Václav Linhart

Příbuzenstvo
bratr	Zdeněk Linhart (1888 – 1943)
bratr	Otto Linhart (1895 – 1980)
bratr	Bedřich Linhart (1886 – 1944)
sestra	Marie Linhartová
sestra	Ludmila Stöcklová ; (roz. Linhartová)
švagrová	Božena Linhartová (1897 - 1990)
manželka	Karla Linhartová
syn	Miloš Linhart

Václav Linhart
Václav Linhart
Narození	21. července 1892; Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. července 1942 (ve věku 49 let); Plzeň, Protektorát Čechy a Morava
Bydliště	Rozkošného 1058/3, Praha 5
Povolání	obchodní zprostředkovatel (faktor)
Zaměstnavatelé	tiskárna MNO,; tiskárna Ministerstva vnitra
Znám jako	"Slabý"
Choť	Karla Linhartová
Děti	syn Miloš
Příbuzní	3 bratři, 2 sestry
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Linhart (21. července 1892 v Praze^[6]^[7] – 4. července 1942 v Plzni) ^[2] byl členem Rady hlavního města Prahy. Pracoval jako faktor (obchodní zprostředkovatel) tiskárny Ministerstva národní obrany (později Ministerstva vnitra).^[7]

Život

V rámci odbojové činnosti se zabýval rozšiřováním ilegálních tiskovin. Spolu s Jaroslavem Vojtou v roce 1939 ve Vojtově bytě (Pravoúhlá 1682/7, Praha 5) rozmnožili 2000 letáků s provoláním Dr. Edvarda Beneše "Všem věrným Čechoslovákům". ^[8]. ^[8]. ^{[p 2]} ^{[p 3]}.

Václav Linhart byl spolupracovník ilegální organizace Obrana národa a měl vazbu i na legendární Tři krále. (Byl znám jako pověstný kliďas.^[1]) Pro potřeby odboje dával k dispozici svůj domek ve Studeném u Jílového u Prahy i svůj pražský byt.^[1] Až do svého odchodu do ilegality bydlel v domě na adrese Rozkošného 1058/3, Praha 5. ^{[p 1]} I po jeho odchodu do ilegality z bytu vysílala radiostanice Sparta II. Také zde Václav Linhart ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku a další odbojáře (například frátera emauzského kláštera Antonína Němečka a MUC. Václava Rusého).^[8]

Po přepadení jinonického akcízu (4. října 1941) v ranních hodinách dne 5. října 1941 byla v domě zatčena jeho manželka Karla Linhartová. ^[8] Během zatýkání gestapo zastřelilo zcela nezúčastněného podnájemníka (spal tu noc v bytě Václava a Karly Linhartových) v domnění, že se jedná o Václava Linharta. Václav Linhart včas uprchl a stejně jako Karel Prokop z jinonického akcízu nalezl útočiště na interní klinice profesora MUDr. Františka Šimera v Plzni (V Plzni používal Václav Linhart krycí jméno "Slabý".^[1]) Prakticky tak od 5. října 1941 byl Václav Linhart setrvale stíhán gestapem.

Dopaden byl až 4. července 1942 v Plzni a to v souvislosti s dopadením MUC. Václava Rusého.^[1] Během pokusu o zatčení (některé prameny uvádějí, že při převozu ^[7]) spolkl cyankáli a zemřel v plzeňské služebně gestapa. Byl zpopelněn v plzeňském krematoriu.^[1]

Jeho manželka Karla Linhartová byla vězněna v Ravensbrücku, kde se dožila konce okupace. ^[8] Syn Miloš také válku přežil.^[1]

Pamětní deska rodině Linhartových

Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května 2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. ^[2] ^{[p 4]} V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února 2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:

           RODINĚ LINHARTOVÝCH
ZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ

         Václav Linhart
   * 21.7.1892    † 4.7.1942
       zahynul při zatýkání

          Zdeněk Linhart
   * 12.5.1888    † 17.1.1943
       zahynul v KT Stutthof

         Bedřich Linhart
   * 9.4.1886    † 20.10.1944
       zahynul v pankrácké věznici

         Otto Linhart
   * 24.9.1895    † 29.3.1980
radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
     dožil se osvobození v ilegalitě
MČ Praha 4, 2015

Bratři Linhartové

Bratři Linhartové
Bedřich Linhart (1886 – 1944)
Zdeněk Linhart (1888 – 1943)
Václav Linhart (1892 – 1942)
Otto Linhart (1895 – 1980)

Místa odpočinku

Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově. ^[7] ^[5]

Místa odpočinku členů rodiny Linhartových
Nuselský hřbitov
Otto Linhart
a Božena Linhartová ^[5]
Nuselský hřbitov
Otto a Božena Linhartová
(detail desky) ^[5]
Podolský hřbitov
Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi ^[7]
Podolský hřbitov
Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi
(detail desky) ^[7]

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Ulice Rozkošného se od roku 1900 do roku 1940 jmenovala Slavojova, v letech 1940 až 1945 pak Caldarova. ^[8].
↑ V roce 1941 z bytu Jaroslava Vojty také vysílala radiostanice Sparta I. ^[8]
↑ Jaroslav Vojta byl zatčen gestapem. Dne 23. března 1942 zahynul v KT Mauthausen. ^[8].
↑ Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.^[7]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Jízda Valkýr, s. 20, 166, 167, 168. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
↑ ^a ^b ^c ^d vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu.
↑ Matriční záznam o narození a křtu Václava Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2015-09-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 539, 542.

Související články

Externí odkazy

[bydliste-1] Ulice Rozkošného se od roku 1900 do roku 1940 jmenovala Slavojova, v letech 1940 až 1945 pak Caldarova. ^[8].

[10] V roce 1941 z bytu Jaroslava Vojty také vysílala radiostanice Sparta I. ^[8]

[11] Jaroslav Vojta byl zatčen gestapem. Dne 23. března 1942 zahynul v KT Mauthausen. ^[8].

[12] Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.^[7]

[JaroslavCvancaraNZNS2VaclavLinhart-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Jízda Valkýr, s. 20, 166, 167, 168. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.

[PametniDeskaP4-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online.

[KameniceNadLipou-4] LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.

[matrikaN1-5] Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze

[SPH-6] vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu.

[matrika-7] Matriční záznam o narození a křtu Václava Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském

[BojovniciBriLinhartove-8] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2015-09-23]. Dostupné online.

[PadevetVaclavLinhart539.542-9] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 539, 542.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

Navigation

Navigace

Tématické portály