Václav Marek

Václav Marek
Narození5. března 1908
Sadská
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. května 1994 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníantropolog, fotograf, spisovatel, překladatel a etnograf
Tématasámské jazyky a Sámové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Marek (5. března 1908 Sadská[1]14. května 1994 Praha) byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků.

Život

Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce".

Dílo

Hrob Markův v Praze na Olšanech

Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá et(h)nografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze.

Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy (Brno: Blok 1972). Za svou historickou studii Samene i Susendalen (Hattfjelldal: Hattfjelldal kommune, 1992, ISBN 82-991610-1-0) získal Marek kulturní cenu.

Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska (Praha: Triáda, 2000, ISBN 80-86138-32-1) a studie Staré laponské náboženství (Č. Kostelec: P. Mervart / ÚJB FF MU, 2009, ISBN 978-80-87378-15-1).

Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšeniny a rukopisy jsou uloženy v archívu Národního muzea. Z fotografií byly v Čechách sestaveny dvě výstavy - v (Městském muzeu v Sadské a v Maďarském kulturním středisku v Praze). Fotografií ve svých expozicích využívá též Náprstkovo muzeum.

Bibliografie

  • Vodopád Finský skok. In Ahoj IV, 1936, 23, str. 14
  • Nahoře na Susně. In Ahoj IV, 1936, 7, str. 6
  • Zapomenutí. Ze života španělských rybářů. In Ahoj IV, 1936, 6, str. 6
  • O staré osamocené Laponce. Věčné štěstí. In Ahoj V, 1937, 29, str. 22
  • Vyděděnci Severu. In Ahoj V, 1937, 37, str. 11
  • Čechoslovák u sedláků za polárním kruhem. In Ahoj V, 1937, 42, str. 12
  • Rybář u skandinávských řek a jezer. In Ahoj VI, 1938, 12, str. 12-13
  • Nomádi na severu. In Letem světem XII, 1938, 25, str. 8-10
  • Náš ptačí svět na severu Evropy. In Naší přírodou II, 1938, 8, str. 281-283
  • Kvíčaly. In Vesmír XX, 1942, 7
  • Lopaři. In Věda a život XV, 1949, 2, str. 63-73
  • K zazvěřování našich hor. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 3, str. 19-20
  • O škodlivosti káně rousné. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 9, str. 93-94
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře I. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 20, str. 198-201
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře II. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 21, str. 209
  • O kaňkování kun. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 23-24, str. 235-237
  • Obydlí a stavby u Laponců. In Československá Ethnografie (dále jen ČSE) II, 1954, str. 176-199
  • Výzkum půdní zvířeny ve smrkovém pralese na Pradědu. In Práce VÚ lesnických v ČSR, Praha 1954
  • O dávných náboženských představách Laponců. In ČSE, III, 1955, str. 352-373
  • Väinö Kaukonen: Kuusitoista Elias Lönnrotin kirjettä Jakov Grotille. In ČSE III, 1955, str. 425-426
  • K otázce přežitků totemistických představ u Laponců. In ČSE IV, 1956, str. 38-54
  • Väinö Kaukonen, Karjalais-suomalainen kansanrunous karjalan kansan alkuperäkysymyksen valossa. In ČSE VI, 1958, str. 214-215
  • Inga Serning, Lappska offerplatsfynd fran järnalder och medeltid i de svenska lappmarkena. In ČSE VI, 1958, str. 317-318
  • Žena v dávném laponském náboženství. In ČSE, VII, 1959, str. 261-274
  • Říše saivů, Jabmeaimo a názory dávných Laponců o životě a smrti. In ČSE, VII, 1959, str. 386-399
  • Laponské pohádky a pověsti a jejich zhodnocení pro všeobecnou folkloristiku. In ČSE IX, 1961, str. 177-191
  • K antropologii jižních Laponců. In Zpravodaj Československé společnosti anthropologické XVII, 2, 1964, str. 4-11
  • Z minulosti Laponska. In Lidé a země 5, 1971, str. 221-224
  • Kočovníci věčné touhy. Blok: Brno 1972
  • Laponština trochu jinak. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie) 1974, 38, str. 10, 21.9.
  • Svátek Lucie. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie) 1976, 49, str. 10, 11.12.
  • Samene i Susendalen. Hattfjelldal kommune: Hattfjelldal 1992
  • Saamský kalendář a dělení času v dějinách Severu. In Cargo, časopis pro kulturní/sociální antropologii, 1999, II/1, Praha, str. 3-17
  • Interferenční mechanika I. In Nomáda, studentský časopis pro filosofii, 1999, 3., Praha, str. 11-13
  • Noidova smrt. Pohádky a pověsti z Laponska. Triáda: Praha 2000
  • Život Sámů. In Severské listy 2001/3 (červen 2001)
  • Rosomák z Vraních hor. In Severské listy, prosinec 2001, str. 26-27
  • Černé děti. In Severské listy 1/2004, str. 24-25
  • Staré laponské náboženství. P. Mervart / ÚJB FF MU: Červený Kostelec 2009

Odkazy

Reference

Literatura

  • Staré laponské náboženství, Č. Kostelec: P. Mervart / ÚJB FF MU, 2009, ISBN 978-80-87378-15-1
  • Václav Marek and the Sami, Č. Kostelec: P. Mervart / Helgeland Museum / Sijti Jarnge, 2021, ISBN 978-80-7465-526-5[1]

Externí odkazy

  1. AASBØ, Kristin; ATTERSTIG, Maja; KVILE, Robert, Håkan Rydving, Bohumil Fořt, Přemysl Ovský. Václav Marek and the Sami [online]. Příprava vydání Michal Kovář. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022-05-10 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. ISBN 978-80-7465-526-5. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Marek.jpg
Hrob spisovatele na Olšanech, hřbitov VIII, oddělení 4
VM.JPG
Autor: Václav Marek, Licence: CC BY 3.0
Václav Marek v Börgefjeldu roku 1979.