Václav Neckář (architekt)

Václav Neckář
Václav Neckář
Narození	27. července 1896 Mladá Boleslav Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. července 1964 (ve věku 67 let) Plzeň Československo Československo
Povolání	architekt, malíř a scénograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Neckář (27. července 1896 Mladá Boleslav^[1] – 10. července 1964 Plzeň^[2]) byl český architekt, který působil především na Plzeňsku.^[3]

Absolvoval reálku v Mladé Boleslavi, poté vystudoval architekturu na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze pod vedením profesorů Antonína Balšánka, Aloise Čenského a Rudolfa Kříženeckého. Po studiu praktikoval u architekta Jana Kotěry a získal doktorát technických věd. Až do roku 1925, kdy si jako autorizovaný civilní inženýr pro architekturu a pozemní stavby otevřel v Plzni vlastní projekční kancelář, učil také na plzeňské České státní průmyslové škole. Byl zde též členem Spolku výtvarníků plzeňských (později Sdružení západočeských výtvarných umělců).^[4] V roce 1948 nastoupil do Stavoprojektu, kde pracoval do roku 1953.

Mezi jeho nejvýznamnější realizace, kromě celé řady bytových domů v Plzni, patří:^[4]

• rodinný dům Heřmana Konejla v Plzni-Bezovce (1930–1931)
• rodinný dům Václava Ornsta v Plzni na Lochotíně – Neckář jej navrhoval současně s Konejlovým domem a stavba má podobný funkcionalistický charakter
• přístavba sanatoria dr. Jana Mulače v Plzni (1931–1933)
• obchodní dům Brouk a Babka na rohu Bezručovy ulice a ulice B. Smetany v Plzni (1932) – přestavba z původní banky Merkur rakouského architekta Ludwiga Tremmela^[5]
• živnostenská škola v Klatovech (1934)
• budova policejního ředitelství na Anglickém nábřeží v Plzni (1936–1939)^[6] – ve spolupráci s pražskými architekty Františkem Čermákem a Gustavem Paulem^[7]
• nájemní dům Jaroslava a Libuše Nachtigalových na plzeňském Jižním Předměstí (1939)
• rekonstrukce městských lázní na Denisově nábřeží v Plzni – budovu původně navrhl Bedřich Bendelmayer (1932), upravil Ladislav Fiala, Václav Neckář provedl po bombardování v roce 1944 rekonstrukci^[8][9]
• Juránkova chata ski-klubu na Svarohu (1945) – chata fungovala pouze krátce, po roce 1948 chátrala, dnes (2019) je na jejím místě pouze pamětní tabule^[10]
• kulturní dům v Hrádku u Rokycan (1955) – klasicizující a uměřený socialistický realismus, Neckář budovu koncipoval jako symetrickou se dvěma křídly, postaveno bylo ale jen jedno, až na počátku 21. století bylo chybějící křídlo budovy dostaveno architektem Milošem Vachudou, a to v soudobém stylu, ale s respektem k původnímu návrhu^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Neckář na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Neckář (architekt)