Václav Novák (odbojář)
pplk. Václav Novák | |
---|---|
![]() | |
Narození | 18. června 1892 Netluky ![]() |
Úmrtí | 20. ledna 1985 (ve věku 92 let) Uhříněves nebo Vojkov ![]() |
Bydliště | Riegrova ul, Uhříněves (dnes Lidického 228/8, Praha 22 – Uhříněves) |
Povolání | voják |
Choť | Ludmila Nováková (1896–1973) |
Děti | Ludmila Nováková ml. (1923–2010) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Novák (18. června 1892 Netluky – 20. ledna 1985 Uhříněves nebo Vojkov) byl československý legionář, za druhé světové války účastník protinacistického odboje, podporovatel výsadku Anthropoid.
Život
Václav Novák se narodil 18. června 1892 v Netlukách. Byl členem Sokola, vystudoval obchodní akademii a pracoval jako úředník.[1] S manželkou Ludmilou Novákovou (10. května 1896 – 22. října 1973) měl dceru Ludmilu (25. února 1923 – 25. února 2010). Rodina bydlela v bytě v Riegrově (dnes Lidického) ulici v Uhříněvsi.[2]
1. světová válka
V 1. světové válce bojoval v Rakousko-Uherské armádě, sloužil u 28. pěšího pluku jako praporčík. Dne 2. června 1915 byl zajat u obce Přenzel a 30. dubna 1916 vstoupil v Haliči do československých legií. Na jaře 1917 byl přiřazen jako podporučík ke kulometné rotě 5. střeleckého pluku a od 1. ledna 1919 byl poručíkem u kulometné roty téhož pluku. V kapitánské hodnosti byl převelen v červenci 1919 ke štábu armády. Dne 14. srpna 1919 byl prozatímně přidělen k štábu 12. střeleckého pluku a o den později byl jmenován velitelem 6. roty téhož pluku. Během evakuace 12. pluku v lednu 1920 se stal velitelem vlaku II. praporu ze Zaozerné. Do Československa se vrátil 30. září 1920 jako kapitán 12. střeleckého pluku. Po návratu z Ruska sloužil Václav Novák v československé armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka.[1] Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1914–1918.[2]
2. světová válka
Za 2. světové války se aktivně účastnil odboje proti nacismu. Byl členem odbojové organizace Obrana Národa (ON), byl napojen na spojovací skupinu ÚVOD JUC. Rudolfa Mareše.[3] Již od léta 1939 byl členem odbojové skupiny Dr. Josefa Jana Kratochvíla, po jehož zatčení 15. května 1940 navázal kontakt s učitelem Františkem Kotrbou z Dubče. V červnu 1941 se stal členem skupiny Miroslava Šrámka, byl rovněž napojen na skupinu "Jindra".[4]
V červenci roku 1941 ho Miroslav Šrámek oslovil s žádostí o doporučení vhodného místa v Uhříněvsi nebo v okolí, odkud by mohlo být radiotelegraficky vysíláno do Londýna. Václav Novák mu k tomuto účelu nabídl svůj byt v Riegrově (dnes Lidického) ulici. Šifrované zprávy připravené doc. dr. Vladimírem Krajinou vysílali z bytu Novákových Otto Linhart a Jindřich Klečka, vysílačkou Sparta I., přítomni byli také Zdeněk Linhart a Jaroslav Syrovátka, kteří hlídali. Skupina vysílala střídavě z několika míst a do Uhříněvsi se k Václavu Novákovi vrátila několikrát.[2] V září 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem Reinhard Heydrich a po šesti dnech od nástupu byla vysílačka v Jinonickém akcízu identifikována, odhalena a většina aktérů pozatýkána.[5]
Václav Novák se rovněž sešel s Ladislavem Vaňkem u Břetislava Lyčky, kam ho přivedl František Kotrba.[4]
Spolupráce s Anthropoidem
Dne 29. prosince 1941 došlo u Nehvizd k seskoku příslušníků Operace Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. V únoru 1942 požádal Miroslav Šrámek Václava Nováka o další spolupráci. Potřeboval vyhledat místo, kde by anglická letadla mohla shodit zbraně, případně vysílací stanici[2] či vytyčit doskokovou plochu pro další výsadky z Velké Británie (např. Out Distance).[6] Informační schůzka proběhla ve Strašnicích na dnes již neexistujícím statku bratrů Jiřího Vojtěchovského a Miroslava Vojtěchovského[pozn. 1], odkud v minulosti rovněž vysílali Jindřich Klečka a Otto Linhart.[7] Zde se Václav Novák poprvé setkal s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, kromě Miroslava Šrámka a jeho bratra Otakara Šrámka byli přítomní také Oldřich Frolík a kpt. Karel Pavlík.[2]
