Václav Myslivec

Václav Myslivec
Václav Myslivec
Václav Myslivec
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1934
Stranická příslušnost
ČlenstvíKř.-sociální str. v Čechách
Kř.-sociální str. lidová
Str. katolického lidu
Č. str. kř.-soc. v král. Českém
Kř.-sociální str. lidová
ČSL

Narození10. listopadu 1875
Doksany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. května 1934 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PříbuzníJosef Myslivec (bratr)
Profesespisovatel, novinář, politik a publicista
CommonsVáclav Myslivec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Myslivec (10. listopadu 1875 Doksany[1][2][3]29. května 1934 Praha[4]) byl český novinář, politik katolických politických stran a meziválečný československý poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Biografie

Narodil se v chudé dělnické rodině, a proto absolvoval pouze základní školu. V roce 1892 se v Litoměřicích vyučil obuvníkem a roku 1893 se usadil v Praze. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století byl činný v prvních katolických stranách a politických spolcích v Čechách. Mezi členy Jednoty katolických tovaryšů se seznámil s ideami křesťanského socialismu, kterým zůstal věrný po celý život. V rámci tohoto politického tábora patřil k představitelům mladého, radikálního a levicově orientovaného křídla. Jako devatenáctiletý mladík řečnil na ustavujícím sjezdu Křesťansko-sociální strany v Čechách (1894). Roku 1899 spoluzakládal Křesťansko-sociální stranu lidovou (existující v letech 1899-1906). Později se snažil o sjednocení roztříštěných katolických stran a vytvoření Strany katolického lidu (1906–1910). Na půdě této strany se snažil o posílení pozic Sdružení českých katolických zemědělců, což vyústilo v rozklad strany a vznik České strany křesťansko-sociální v království Českém, kde působil ve vedení. Došlo však k dalším neshodám, které přinesly odtrhnutí Myslivcovy frakce a vytvoření Křesťansko-sociální strany lidové, existující v letech 1912–1913, jež ale byla jen dočasným projektem.[5][6] V politice působil i jeho bratr Josef Myslivec.

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal, jako jeden ze sedmi katolických kandidátů zvolených v Čechách, poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 065. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[7]

Podobně jako mnoho dalších křesťansko-sociálních publicistů a politiků zastával Myslivec silně antisemitské názory a přičítal údajnému světovému židovskému spiknutí rozložení křesťanské morálky, vysávání křesťanského lidu, šíření liberalismu a socialismu atd. Zejména jeho deník XX. věk (1912–1913) byl výrazně antisemitský.[8]

Za 1. světové války bojoval na srbské frontě a roku 1919 vstoupil do ČSL, kde patřil k jejím významným členům. Jestliže byl v mládí na levém pólu křesťanské politiky, pak později patřil ke konzervativnímu křídlu, odmítajícího uznat SSSR de iure.[9]

V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[10] Koncem 20. let 20. století patřil ve straně ke konzervativnímu křídlu, které kritizovalo předsedu Jana Šrámka a nebránilo se spolupráci s konzervativními proudy.[11]

Po jeho smrti zaujal jeho poslanecké křeslo jako náhradník Augustin Čižek.[12]

Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze.[13] Po celý život byl také náruživým žurnalistou. Působil v redakcích novin Lidový list, Křesťanský demokrat, Meč, Nový věk, 20. věk, Mír a nejdéle v Čechu, kde působil i jako šéfredaktor a vydavatel. Je pochován na pražském Vyšehradě.[14][15]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Doksany
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. Pavel Marek: Václav Myslivec. In: Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173
  5. Pavel Marek: Václav Myslivec. In: Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173-174
  6. Malíř, Jiří - Marek Pavel a kol.:Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 269–270, 290–295. 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. Viz např.: MYSLIVEC, V. Několik slov úvodem. XX. věk. 31. prosinec 1911, roč. 1, s. 1. 
  9. Pavel Marek: Václav Myslivec. In:Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173-174
  10. Václav Myslivec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  11. Malíř Jiří - Marek, Pavel a kol.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 663. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  13. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  14. hrob Václava Myslivce na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02. 
  15. Pavel Marek: Václav Myslivec. In:Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 174

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Myslivec.jpg
Václav Myslivec český novinář a politik