Václav Musílek

JUDr. Václav Musílek
Místopředseda SBB
Ve funkci: 4. června 2011 – 18. ledna 2014
Místopředseda NEZ/DEM
Ve funkci: 6. srpna 2005 – 2006
4. starosta Městské části Praha 8
Ve funkci: 1998 – 29. listopadu 2000
Předchůdce	Václav Vomáčka
Nástupce	Josef Nosek
Zastupitel Městské části Praha 8 (v letech 2013–2014 také radní MČ)
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Ve funkci: 24. září 2022 – dosud
Stranická příslušnost
Členství	ODS (1991–2002) NEZ/DEM (2005–2006) ODS (2007–2010) SBB (2011–2014) Trikolora (od 2021)
Nestraník
do zastupitelstva	za NEZ (2002)
Narození	25. září 1958 (65 let) Turnov Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Musílek (* 25. září 1958 Turnov) je pražský mediální poradce a komunální politik, bývalý vysoký manažer Československého rozhlasu, tiskový mluvčí Občanské demokratické strany, vedoucí jejího tiskového oddělení a starosta městské části Praha 8. Od listopadu 2010 do listopadu 2014 byl uvolněným zastupitelem Prahy 8 a předsedou bezpečnostní komise, od prosince 2012 členem Rady městské části. Zároveň se stal v lednu 2011 členem přípravného výboru politické strany zakládané Janou Bobošíkovou. V červnu 2011 byl na ustavujícím sjezdu strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové zvolen jejím místopředsedou.^[1] Tím byl až do ledna 2014.

Vyrůstal v podkrkonošské obci Roudný, základní školu vystudoval v Karlovicích a v Turnově, kde vystudoval i gymnázium. V roce 1982 absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, titul doktora práv získal v roce 1984. Pracoval v právnických profesích a spolupracoval s Československým rozhlasem.

Na začátku roku 1989 přerušil právnickou kariéru a stal se redaktorem zpravodajského vysílání Československého rozhlasu, pracoval i v ekonomické redakci. V ní do sametové revoluce natočil několik tehdy kontroverzních reportáží, které se zabývaly nefunkčností tehdejšího modelu centrálního plánování. V listopadu 1989 byl jedním z předních představitelů OF v Československém rozhlase, jakož i vedoucím jeho "revolučního vysílání", které trhalo posluchačské rekordy. Byl také představitelem mladší generace redaktorů, která se během roku 1990 důrazně postavila proti obsazování všech vedoucích funkcí bývalými komunisty, tzv. osmašedesátníky, a prosazovala vlastní představy o moderním rozhlase. Další mediální zkušenosti získal v Českém rozhlase, kde pracoval jako redaktor, moderátor a později i šéfredaktor zpravodajství a stanice Radiožurnál. V Českém rozhlase vybudoval kvalitní zpravodajskou redakci z většinou mladých začínajících redaktorů, kteří se později výrazně prosadili v elektronických médiích. Musílkovou redakcí prošli například Daniel Takáč, Bohumil Klepetko, Kateřina Kašparová, Barbora Kroužková, Radovan Daněk a další známé tváře a hlasy. V roce 1993 byl hlavním favoritem ve výběrovém řízení na post generálního ředitele Českého rozhlasu. Avšak rozhlasová rada zvolená ještě před vítězstvím pravice ve volbách v roce 1992 mu vyčítala jeho členství v ODS, podporu ekonomické transformace a úzké vztahy s tehdejším premiérem Václavem Klausem a rozhodla jinak. Po dramatických peripetiích zvolila do čela Českého rozhlasu Vlastimila Ježka, redaktora deníku Práce, který se do konkurzu přihlásil jenom proto, aby o něm napsal reportáž. Ten následně Musílka na nátlak Rady odvolal z vedení Radiožurnálu, na což Václav Musílek reagoval odchodem z Českého rozhlasu. Později byl Musílek ředitelem audiovizuální divize nakladatelství Orbis, kde jeho nejvýraznějším počinem bylo autorství scénáře a spolurežírování dokumentu o koncertě světové operní hvězdy Plácida Dominga v Praze, který Česká televize vysílala v letech 1994 a 1995 v nejsledovanějších časech o vánočních svátcích. Po odchodu z Orbisu se stal komentátorem, zástupcem šéfredaktora a v roce 1997 šéfredaktorem novin Denní Telegraf.^[2]

Byl spoluzakladatelem Občanské demokratické strany a působil jako člen týmu mediálních poradců tehdejšího premiéra Václava Klause. V roce 1997 se stal tiskovým mluvčím ODS a vedoucím tiskového oddělení, pracoval také v užším volebním týmu při parlamentních volbách roku 1998. V roce 1998 byl za ODS zvolen starostou městské části Praha 8, když stál v čele kandidátky, která jasně zvítězila k komunálních volbách. Média si všimla některých personálních výměn, které provedl ihned po svém nástupu do funkce.^[3]Je však třeba uvést, že Musílek jako starosta mohl tyto změny pouze navrhnout, schvalovala je Rada Městské části, ve všech případech jednomyslně.

