Václav Lysák
Václav Lysák | |
---|---|
Narození | 17. září 1895 Trnava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. července 1942 (ve věku 46 let) Berlín, věznice Plötzensee Německá říše |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Povolání | voják |
Ocenění | Československý válečný kříž 1914–1918 Medaile Vítězství Československá revoluční medaile Československý válečný kříž 1939 |
Choť | Emilie Lysáková (rozená Darebná; * 24. 9. 1896, Brno)[1] |
Děti | syn: JUDr. Václav Lysák (* 10. ledna 1923)[2] |
Rodiče |
|
Příbuzní | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Lysák, též Václav Vasilij Lysák (17. září 1895 Trnava nebo 27. února 1895[3] – 3. červenec 1942 Berlín, věznice Plötzensee) byl československý voják, příslušník československých legií a jeden z velitelů Obrany národa.
Mládí
Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.
Dne 13. června 1916 přeběhl do ruského zajetí a krátce na to se přihlásil do čs. legií. Od 1. srpna 1916 sloužil v 1. čs. střeleckém pluku. Absolvoval důstojnickou školu a řadu kurzů a u svého pluku sloužil od nejnižších funkcí, až byl 20. září 1919 jmenován zatímnímním velitelem pluku. Účastnil se bitvy u Zborova i putování po transsibřské magistrále. Dne 10. února 1920 se přes Vladivostok a Singapur vrátil do vlasti – již v hodnosti kapitána.[3]
První republika
Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně.[3]
Po okupaci
Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání Obrany národa. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.
Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.
Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Otto Francl (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice).[4] Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.[5][3]
Po válce
- V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.
- Jeho jméno se nachází na pomníku padlým a popraveným absolventům VŠV před MNO v Praze.
Galerie
- Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – titulní strana
- Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – strana 1204 s oznámením o povýšení
- Pomník důstojníků generálního štábu, obětí z let 1939 - 1945. Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR
- Pamětní deska na rodném domě v Trnavě č.p. 4 (okres Třebíč v Kraji Vysočina)
Vyznamenání
- Československý válečný kříž 1914–1918
- Československá revoluční medaile
- Československá medaile Vítězství
- Military Cross
- Vojennyj orděn svjatogo Georgija IV. stěpeni
- Československý válečný kříž 1939
Pamětní deska
Na vnější zdi jeho rodného domu (Trnava čp. 4, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina; GPS souřadnice: 49°15'12.86"N 15°55'34.34"E) byla dne 20. července 1947 slavnostně odhalena pamětní deska s následujícím textem: „RÁD UMÍRÁM PRO ČESKÝ NÁROD / V PŘESVĚDČENÍ, ŽE PŘISPÍVÁM / K ZNOVUDOBYTÍ NAŠI SVOBODY. / BOŽE CHRAŇ MOU VLAST A NÁROD!“ // PLUKOVNÍK GEN. ŠT. A RUSKÝ LEGIONÁŘ / VÁCLAV LYSÁK / * 17.IX.1895 +3.VII.1942 UMUČEN NĚMCI. / VYZNAMENÁN VÁLEČNÝM KŘÍŽEM 1939 / A POVÝŠEN NA BRIGÁDNÍHO GENERÁLA / IN MEMORIAM.[6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ MENŠ. Emilie Lysáková (rozená Darebná; * 24. 9. 1896, Brno) [online]. web: Encyklopedie Brna cz [cit. 2022-03-28]. Dcera Antonína Darebného (poštovního komisaře) a Emilie, rozené Šplíchalové ; sňatek: 3. 6. 1922, Brno (městská rada). Dostupné online.
- ↑ a b c d NEHYBKA, Jiří. Brigádní generál Václav Lysák (* 17. září 1895, Trnava – 3. července 1942, Berlín) – voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně) [online]. web: Geni com, rev. 2017-10-13 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ŠIROKÝ, Alfons. 70 let od smrti Trnaváka generála Václava Lysáka. Zpravodaj obce Trnava. Září 2012, roč. 2012, čís. 39, s. 2. Dostupné online.
- ↑ MENŠ. Václav Kratochvíl (* 21.9.1903) voják z povolání (před zatčením štábní kapitán generálního štábu) [online]. Encyklopedie Brna cz, rev. 2015-03-22 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online.
- ↑ MENŠ. Václav Vasilij Lysák (* 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee) [online]. web: Internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2020-01-05 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Václavu Lysákovi [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-03-28]. Pamětní deska připomíná významného důstojníka na zdi jeho rodného domu; GPS souřadnice: 49.2534744N, 15.9263489E. Dostupné online.
