Václav Němec (1912)

Václav Němec (5. dubna 1912 Kaznějov – 24. května 2001 Sokolov) byl český učitel a vlastivědný pracovník, který věnoval značnou část svého díla Sokolovsku.

Vzdělání

Václav Němec se narodil v Kaznějově, který leží nedaleko Plzně. Rodina Němcových bydlela na statku č. p. 14, Otec Václava Němce byl v obci několik let starostou. Němec nejdříve navštěvoval místní obecnou školu, na které se poprvé potkal s učitelem Stanislavem Jelínkem (1893-1970). V roce 1923 ho otec zapsal na měšťanskou školu v Plzni na Hamburku. Na této škole se potkal s učitelem Václavem Eisenreichem - akademickým malířem, který ho lidsky velmi ovlivnil. Po dokončení měšťanské školy začal Václav Němec studovat učitelský ústav v Plzni, na kterém strávil čtyři roky (1927-1931). Kromě staročeštiny ho tam zaujala poezie, především čeští autoři - básníci jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert a Konstantin Biebl, se kterým si později po určitou dobu dopisoval. Jejich vzájemná korespondence se ale nezachovala. Studia na učitelském ústavu úspěšně završil Němec maturitou.

Pedagogická dráha

Roku 1931 začal působil jako výpomocný učitel a správce školy v obci Jemnice, okres Planá u Mariánských Lázní. Od září 1933 působil Němec jako učitel a správce jednotřídní české menšinové školy v dnes již neexistujícím Haselbachu (Lískové) na Sokolovsku. O dva roky později byl přeložen do Citic (okres Sokolov), kde působil až do Mnichovské dohody a následného záboru pohraničí a s tím spojeného nuceného odchodu většiny Čechů do vnitrozemí. Od prosince 1938 učil Němec na obecné škole v Bzi (okres Semily). K 1. březnu 1939 byl přeložen do Alšovic v tomtéž okrese. V období mezi 1. zářím 1939 a 19. červnem 1945 vyučoval na dívčí obecné škole v Železném Brodě v okrese Turnov. Po skončení války a osvobození Československa posílal v červnu 1945 ministerský úředník Stanislav Jelínek, bývalý učitel mj. v Kaznějově a ve Falknově (Sokolově), Václava Němce zpět na Sokolovsko a to ve funkci tajemníka zmocněnce ministerstva školství. Od nového školního roku 1945/1946 byl Němec učitelem na sokolovské obecné škole, později se tu stal i ředitelem. Vedle toho postupně přebírá budovy německých škol, které s odchodem původního obyvatelstva zanikají. Organizuje též první kulturní akce ve městě. Až do počátku 70. let učil na sokolovských školách či zastával post předsedy okresního pedagogického sboru. V letech 1964-1968 byl kronikářem města Sokolova. Během své pedagogické dráhy, ale i v důchodovém věku absolvoval Václav Němec celou řadu výchovně-vzdělávacích, pedagogických a vlastivědně-historických přednášek, besed a debat. Byl nositelem celé řady uznání a vyznamenání. Angažoval se v různých funkcích, spolcích, komisích a kroužcích.

Charakteristika díla

Během svého života vydal Václav Němec na 25 publikací: knih o historii, básně a verše, romány, povídky a překlady. Byl autorem také stovek článků, které publikoval především v Sokolovské jiskře, Týdeníku Sokolovska, Sokolovském deníku, Hlasu revoluce, Zpravodaji Okresní mírové rady, dále pak v Sokolovském revíru, Horníkovi a energetikovi, Družbě (Časopisu velkodolu Přátelství), Učitelských novinách, Prager Volkszeitung či v mariánskotýnických Listech. Několik různě dlouhých studií otiskl i ve sbornících: jednalo se především o respektovaný Minulostí Západočeského kraje (1981 a 1986), Razili cestu (1986) a Mnichov 1938 (1988), Podílel se také na kolektivních vlastivědně-popularizačních dílech jakými byly např. Sokolovské pohledy (1963) či Sokolovsko, jak je neznáte (1968).

V centru jeho vlastivědné práce byly dějiny Sokolovska v první polovině 20. století, zvláště momenty spjaté s obdobím 1938 a 1945, které Němec na Sokolovsku osobně prožil. Němcovy díla jsou typická svojí značnou čtivostí a častým potlačením faktografických výčtů ve prospěch samotného vyprávění autora. Slabší stránkou prací byla ne vždy dokonalá konfrontace vzpomínek jednotlivců s dochovanými archivními prameny, jisté věcné nepřesnosti, časté opakování stejných témat a občasné nedokonalosti v citačním aparátu.

Bibliografie (výběr)

• J. W. Goethe a Sokolovsko, Karlovy Vary 1959. 69 s. (společně s Z. Aglerem)
• Pomístní jména sokolovského okresu. Sokolov 1959. 11 s. (společně s M. Boučkem)
• Sklářská bouře (Kapitoly z historie stávky sklářského dělnictva na Sokolovsku v roce 1930, * *
• Sokolov 1960. 32 s.
• Citická stávka 1894. Karlovy Vary 1964. 104 s. (společně s V. Šretrem)
• Sokolov. (Edice hist. kroužku Domu kultury, sešit 2), Sokolov 1964. 20 s.
• Podlesí, FKZ Lager - Zwodau. Reportáž, Sokolov 1965. 52 s.
• Francouzky ve Svatavě. Sokolov 1975. 25 s. (společně s M. Frankovičem)
• Památná místa sokolovského okresu, Sokolov 1979, 35 s.
• S čepicí v ruce, Sokolov 1981. 53 s.
• Stopy bojovníků. Památná místa chebského okresu. Cheb 1983. 63 s.
• Glosy k historii dělnického a protifašistického hnutí na Sokolovsku, Sokolov 1984. 41 s.
• Sokolovsko 1945. Sokolov 1985. 96 s.
• Ženský koncentrační tábor Svatava, Sokolov 1985. 116 s.
• Sokolov, průvodce památkami, Sokolov b. d., 19 s.
• Odsun? A proč?, Sokolov 1986. 87 s.
• Pověsti, brána do historie Sokolovska, Sokolov 1987. 40 s.
• Pětačtyřicátníci, Sokolov 1987. 64 s.
• Bylo - Nebylo, Sokolov 1988. 48 s.
• Čas jeřabin, Praha 1988. 160 s.
• Boje o českou školu. Kapitoly z historie českého menšinového školství v severozápadním pohraničí, Sokolov 1989. 35 s.
• K historii falknovského Sokola v letech 1927-1937, Dolní Rychnov 1994. 8 s.

Literatura

• Aubrecht, Radek: Život a dílo Václava Němce, Sokolovsko, 2012, č. 1, s. 2-6.
• Aubrecht, Radek: Za Václavem Němcem, Minulostí Západočeského kraje XXXVII, Plzeň 2002, s. 270-272.
• Kavková, Helena: Jubilejní vzpomínka na dobrého člověka. Sokolovský deník, 16, 7. 5. 2007, č. 106, s. 11.
• Křížek, Josef: Václav Němec. Kaznějovský rodák. Kaznějov 1999. 62 s. ^[1]
• Prokop, Vladimír - Smola, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu, Sokolov 2009, ISBN 978-80-87194-09-6, s. 214-215.

Reference