Václav Mařík (lední hokejista)

Václav Mařík (22. ledna 1947 – 11. dubna 2024^[1]) byl československý hokejový útočník a trenér. Do dorosteneckého věku se také věnoval fotbalu.

S manželkou mají dva syny, Roberta a Denisa Maříkovi, kteří taktéž hráli lední hokej, ne však profesionálně. Starší syn Robert má dvě dcery a mladší syn Denis má dva syny. Starší vnuk Nicolas Mařík je ledním hokejistou, odchovancem Banes Motor České Budějovice, v roce 2024 odešel do finského celku Saimaan Pallo.

S hokejem začínal ve dvanácti letech v tamním oddílu KDPM taktéž známý jako Pionýrák. S klukama se chtěli přihlásit do Slavoje Českých Budějovic ale nebyli vybrání. Až do dorostu působil v KDPM, poté přestoupil do Motoru Českých Budějovic.^[2] Ve starším dorostu s týmem poprvé v historii klubu vyhráli celostátní soutěž. V osmnácti letech poprvé naskočil za seniorský tým, který působil v nižší československé soutěži. Ve dvou sezonách jako náctiletý dokázal v 53 zápasech nastřílet 55 branek. Během povinné vojenské správy odehrál dva roky v armádním klubu ASD Dukla Jihlava. V jihlavské Dukle se potkal s reprezentanty národního týmu, týmu přispěl dvěma mistrovských titulech 23 vstřelených branek. Během působení v Dukle Jihlavě si zahrál v Davosu Spenglerův pohár, byl v širší nominaci československé reprezentace a odehrál jedno přípravné utkání. Po ukončené angažmá v Jihlavě, měl nabídku od klubu ZKL Brno, se kterým byl dohodnutý a získal ve městě byt. Zástupci budějovického Motoru a kapitán Josef Cvach navštívili Václava Maříka, kterého přemluvili pro návrat do Českých Budějovic. Po vojně dostal zajímavou nabídku od Tesly Pardubice, kteří řešili náhradu v týmu po odchodu středního útočníka Jiřího Nováka. Pardubice měli v plánu zařadit mladého Maříka do první formace mezi útočná křídla Vladimíra Martince a Bohuslava Šťastného.^[3]

Za Motor České Budějovice odehrál dvanáct sezon, u první sezony 1969/1970 pomohl k senzační jízdě bez porážky a postup do nejvyšší ligy. Nejlepší ročník v kariéře byla 1970/1971, ve které senzačně dominoval, vyhrál kanadské bodování a stal se nejlepším nahrávačem. V prosinci 1970 odehrál za československou reprezentaci turnaj Cena Izvestijí, ve které vstřelil jednu branku proti Polsku. V nabité konkurenci se Mařík nedokázal prosadit do užšího reprezentačního výběru. V sezoně 1973/1974 se stal kapitánem Motoru. Kapitána dělal pouze jeden rok. V týmu vytvořil útočnou lajnu Pražák — Mařík — Pouzar. Poslední ročník v Motoru Českých Budějovic byla historicky nejúspěšnější, klub skončil na druhém místě, pouhé dva body ztrácel na mistry TJ Vítkovice. Po úspěšné sezoně Motor už nepočítal s útočníkem Václavem Maříkem, který si kariéru prodloužil v nedalekém klubu TJ ZVVZ Milevsko. České Budějovice měli velký zájem o talentovaného útočníka Radka Ťoupala, Milevsko svého odchovance v dorosteneckém věku nechtělo pustit, nakonec se dohodli na výměně za Václava Maříka. Mařík byl v týmu nespokojený a odešel do rakouského celku z Lince, kde působil jako hrající trenér.

Po přesunu do Lince se v tamním klubu stal hrajícím trenérem. Do Českých Budějovic se vrátil v roce 1987, v září 1987 byl povolán do seniorského týmu hlavním trenérem Karlem Pražákem, se kterým dlouhé roky hrál v útoku Motoru Českých Budějovic. V týmu nahradil Jana Šrámka, který působil v klubu jako asistent hlavního trenéra čtyři roky. Václav Mařík pokračoval nadále v klubu jako asistent i v následující sezoně, v prosinci 1988 nahradil Karla Pražáka na pozici hlavního trenéra, jako asistenta jsi zvolil navrátilce Jana Šrámka. Pod vedením Maříka České Budějovice obsadili sedmé místo v základní části, v play off vypadli hned ve čtvrtfinále, kde nestačili na slovenský tým ASVŠ Dukla Trenčín. V trénování se nadále nezabýval, začal podnikat v oboru hoteliérství.^[4]

• 1970 Postup s týmem TJ Motor České Budějovice do ČSHL
• 1971 ČSHL – Nejproduktivnější hráč
• 1971 ČSHL – Nejlepší nahrávač

• Václav Mařík – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Václav Mařík – statistiky na Elite Prospects (anglicky)