskou klientelu.[5]
Roku 1924 byl jmenován řádným členem správní rady poděbradských lázní. Vedení lázní v té době zakoupilo Hotel U krále Jiřího a Václav Libenský prosadil jeho přeměnu na moderně vybavený ústav, který by po jednou střechou nabídl vyšetřování a léčbu srdečních chorob společně se sanatoriem. Vyšetřovací a léčebný ústav (později Hotel Libenský) zahájil provoz 25. dubna 1926 jako první zařízení svého druhu v Československu.[2] Jeho otevřením se lázeňská péče ve městě dostala na vysokou odbornou úroveň. Václav Libenský byl pověřen jeho řízením a zanedlouho prosadil přestavbu Hyrossova zámečku na obdobně koncipovaný Nový výšetřovací léčebný ústav (později Hotel Zámeček), který byl dokončen roku 1932.[6] Do provozu a rozvoje lázní se zapojili také Libenského asistenti Ladislav Filip, Arnošt Mládek a Jan Badal. Roku 1937 byl Libenský zvolen předsedou správní rady lázní. Zanedlouho se však u něj projevila rychle postupující choroba, které v roce 1938 podlehl. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Libenský, Václav, 1877-1938 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 223.
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy - Václav Libenský *1877
- ↑ a b Hrabětová, 2013, s. 225.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Riegrovo náměstí [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
- ↑ Hrabětová, 2013, s. 224.
Archivní prameny
- POLABSKÉ MUZEUM — Fond Lázně Poděbrady (1924–1980)
- SOA NYMBURK — Československé státní lázně Poděbrady (č. f. 174) (1904–2003)
- SOA PRAHA — Podpůrný fond zaměstnanců československých lázní a zřídel Poděbrady (č. f. 2724) (1952–1956)
- SOA PRAHA — Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze (č. f. 2725)
- SOA PRAHA — Československé státní lázně Poděbrady, lázeňská organizace (1956,1963–1983)
Literatura
- Biografický slovník Pražské lékařské fakulty 1348-1939. Díl II. L-Ž. Praha: Univerzita Karlova, 1993. ISBN 80-7-066-696-X. S. 148.
- Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004. S. 359.
- Zesnulí vědečtí pracovníci lékařští do konce roku 1940. Naše věda : kritický měsíčník. 1942, roč. 21, s. 125–127. ISSN 1803-800X.
Související články
- Lázně Poděbrady
- Hotel Libenský
- Seznam osobností Poděbrad
- Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Libenský
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámy, Licence: CC BY-SA 4.0
Prof. Dr. Václav Libensky Řádný profesor staroslavného vysokého učení Karlova, přednosta Polikliniky Karlovy university, řádný člen Státní zdravotní rady, I. předseda a čestný člen Česko-slovenské kardiologické společnosti, přednosta a zakladatel Vyšetřovacího a léčebného ústavu v Lázních Poděbradech,, majitel královského jihoslovanského řádu sv. Sávy II. třídy, majitel komandérského kříže řádu rumunské koruny, řádný člen Česko-Slovenské balneologické a klimatologické společnosti, čestný člen Rumunské hydrologické a klimatologické společnosti, čestný člen Spolku československých mediků atd. atd.