Václav Merklas

Václav Merklas
Narození	29. září 1809 Praha
Úmrtí	2. října 1866 (ve věku 57 let) Opava
Povolání	malíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Merklas, křestní jméno též často Wenzel (29. září 1809 Praha^{[1][p 1]} – 2. října 1866 Opava^[2]) byl český kartograf a rytec, průkopník výroby zeměpisných glóbusů v českých zemích. Jako první je vyráběl s českými popisy.

Život

Mládí a studia

Narodil se v rodině pražského vinopalníka^{[p 2]} Adama Merklase a jeho manželky Anny, rozené Latové.^[1] Měl celkem 11 sourozenců, přesto mu rodiče umožnili studium. V roce 1826 maturoval na pražském piaristickém gymnáziu, dva roky studoval filozofii. Po skončení přešel na právnickou fakultu pražské Karlo–Ferdinandovy univerzity. Po čtyřech letech studia nastoupil v roce 1832 do zaměstnání u pražského advokáta.^[3]

Merklas dále studoval na umělecké škole (jednalo se pravděpodobně o soukromou, blíže neurčenou školu) a právnickou praxi opustil.^[4]

Amerlingova Budeč

Po svatbě si Merklas zařídil ryteckou dílnu, kterou v roce 1843 přemístil do Amerlingovy Budče, která sídlila na nároží dnešních pražských ulic Žitná a V tůních. Dílna zde byla umístěna ve dvou místnostech a na svou dobu byla vybavena kvalitním zařízením, která jiné pražské tiskárny neměly. V roce 1845, když se Amerlingova škola dostala do ekonomických potíží, Budeč opustil. Po vystřídání dvou míst našel pro tiskárnu definitivní umístění – až do doby, kdy opustil Prahu, tiskl v Malé Řeznické (dnes Řeznické) ulici.^[4]

Pobyt na Slovensku

Tiskárně Václava Merklase se obchodně příliš nedařilo. V roce 1851 složil Merklas zkoušku učitelské způsobilosti z historie a zeměpisu. Svou tiskárnu prodal knihkupci Andréovi a v říjnu téhož roku se s rodinou přestěhoval do Levoče. Zde se stal profesorem na c. k. státním gymnáziu s německým vyučovacím jazykem a na Slovensku setrval 10 let. Vyučoval zde, kromě předmětů, pro které získal aprobaci, i češtinu, němčinu, přírodopis, matematiku a krasopis. V Levoči se stal též kustodem farního chrámu svatého Jakuba, o kterém zveřejnil historicko–uměleckou studii a pro který (po poškození požárem) zhotovil oltář a zpovědnici.^[4]

Závěr života v Opavě

Po pádu Bachova absolutismu byli čeští profesoři ze Slovenska odvoláváni; Václav Merklas byl dán v roce 1861 k dispozici českému Staroměstskému gymnáziu a počátkem roku 1864 přeložen na c. k. německé gymnázium v Opavě. V Opavě se zapojil do českého vlasteneckého života, ale již v roce 1866 zde zemřel. Pochován byl na místním hřbitově.

Rodinný život

Dne 24. července 1839 se v Praze oženil s dcerou pražského zlatníka Františkou Pscherovou (psána též Pšerová, 1811–1866).^[5] Manželé Merklasovi měli čtyři děti: Miladu Františku (*1841), Ludmilu Emilii (*1843), Marii Aloisii (*1848) a Jana Nepomuka Ladislava (*1851).^{[3][p 3]}

Manželé Františka a Václav Merklasovi zemřeli den po sobě, 1. a 2. října 1866, v době epidemie cholery; tu do města zavlekla pruská armáda za prusko–rakouské války a oba manželé jí podlehli.^[2][3]

Dílo

Globy

Václav Merklas je autorem prvních českých glóbusů, první z nich, který vytvořil v roce 1848, měl v průměru 2,5 palce (6,6 cm) a byl nabízen k prodeji za 30 krejcarů.^[6] Druhý glóbus měl průměr 3,5 palce (8,6 cm). Tyto glóby jsou známy jen z dobových zpráv, nezachovaly se. Zachovala se až německá verze většího glóbu vyrobená okolo roku 1854; několik exemplářů je uchováváno v Rakousku.^[7]

Tělo Merklasových glóbů bylo sádrové. Poté, co jejich výroba zkrachovala, převzal ji Jan Felkl, který s Merklasem spolupracoval již od konce 40. let 19. století.

České atlasy

Mapy, které Merklas vydával, byly přesné kopie dříve vydaných map německých, byl jejich kresličem, rytcem i vydavatelem. Jeho osobní zásluhou je především zavedení českého názvosloví v mapách.

Ludvík Mucha uvedl přehled Merklasových atlasů takto:^[4]

Jiné zeměpisné publikace a veduty

Databáze Národní knihovny obsahuje další knižně vydaná díla:

• Geographie des Königreiches Böhmen für Schule und Haus (Praha, K. André, 1852)
• Geschichtliches und topografisches Gemälde von Prag und seinen Umgebungen (ein Fremdenführer; Praha, K. André, 1852)
• Gemälde von Prag und dessen Umgebungen (nach der Natur geschildert und Geschichtlich erläutert, ein Führer für Fremde und Heimische; Praha, K. André, 1858 a 1863)

Merklasova tiskárna tiskla i pohledy na Prahu a jiné příležitostné tisky.^[4] Václav Merklas je též autorem rytin pražských vedut podle kreseb Vincence Morstadta.

Posmrtná připomínka

• Pamětní deska připomínající Václava Merklase je umístěna od roku 1966 ve vestibulu opavského katastrálního úřadu
• V Opavě je též Merklasova ulice.

Odkazy

Poznámky

1. ↑ Pokřtěn byl Michal Václav (Michael Wenzel). Některé zdroje uvádějí chybné datum narození 28. září.
2. ↑ Povolání otce dle matriky narozených. Ludvík Mucha uvádí, že Adam Merklas byl hrnčíř.
3. ↑ Životopis Václava Merklase zveřejněný městem Opava [1] uvádí, že byl ženat dvakrát, poprvé s Annou Lattovou. Jedná se však o záměnu osob (Anna Latiová byla jeho matka) a dcery měl se svou jedinou manželkou Františkou, jak vyplývá z matričních údajů.

Reference

Literatura

• MUCHA, Ludvík. Václav Merklas [online]. Praha: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK, 1950 [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-31. 

Externí odkazy

• Web umenia: vyhledávání Merklas [online]. Slovenská národní galerie [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.