- ↑ PAŽOURKOVÁ, Dita; VLČANOVÁ, Zdeňka. Vysočina, Třebíč, Trnava - číslo VH: CZE6113-9022 [online]. web: Evidence válečných hrobů [cit. 2022-03-28]. GPS souřadnice: 49°15'12.86"N 15°55'34.34"E. Dostupné online.
Literatura
- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
- Stehlík, Eduard a Lach, Ivan. Vlast a čest byly jim dražší nežli život . 1. vydání; Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2000. 255 stran; strany 126–127 (kapitola: Brigádní generál Václav Lysák); ISBN 80-86011-12-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Lysák na Wikimedia Commons
- ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří; JEDLIČKA, František, Ing. Pamětní deska Václav Lysák (na rodném domě) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2007-02-18 [cit. 2022-03-28]. Trnava 4, Kraj Vysočina, Česko; náves, poblíž obecního úřadu; GPS souřadnice: N49°15'12.71 E15°55'34.83. Dostupné online.
- MENŠ. Václav Lysák (* 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee) [online]. web: Encyklopedie Brna cz, rev. 2020-01-05 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- NEHYBKA, Jiří. Brigádní generál Václav Lysák (* 17. září 1895, Trnava – 3. července 1942, Berlin) – voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně) [online]. web: Geni com, rev. 2017-10-13 [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Military Cross medal ribbon
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Victory Medal 1918.
Stužka: Československá revoluční medaile – Československo.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Generál Václav Lysák (1895–1942). Pamětní deska s česky psaným textem. Na jeho rodném domě: Trnava čp. 4, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina; slavnostně odhalena 20. července 1947.
Václav Lysák, též Václav Vasilij Lysák (17. září 1895, Trnava – 3. červenec 1942,Berlín, věznice Plötzensee) – československý voják, příslušník československých legií a jeden z velitelů Obrany národa.
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník důstojníků Generálního štábu, obětí z let 1939–1945. Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR je umístěn jižně od budovy Kadetní školy v Praze 6-Hradčanech. Pomník byl slavnostně odhalen 11. listopadu 2004. Autorem pomníku je akademický sochař Petr Nižňanský.
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 101 ze dne 26. října 1946:
- IN MEMORIAM Povýšeni byli: dekretem presidneta republiky ze dne 25. října 1946 generálové zbraní: ... na brigádní generály propůjčením služebních míst 2. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků absolventů vojenské akademie: ... (na stránce 1204) s účinností a pořadím od 1. května 1942 ... plukovník generálního štábu Churavý Josef; ...
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na armádní generály pro: Eliáš Alois, Ing.; Homola Bedřich; Luža Vojtěch Ing.; Viest Rudolf;
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na divizní generály pro: Svátek Oleg; Šára Václav; Horáček František; Zmek Josef; Zahálka Otakar; Ždímal Václav; Volf Václav; Macháček Alois; Pavlík Antonín; Kravák František; Čihák Jaroslav; Vedral Jaroslav; Golián Ján; Bláha František; Untermüller Jaroslav; Mejstřík Karel;
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na brigádní generály pro: Tomský Ota, Ing. RNDr.; Procházka Oleg Václav; Morávek Josef; Kalina Václav;
- Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: armádní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.
* Strana 1204 Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 101 ze dne 26. října 1946:
- IN MEMORIAM Povýšeni byli: dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1946 generálové zbraní: ... na brigádní generály propůjčením služebních míst 2. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků absolventů vojenské akademie: ... (na stránce 1204) s účinností a pořadím od 1. května 1942 ... plukovník generálního štábu Churavý Josef; ...
- Strana 1204 tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na brigádní generály pro: plukovník pěchoty Karel Čápek; plukovník gšt. Jaroslav Vedral; plukovník letectva Josef Berounský; plukovník gšt. Ladislav Kotík; plukovník pěchoty Miloslav Berka; plukovník gšt. Josef Churavý; plukovník letectva Karel Dymeš; plukovník gšt. Václav Lysák; plukovník gšt. Josef Kohoutek; plukovník pěchoty Karel Bláha; plukovník gšt. Jiří Jaroš; plukovník pěchoty Josef Maxa; plukovník dělostřelectva Cyril Pazdera; plukovník pěchoty Adolf Hůlka; plukovník dělostřelectva Jan Vlachý; plukovník pěchoty Josef Tacl; plukovník pěchoty Ing. Bohuslav Závada; plukovník pěchoty Josef Petřík; plukovník gšt. Karel Peknik a plukovník dělostřelectva Pavel Koc.
- Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: armádní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.
Ribbon bar of the Order of Saint George 4th class. The Russian Federation, 2000/2010.