V roce 2000 byl Musílek právě z podnětu této části členů vlastní strany z funkce starosty za pomoci členů jiných politických stran odvolán, z funkce místostarostky odstoupila i jeho partnerka (a pozdější předsedkyně Sdružení Samostatný Karlín) Terezie Holovská.^[4][5][6] Starosta byl nahrazen jiným členem ODS – Josefem Noskem.^[7][8]

Po odchodu z ODS v roce 2002 se stal tiskovým mluvčím Železného křídla Nezávislých (později Nezávislí demokraté). V roce 2005 spoluzakládal stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím místopředsedou. O rok později ze strany vystoupil.^[9] V lednu 2011 se stal členem přípravného výboru strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, v červnu 2011 byl na ustavujícím sjezdu konaném v libeňském Bílém domě zvolen místopředsedou strany.^[10][11] Cílem strany bylo prosadit Janu Bobošíkovou na pozici senátorky ve volebním obvodu Kladno, v roce 2013 pak umožnit její kandidaturu na prezidentku ČR.^[12][13]

Při volbách do zastupitelstva Prahy 8 v roce 1998 kandidoval za ODS ^[14] v roce 2002 vedl kandidátku hnutí Nezávislí,^[15] v roce 2006 kandidoval na prvním místě subjektu Nezávislí pro Prahu^[16] a v roce 2010 kandidoval na prvním místě subjektu Volba pro Prahu 8.^[17][18] Ve všech těchto volbách uspěl, pouze v roce 2010 díky preferenčním hlasům byla do zastupitelstva místo Musílka zvolena dvojka na kandidátce Eva Hrudová. Ta se však svého mandátu vzdala.^[19]

V roce 2014 vedl kandidátku uskupení Nezávislé fórum, mandát zastupitele neobhájil.

V roce 2018 kandidoval za uskupení Starostové pro Prahu 8 společně s bývalým starostou Josefem Noskem, mandát však nezískal.

V roce 2022 uspěl jako lídr kandidátky SPD a Trikolora, stal se znova zastupitelem městské části Praha 8.

Je spojovaný s projektem Nová Palmovka, které vyrůstá na nároží ulic Zenklova a Sokolovská na Palmovce. Na začátku roku 2010 zahájila radnice Prahy (ve volebním období 2006–2010 zde měla ODS 60 % hlasů^[20]) přípravu Centra Palmovka. Jeho hlavní část tvoří budova nové radnice Prahy 8 a na ni navazující komerční a kancelářské plochy. Celou investici více než 1,2 miliardy korun hradí Praha 8 z fondu, který vznikl privatizací bytů, bez úvěrů a půjček. O přípravě projektu podle jeho odpůrců nebyli údajně informováni opoziční zastupitelé a občané, výběr realizátora a provozovatele stavby (Metrostav) nevzešel z volné soutěže a projektová příprava vzniká bez architektonické soutěže. Soutěž však proběhla formou tzv. soutěžního dialogu, který je transparentní formou soutěže podle zákona o veřejných zakázkách. Architektonická soutěž byla součástí soutěžního dialogu. K vítězství Metrostavu významně přispěl právě architektonický návrh, vypracovaný známým a oceňovaným architektem Josefem Pleskotem. Projekt včetně realizační a provozní smlouvy byl schválen tři týdny před komunálními volbami nejtěsnější většinou 23 hlasů (mimo většiny členů ODS hlasoval pro projekt právě Václav Musílek). Proti centru se postavily všechny opoziční strany v zastupitelstvu Prahy 8. Některé z nich po komunálních volbách v roce 2010 názor změnily a projekt byl tehdy i novým zastupitelstvem schválen, dokonce větším počtem hlasů.^{[21][22][23][24][25]}

Měsíc po komunálních volbách 2010 byl Radou městské části Praha 8 jmenován předsedou Komise pro bezpečnost a veřejný pořádek, který vykonával svůj mandát jako dlouhodobě uvolněný zastupitel.^[26] V prosinci 2012 byl Zastupitelstvem městské části Praze 8 zvolen radním s kompetencí bezpečnosti a veřejného pořádku. Ve volbách v roce 2014 kandidoval v čele kandidátky volebního subjektu Nezávislé fórum například s režisérem Filipem Renčem, ale i vzhledem ke změně rozložení volebních obvodů, neuspěl.^[27]