Václav Novotný (skladatel)

Václav Novotný
Základní informace
Narození	20. září 1828 Stupčice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. července 1895 (ve věku 66 let) České Budějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cerebrovaskulární choroba
Místo pohřbení	Hřbitov svaté Otýlie
Povolání	hudební skladatel, učitel a literární publicista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Novotný (20. září 1828 Stupčice^[1] – 12. července 1895 České Budějovice^[2]) byl český učitel a hudební skladatel. Vyučoval na obecných školách v jižních Čechách a na jižní Moravě, zejména v Ivančicích (1862-1873). Od roku 1873 zastával funkci ředitele nově zřízené české školy v Českých Budějovicích. Organizoval učitelské spolky a sjezdy. Byl autorem čítanky a knih pro mládež. Složil řadu písní určených pro sborový zpěv žáků, např. Pochod (Krásný hled je na ten Boží svět).

Podle údajů v matrice střezimířské fary se narodil 20. září 1828 ve Stupčicích č. 3 jako nemanželský syn Anny Novotné, otec nebyl zapsán.^[1] (Životopisné články nicméně zpravidla uvádějí datum narození 21. září).^[3] Do obecné školy chodil ve Střezimíři, kde v té době vyučoval hudební skladatel Jan Vlastislav Rudolf. Poté absolvoval hlavní školu v Táboře a tamní učitelský kurs, který řídil známý pedagog Antonín Svatoš.^[3]

Jeho první zaměstnání bylo jako podučitel v Mladé Chýžce,^{[p 1]} později v Hodušíně, Nadějkově a Herálci na Moravě. Aby si doplnil vzdělání, odešel roku 1851 na učitelský ústav do Prahy, kde získal diplom pro učitele hlavní školy. Dva roky pak působil jako podučitel v Bystřici pod Pernštejnem. Roku 1854 získal místo učitele a vychovatele v moravsko-slezské ochranovně pro mravně zanedbanou mládež v Brně, kterou řídil Beneš Metod Kulda. Potom určitou dobu vyučoval ve Žďáru nad Sázavou, pak znovu v Brně a v Bystřici.^[3]

Roku 1862 byl přijat jako učitel na hlavní školu v Ivančicích. Aktivně se účastnil veřejného života. Usiloval o rozšíření školy, do níž se vlivem rozvoje města hlásilo mnohem více dětí, pořádal pokračovací kurzy pro kolegy, podílel se na založení učitelských spolků Budeč brněnská (1869) a Budeč ivančická. Byl zvolen do okresní školní rady.^[3] Na sjezdu českých („českoslovanských“) učitelů v Praze r. 1870 byl zvolen místopředsedou (za předsednictví Jana Ladislava Maška),^[4] o rok později v Přerově předsedou.^[5]

V Ivančicích Novotný podporoval českou kulturu, čímž si znepřátelil některé místní politiky.^[3] Například roku 1871 mu starosta Karl Panowsky vytýkal, že se se žáky modlil za zdárný průběh obecních voleb.^[6] O rok později se dostal do konfliktu s předsedou školní rady Keckeisem, kterému se nelíbila Novotného náboženská horlivost (vodil děti denně do kostela, jindy s nimi byl na procesí, chtěl pomáhat děkanovi s organizací zkoušek z náboženství).^[7] V srpnu 1873 se tato záležitost dokonce dostala před soud, protože dr. Keckeis se cítil poškozený kampaní, kterou proti němu kvůli tomu vedli kněží během nedělních kázání; jeden z kaplanů byl za své výroky odsouzen ke čtrnáctidennímu vězení.^[8]

Roku 1873 vyhrál Novotný konkurs na místo ředitele nově zřizované české matiční (tj. nadační, nikoliv státní)^{[p 2]} školy v Českých Budějovicích,^[9] která roku 1879 přešla do správy okresu.^[3] Vedle toho složil roku 1875 zkoušky z hudby pro střední školy a stal se učitelem zpěvu na tamním českém gymnáziu, souběžně také řídil dívčí měšťanskou školu.^[10] Stal se rovněž předsedou budějovického učitelského spolku „Komenský“,^[3] který ho později jmenoval čestným členem. Jinak již však v tomto městě veřejně nepůsobil.^[11]

Zemřel 12. července 1895 v Českých Budějovicích, ve 44. roce učitelského působení,^[12] na krvácení do mozku.^[2]

Na Piaristickém náměstí mu byla roku 1932 odhalena pamětní deska.^[13]

Byl autorem pedagogických spisů, písní a povídek pro mládež, vydaných časopisecky i knižně.^[10] Podílel se na založení brněnských Učitelských listů a roku 1868 byl jejich nakladatelem.^[3] K jeho dílům patří:^[14]

• Písně pro školní mládež (1867 s reedicí 1868; v této sbírce je obsažen mj. Pochod, začínající slovy: „Krásný hled je na ten Boží svět…“)^{[p 3]}
• Školní radovánky v Ivančicích (1870), historie a popis tradičních školních slavností
• Vendelín, krejčovský učenník v Brně (1873)
• Návod k čítance první dle analyticko-synthetické methody (1875)
• Cestování o prázdninách (poříčí Svratcavy) (1876)
• Vánoční stromek (1883 nebo 1884), sbírka básní a písní

Roku 1857 vyšel také jeho překlad Fabiola, čili, Církev v katakombách (autor: Nicholas Wiseman).^[3]

• Syn Václav Novotný^[15] (1869-1932) se proslavil jako historik.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Novotný na Wikimedia Commons
• Autor Václav Novotný (1828–1895) ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Novotný (skladatel)
• Václav Novotný Archivováno 24. 12. 2018 na Wayback Machine. v Kartotéce Jaroslava Kunce