Václav Markovský

Václav Markovský
Narození	15. listopadu 1789 Praha
Úmrtí	16. října 1846 (ve věku 56 let) Praha
Povolání	malíř, grafik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Markovský, též Václav Ignác Leopold Markovský (15. listopadu 1789 Praha^[1] – 16. října 1846 Praha^[2])^{[p 1]} byl český malíř období klasicismu, grafik, kreslíř a restaurátor.

Narodil se v Praze na Malé Straně, v rodině řemenářského mistra Jana Markovského (1763–1847) a jeho manželky Kateřiny (*1763).^[3][4] Tři jeho sourozenci zemřeli předčasně.^[5]

Nejdříve se školil v kresbě a malbě u Ludvíka Kohla. Od roku 1803 byl žákem prvního ředitele AVU Josefa Berglera (1753–1829).^[6]

Počátkem roku 1824 se zúčastnil výstavy Akademie v budově Klementina s renomovanými malíři. Vystavil historickou kompozici, olejomalbu Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici. ^[7]

Nejméně od roku 1824 vyučoval kreslení v malostranském sirotčinci při Vlašském špitálu.^[8]

Mezi léty 1830–1842 bydlel v Praze na Malé Straně v domě čp. 290/III v Lázeňské ulici 7^[9] a ve 40. letech v domě čp. 293/III na Maltézském náměstí 9, kde se uváděl v seznamu malířů jako portrétista a malíř historií. ^[10]

Zemřel v Praze, o manželství a potomcích zdroje neinformují.

• 
  Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum
• 
  Křest knížete Bořivoje (před 1824)
• 
  Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)

české dějiny

• Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici, olejomalba, vystavena počátkem roku 1824 na výstavě Akademie v budově Klementina.^[11]
• Prokop Holý před Naumburkem, olej na plátně^[12] a další historické obrazy z českých dějin, zejména husitství, maloval od 20. let 19. století.^[6]

náboženské náměty

• Kázání sv. Karla Boromejského, oltářní obraz z kostela sv. Karla Boromejského ve Vlašském špitálu na Malé Straně, datován 1839; ^[13]
• Snímání s kříže - XIII. zastavení z cyklu nástěnných obrazů křížové cesty (z roku 1835) v kostele svatého Vavřince Chodově u Sokolova^[14]; cyklus byl po restaurování v srpnu 2017 znovu umístěn do kostela.^[15]

Restaurování

• Restauroval obrazy i nástěnné malby, například fresky v kostele sv. Vavřince na Petříně před jeho znovuvysvěcením roku 1842.^[16]

• Patřil do skupiny výtvarníků kolem Antonína Machka, kteří kreslili a litografovali cyklus České dějiny v obrazích (1824). Jeho dílem jsou: Zvolení Libuše kněžnou, Založení Prahy, Smrt kněžny Libuše, Vítězství Vlasty nad Samoslavem, Přemysl se mstí Vlastě, Kníže Vojen, Čestmír a Vlastislav, Bořivojův křest, Kněžna Mlada před papežem v Římě, Kníže Břetislav představen Jaromírem národu, Královská korunovace knížete Vratislava II. ̈
• Svatá Agáta
• cyklus kreseb ze života Jana Nepomuckého^[17]

Moderní umělecká kritika dlouho nepovažovala Markovského dílo za významné. Již Emil Edgar jej v roce 1916 hodnotil slovy „...historický malíř bez uměleckého významu...“^[18] a jeho jméno chybí v akademických Dějinách českého výtvarného umění III/2 (1999) i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995), byl zařazen teprve do jejích Dodatků z roku 2006. K vyzdvižení Markovského významu došlo až v souvislosti s přehodnocením názorů na generaci Berglerových žáků, Führichova okruhu autorů náboženské malby, kreslířů a grafiků první generace českého národního obrození^[19]

• Národní galerie v Praze - sbírka Bohuslava a Hermíny Duškových
• Národní muzeum - Historické muzeum
• Moravská galerie v Brně ^[20]
• Západočeská galerie v Plzni
• Sbírka Patrika Šimona v Praze

• Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. (ed. Anděla Horová). Academia Praha 2006

• Josef Bergler

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Markovský na Wikimedia Commons
• Šablona:AbART