Václav Novák vyhledal vhodné místo pro shození (vysazení) mezi Uhříněvsí a Dubčí, kótu zvanou Jankov.[2][4] Několikrát se zde s odbojovou skupinou a s parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem sešel u místa zvaného "Tři kameny" (rozcestí U tří kamenů), aby v okolí remízku vytyčili místa pro signalizační světla. Gabčík s Kubišem pobývali v té době v jeho bytě a minimálně jednu noc zde přespali.[2][6][8] Novákově dceři Ludmile daroval Jan Kubiš balíček britských sušenek. Ta si jednu uschovala a aby skryla důkaz přítomnosti parašutistů, okousala ji v místech, kde byly anglické nápisy. Sušenka se dodnes dochovala a je součástí expozice věnované operaci Anthropoid v Muzeu v Uhříněvsi, spolu s dalšími předměty, které rodina uchovávala až do roku 2002, a dokumenty objevenými na půdě při rekonstrukci domu Novákových.[2][6] Muzeum je v současné době uzavřeno (únor 2025).[9]
V březnu 1942 Václav Novák dvakrát čekal spolu s parašutisty a odbojovou skupinou na přílet letadla. Poprvé to bylo v den úplňku, tj. 3. března.[2][10] Přítomni byli Václav Novák, Kubiš, Gabčík, Frolík, kpt. Pavlík, M. Šrámek, Jiří Vojtěchovský, Jaroslav Syrovátka a další. První očekávání příletu se nepodařilo kvůli počasí, hustě sněžilo. Druhý den se skupina sešla u Jankova ještě jednou (chyběl Kubiš a M. Šrámek, místo Jiřího Vojtěchovského byl přítomen jeho bratr Miroslav). Letadlo ale nepřiletělo ani tentokrát.[2][6] Doskokové plochy v okolí Uhříněvsi nakonec využity nikdy nebyly.
Po útoku na Heydricha
V době, kdy se parašutisté skrývali v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje, se Václav Novák s manželkou a dcerkou Ludmilou, s kpt. Karlem Pavlíkem a Anežkou Farářovou (manželkou pplk. Faráře) vydali 14. června 1942 do Senohrab, kde se u břehu Sázavy uskutečnila schůzka s Ladislavem Vaňkem a Alžbětou Šenoldovou. Vaněk vysvětloval, jak se snažil útoku zabránit.
V polovině července 1942 požádal Václava Nováka o pomoc Otto Linhart, jehož bratři Václav Linhart a Bedřich Linhart byli červenci 1942 gestapem zatčeni. Nějaký čas ho ukrýval ve svém bytě. Otto jako jediný ze čtyř bratrů Linhartových válku přežil.[4]
V roce 1943 se spolu s Jaroslavem Syrovátkou napojil na skupinu Ing. Richarda Reisnera.[11]
Pplk. Václav Novák zůstal neprozrazen a dočkal se konce války. Po vytvoření ilegálního Národního výboru dne 4. května 1945 v Uhříněvsi byl jeho členem jako představitel odbojových skupin. V Květnovém povstání českého lidu 1945 velitelem obrany oblasti Uhříněves a okolí, za což byl v prvním výročí v roce 1946 odměněn pamětní plaketou.[1] Rovněž byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939.[2]
Po válce
Po válce se Václav Novák jako bývalý legionář a spolupracovník exilové londýnské vlády nedočkal uznání. Detaily své odbojové činnosti veřejně sdílel až v sedmdesátých letech. Zemřel 20. ledna 1985 v Uhříněvsi[2] nebo ve Vojkově[1]. Pohřben je na Uhříněveském hřbitově.[12]
Vyznamenání
Československý válečný kříž 1914–1918
Řád svaté Anny II. stupně
Československý válečný kříž 1939
Řád vycházejícího slunce
Připomínka
- Na domě, kde Václav Novák s rodinou bydlel, na adrese Lidického 228/8, Praha 22 - Uhříněves, je umístěna pamětní deska s nápisem: "V tomto domě se v březnu roku 1942 u rodiny pplk. Václava Nováka ukrývali českoslovenští parašutisté JOZEF GABČÍK / JAN KUBIŠ / Čest jejich památce".[13] Na brance k domu je každoročně, vždy k výročí Anthropoidu v květnu a na omezenou dobu, umísťována informační tabule s příběhem pplk. Václava Nováka.
- Na hrobě Václava Nováka na Uhříněveském hřbitově je nápis: "VÁCLAV NOVÁK / PODPLUKOVNÍK V.V. – ÚČASTNÍK I. A II. ODBOJE / *18.6.1892 / +20.1.1985".[12]
- Městská část Praha 22 a Uhříněveské muzeum uspořádaly k 80. výročí operace Anthropoid výstavu, věnovanou památkám na tehdejší pobyt Gabčíka s Kubišem v Uhříněvsi[14][15] a venkovní mobilní hru Kubišova sušenka.[16]
Galerie
- Dům pplk. Václava Nováka dnes (2025), Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
- Pamětní deska na domě pplk. Václava Nováka, Lidického 228/8, Praha-Uhříněves
- Rozcestí U tří kamenů, kde se skupina kolem pplk. Václava Nováka scházela
- kóta Jankov (297 m), kterou pplk. Václav Novák vybral pro shození (vysazení) - v místě vrcholu viditelný remízek
- Jankov, remízek zblízka
- Hrob pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
- Detail nápisu na hrobě pplk. Václava Nováka, Uhříněveský hřbitov, Praha-Uhříněves
- Strašnický statek bratří Vojtěchovských, kde probíhaly schůzky odbojářů (dobová fotografie)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Miroslav Vojtěchovský někdy uváděný jako Miloslav Vojtěchovský, 10. února 1906 Praha - 30. června 1942 Praha - Kobyliská střelnice.
