Václav Malý
Jeho Excelence Mons. Václav Malý | |
---|---|
Pomocný biskup pražský Titulární biskup z Marcelliany | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Jmenování | 3. prosince 1996 |
Heslo | „Pokora a pravda“ |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 26. června 1976 světitel Jozef Feranec |
Biskupské svěcení | 11. ledna 1997 světitel Miloslav Vlk 1. spolusvětitel Giovanni Coppa 2. spolusvětitel Jaroslav Škarvada |
Osobní údaje | |
Země | Československo |
Datum narození | 21. září 1950 (74 let) |
Místo narození | Praha, Československo |
Národnost | Česká |
Povolání | spisovatel, politik, katolický kněz, katolický biskup, duchovní, kněz a biskup |
Známý díky | podepsal Chartu 77 |
Podpis | |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka Cena Arnošta Lustiga Čestné občanství Prahy 5 účastník odboje a odporu proti komunismu Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Malý (* 21. září 1950, Praha) je římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský.
Život
Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Zatlance studoval v letech 1969–1976 na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1976. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později byl jedním ze 17 zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V lednu 1979 byl zbaven státního souhlasu, od 22. května do 22. prosince 1979 byl bez soudu vězněn (obviněn z podvracení republiky). V letech 1980–1989 pracoval jako topič a zeměměřický figurant, zároveň však působil tajně jako kněz a podílel se na tvorbě katolického samizdatu. Rok byl mluvčím Charty 77 (13. ledna 1981 – 7. ledna 1982). Od roku 1988 byl členem Československého helsinského výboru.
V širokou veřejnou známost vešel za sametové revoluce v roce 1989, kdy moderoval velká lidová shromáždění, například shromáždění tři čtvrtě milionu lidí na Letenské pláni 25. listopadu nebo několik shromáždění na Václavském náměstí. Byl spoluzakladatelem a prvním mluvčím Občanského fóra.
V letech 1990–1996 působil jako kněz v Praze. 1. prosince 1996 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta, 3. prosince jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským. Vysvěcen byl 11. ledna 1997. Jeho biskupské heslo zní Pokora a pravda.
Vyjma práce v církvi také jezdí po zemích, ve kterých se vyskytují političtí vězni. Navštěvuje jejich rodiny a snaží se je psychicky podpořit. Sepisuje petice a nenásilnou formou bojuje proti tamějším režimům. Do této chvíle navštívil Bělorusko, Moldávii, Kubu, Čínu, Súdán a Írán.
Ocenění a členství
- 1998 – Řád T. G. Masaryka III. třídy
- 1997 – Čestná medaile Tomáše Garrigua Masaryka za věrnost jeho odkazu, udělilo Masarykovo demokratické hnutí (14. září 1997)
- 2012 – Cena Arnošta Lustiga
- 2019 – čestný občan městské části Prahy 5
- 2021 – Řád čestné legie za osobní nasazení v prosazování lidských práv[1]
- 2024 – Řád bílého dvojkříže II. třídy (Slovensko)[2]
Václav Malý je zakládajícím členem a členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.
Bibliografie
- Rozhovory, úvahy, komentáře. Praha : Portál, 2005. 211 s. ISBN 80-7367-034-8.
- Josef Beránek - Václav Malý. K hledání pravdy patří pokora. Praha : Portál, 2002. 200 s. ISBN 80-7178-702-7.
Odkazy
Reference
- ↑ ČTK. Biskup Malý obdržel francouzský Řád čestné legie. Vyznamenaní získal za boj za lidská práva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. listopadu 2021 [cit. 26.listopadu 2021]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Biskup Malý a historik Rychlík dostali od Čaputové vysoká státní vyznamenání. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2024-01-14 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 573.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 397.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 432.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 326.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Malý na Wikimedia Commons
- Osoba Václav Malý ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Malý
- Seznam prací Václava Malého v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Životopis
- Bishop Václav Malý na webu The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)
- Jakub Šmíd (10. března 2006) Mons. Václav Malý: Jen jako svobodná země bude Čína prospěšná světu! - Velká Epocha
- Dagmar Smolíková: Málo se mluví o naději (rozhovor s Václavem Malým). Sedmá generace. 2008, č. 3.
- Václav Malý, Ničeho nelituji, Nejen o návštěvě Číny a Osvětimské ceně (zodpovězené dotazy v online diskuzi) 26.10.2005, radiovaticana.cz
- Václav Malý v Impulsech Václava Moravce, interview pro rádio Impuls[nedostupný zdroj]
- Názory Václava Malého Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu
- Václav Malý na portálu Paměť národa
- Václav Malý na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Václav Malý v pořadu České televize 13. komnata
- Václav Malý hostem pořadu Osobnost Plus, Český rozhlas Plus, 22. 11. 2018 10:34
- Pět osobností převzalo čestné občanství Prahy 5, webové stránky MČ Praha 5, 11. 3. 2019
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 3.0
Čelákovický farář Richard Scheuch, římskokatolický teolog a pomocný biskup pražský Václav Malý a generální vikář Michael Slavík při svěcení kapličky sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem (zde před kostelem sv. Vojtěcha)
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the bishop Václav Malý, Auxiliary Bishop of Prague.
Podpis Václava Malého, pomocného biskupa pražského.
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 3.0
Římskokatolický teolog a pomocný biskup pražský Václav Malý v kostele sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem