Václav Markovský

Václav Markovský
Narození15. listopadu 1789
Praha
Úmrtí16. října 1846 (ve věku 56 let)
Praha
Povolánímalíř, grafik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Markovský, též Václav Ignác Leopold Markovský (15. listopadu 1789 Praha[1] – 16. října 1846 Praha[2])[p 1] byl český malíř období klasicismu, grafik, kreslíř a restaurátor.

Život

Narodil se v Praze na Malé Straně, v rodině řemenářského mistra Jana Markovského (1763–1847) a jeho manželky Kateřiny (*1763).[3][4] Tři jeho sourozenci zemřeli předčasně.[5]

Nejdříve se školil v kresbě a malbě u Ludvíka Kohla. Od roku 1803 byl žákem prvního ředitele AVU Josefa Berglera (1753–1829).[6]

Mezi léty 1830–1842 bydlel v Praze na Malé Straně v domě čp. 290/III v Lázeňské ulici 7[7] a ve 40. letech v domě čp. 293/III na Maltézském náměstí 9, kde se uváděl v seznamu malířů jako portrétista a malíř historií. [8] Vyučoval kreslení v malostranském sirotčinci při Vlašském špitálu.

Zemřel v Praze, o manželství a potomcích zdroje neinformují.

Galerie

  • Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum

    Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum

  • Křest knížete Bořivoje (před 1824)

    Křest knížete Bořivoje (před 1824)

  • Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)

    Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)

Dílo

Malba

české dějinyː
  • Prokop Holý před Naumburkem, olej na plátně[9] a další historické obrazy z českých dějin, zejména husitství, maloval od 20. let 19. století.[6]
náboženské námětyː
Restaurování

Kresby a grafika

  • Patřil do skupiny výtvarníků kolem Antonína Machka, kteří kreslili a litografovali cyklus České dějiny v obrazích (1824). Jeho dílem jsouː Zvolení Libuše kněžnou, Založení Prahy, Smrt kněžny Libuše, Vítězství Vlasty nad Samoslavem, Přemysl se mstí Vlastě, Kníže Vojen, Čestmír a Vlastislav, Bořivojův křest, Kněžna Mlada před papežem v Římě, Kníže Břetislav představen Jaromírem národu, Královská korunovace knížete Vratislava II. ̈
  • Svatá Agáta
  • cyklus kreseb ze života Jana Nepomuckého[14]

Hodnocení díla

Moderní umělecká kritika dlouho nepovažovala Markovského dílo za významné. Již Emil Edgar jej v roce 1916 hodnotil slovy „...historický malíř bez uměleckého významu...“[15] a jeho jméno chybí v akademických Dějinách českého výtvarného umění III/2 (1999) i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995), byl zařazen teprve do jejích Dodatků z roku 2006. K vyzdvižení Markovského významu došlo až v souvislosti s přehodnocením názorů na generaci Berglerových žáků, Führichova okruhu autorů náboženské malby, kreslířů a grafiků první generace českého národního obrození[16]

Zastoupení ve sbírkách

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Literatura uvádí pouze rok narození 1789, bez místa a přesného data. Policejní konskripce a Soupis pražských obyvatel chybně udávají rok narození 1788.

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, sv. Mikuláš, MIK N11, 1784-1792, snímek 388 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika zemřelých, P. Marie Vítězná, 1839-1865, snímek 45 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika oddaných, sv. Mikuláš 1771-1784, snímek 40 snímek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel: Markowsky Johann, 1763 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Index zemřelých, P. Marie Vítězná 1746-1822, snímky 68, 69 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b JIŘÍK, F. X. Vývoj malířství českého ve století XIX.. S. 162. Dílo [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 1/1908-1909, s. 162. Dostupné online. 
  7. ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf sad Jahr 1830, Prag 1830, s. 498
  8. ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf das Jahr 1842
  9. ↑ Národní muzeum
  10. ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 200
  11. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloš. Křížová cesta z kostela svatého Vavřince v Chodově. S. 2–5. Časopis Sokolovsko [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 2/2017, s. 2–5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30. 
  12. ↑ ČTK. Do Chodova se vrátily obrazy křížové cesty. vary.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas Karlovy Vary, 2017-08-15 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 209
  14. ↑ Sbírka Patrika Šimona v Praze
  15. ↑ EDGAR, Emil. Výstava střeleckých památek.... S. 4. Národní politika [online]. 1916-10-06 [cit. 2021-02-01]. S. 4. Dostupné online. 
  16. ↑ VONDRÁČEK Radim – WITTLICHOVÁ Jana (eds.), Litografie aneb kamenopis, počátky české litografie 1819–1850, katalog UPM a NG Praha 1996
  17. ↑ Smrt Libuše

Literatura

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. (ed. Anděla Horová). Academia Praha 2006

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Křest knížete Bořivoje.jpg
Křest knížete Bořivoje
Václav Markovský Prokop Holý před Naumburkem 1821 22.jpg
Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822) Národní muzeum Praha - e-sbírky
Václav Markovský Smrt Libušina (1824).png
Václav Markovský (Czech painter, 1789-1846): Death of Lubussa)