Reference
- ↑ a b c d CSOL.CZ. 91000. ČsOL [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Anthropoid UH - historie. Mysite [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ www.bojovnici.cz :: odbojové skupiny i jednotlivci. www.bojovnici.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.
- ↑ Gestapo zaútočilo během vysílání. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Okousaná sušenka z Anglie. Historici zjistili nová fakta o působení Kubiše a Gabčíka. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. 2. vyd. Praha: Centrum české historie, 2021. ISBN 978-80-88162-22-3.
- ↑ OPPELT, Robert. Nakousnutá sušenka jako památka na hrdinu. V Uhříněvsi vzpomínají na Kubiše. iDNES.cz [online]. 2022-04-03 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ PRAHA 22, Městská část. Městská část Praha 22. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Úplněk Březen 1942, Úplněk v Březnu 1942. Najdise.cz [online]. [cit. 2025-03-13]. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.
- ↑ a b Hrob Václav Novák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Jozef Gabčík, Jan Kubiš a Václav Novák | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ PRAHA 22, Městská část. Uhříněves - výstava k málo známým místům operace Anthropoid. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠTRACHOVÁ, Lucie. OBRAZEM: Protektorát a heydrichiáda. Výstava v Uhříněvsi připomíná rok 1942. Pražský deník. 2022-05-30. Dostupné online [cit. 2025-02-07].
- ↑ PRAHA 22, Městská část. ANTHROPOID 80 LET aneb „Jak se žilo v Uhříněvsi“. www.praha22.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
Literatura
- ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Praha: Centrum české historie, 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
- PADEVĚT, JIŘÍ. Tři Králové. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2677-4.
- ŠKRDLOVÁ, Eva a VOTAVOVÁ, Libuše. Uhříněves a okolí : historie a současnost městské části Praha 22. Praha: Maroli, 2003. ISBN 80-86453-15-4
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Ribbon bar: Order of the Rising Sun (Japan).
V místech, kde se nyní (2018) na teritoriu Prahy 10 nachází sídliště se za protektorátu (na adrese "Ke Strašnické 13, Praha 10 – Strašnice"; v letech 1940 až 1943 se ulice jmenovala Katteho; německy Kattestrasse) rozkládal statek činovníka strašnického sokola Miloslava Vojtěchovského. Vojtěchovský tady provozoval zámečnickou dílnu a také autoopravnu nákladních přívěsů. Ve statku byl ukryt i archiv strašnické sokolské organizace. V červenci, srpnu a září roku 1941 odtud vysílala radiostanice Sparta I obsluhovaná radiotelegrafisty Otto Linhartem a Jindřichem Klečkou. Také se zde na statku scházeli spolupracovníci Tří králů. Štábní kapitán Václav Morávek zde i několikrát přespal. V zimě a na jaře roku 1942 se v tomto objektu konaly schůzky Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Josefa Valčíka s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, Karlem Pavlíkem a s dalšími podporovateli parašutistů z řad ilegální odbojové organizace „Jindra“.
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob pplk. Václav Novák Uhříněves ul. Přátelství
Václav Novák (18. června 1892 Netluky – 20. ledna 1985 Uhříněves nebo Vojkov) byl československý legionář a odbojář, podporovatel výsadku Anthropoid.
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Podle pověsti se na tomto místě setkal 10. června 1608 císař Rudolf II. se svým mladším bratrem Matyášem Habsburským. V té době totiž na dubečské tvrzi probíhala jednání o dalším osudu českého trůnu. V březnu 1942 se zde scházeli Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid s odbojářskou skupinou kolem pplk. Václava Nováka (1892-1985)
Ribbon bar of the Imperial Order of Saint Anna. The Russian Empire.
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
pplk. Vaclav Novak dum Uhrineves Lidickeho 228
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
V březnu 1942 se zde scházeli Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid s odbojářskou skupinou kolem pplk. Václava Nováka (1892-1985)
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail hrob pplk. Václav Novák Uhříněves ul. Přátelství
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska pplk. Vaclav Novak Gabčík Kubiš Uhrineves Lidickeho 228
Autor: Marek Zelenka, Licence: CC0
Jankov (297 m), remízek zblízka - Uhříněves, Netluky, Dubeč