Václav Neckář (architekt)
| Václav Neckář | |
|---|---|
.jpg) Václav Neckář | |
| Narození | 27. července 1896 Mladá Boleslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. července 1964 (ve věku 67 let) Plzeň  Československo |
| Povolání | architekt, malíř a scénograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Neckář (27. července 1896 Mladá Boleslav[1] – 10. července 1964 Plzeň[2]) byl český architekt, který působil především na Plzeňsku.[3]
Život
Absolvoval reálku v Mladé Boleslavi, poté vystudoval architekturu na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze pod vedením profesorů Antonína Balšánka, Aloise Čenského a Rudolfa Kříženeckého. Po studiu praktikoval u architekta Jana Kotěry a získal doktorát technických věd. Až do roku 1925, kdy si jako autorizovaný civilní inženýr pro architekturu a pozemní stavby otevřel v Plzni vlastní projekční kancelář, učil také na plzeňské České státní průmyslové škole. Byl zde též členem Spolku výtvarníků plzeňských (později Sdružení západočeských výtvarných umělců).[4] V roce 1948 nastoupil do Stavoprojektu, kde pracoval do roku 1953.
Dílo
Mezi jeho nejvýznamnější realizace, kromě celé řady bytových domů v Plzni, patří:[4]
- rodinný dům Heřmana Konejla v Plzni-Bezovce (1930–1931)
- rodinný dům Václava Ornsta v Plzni na Lochotíně – Neckář jej navrhoval současně s Konejlovým domem a stavba má podobný funkcionalistický charakter
- přístavba sanatoria dr. Jana Mulače v Plzni (1931–1933)
- obchodní dům Brouk a Babka na rohu Bezručovy ulice a ulice B. Smetany v Plzni (1932) – přestavba z původní banky Merkur rakouského architekta Ludwiga Tremmela[5]
- živnostenská škola v Klatovech (1934)
- budova policejního ředitelství na Anglickém nábřeží v Plzni (1936–1939)[6] – ve spolupráci s pražskými architekty Františkem Čermákem a Gustavem Paulem[7]
- nájemní dům Jaroslava a Libuše Nachtigalových na plzeňském Jižním Předměstí (1939)
- rekonstrukce městských lázní na Denisově nábřeží v Plzni – budovu původně navrhl Bedřich Bendelmayer (1932), upravil Ladislav Fiala, Václav Neckář provedl po bombardování v roce 1944 rekonstrukci[8][9]
- Juránkova chata ski-klubu na Svarohu (1945) – chata fungovala pouze krátce, po roce 1948 chátrala, dnes (2019) je na jejím místě pouze pamětní tabule[10]
- kulturní dům v Hrádku u Rokycan (1955) – klasicizující a uměřený socialistický realismus, Neckář budovu koncipoval jako symetrickou se dvěma křídly, postaveno bylo ale jen jedno, až na počátku 21. století bylo chybějící křídlo budovy dostaveno architektem Milošem Vachudou, a to v soudobém stylu, ale s respektem k původnímu návrhu[7]
| „ | Jsem architektem, projektantem. Cítím potřeby dneška. Chci vždy do daného úkolu vnést jasnost, účelnost a s ohledem na nutnou konstrukci splnit estetický požadavek na dílo kladený. Chci poctivě sloužit, aby každá práce z rukou mých vzešlá obstála před kritikou i dob pozdějších. | “ |
| — Václav Neckář, Český deník 1941[7] | ||
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mladá Boleslav
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Neckář, Václav, 1896-1964
- ↑ Neckář Václav [online]. Arch-pavouk.cz [cit. 2019-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ a b Václav Neckář [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Brouk a Babka [online]. Bohuslav Brouk, WordPress.com, 2010-06-27 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Budova policejního ředitelství | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOSOVÁ, Petra. Zapomenutý architekt Václav Neckář. Český rozhlas Plzeň [online]. 2014-07-19 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Městské lázně Plzeň [online]. Prázdné domy [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
- ↑ KOVAŘÍK, Tomáš. „Architekturu osmičkových roků“ v Plzni představil Den architektury. Estav.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Juránkova chata [online]. Šumavský rozcestník [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Neckář na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Neckář (architekt)
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Neckář (1896-1964).jpg
Václav Neckář (1896-1964), český architekt
Václav Neckář (1896-1964), český architekt