Václav Palivec

Václav Palivec
Václav Palivec (1882-1964)
Václav Palivec (1882-1964)
Narození11. srpna 1882
Rakousko-Uhersko Zbiroh, Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. prosince 1964 (ve věku 82 let)
Československo Praha, Československo
Povolánípodnikatel, podnikatel, mecenáš a filantrop
PříbuzníJosef Palivec (sourozenec)
Helena Čapková (švagrová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Palivec (11. srpna 1882 ve Zbirohu14. prosince 1964 v Praze) byl český mecenáš, přítel Karla Čapka a švagr Heleny Čapkové.

Život

Mládí a hospodářský růst

Václav Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové (vzdálené příbuzné Alfonse Muchy[p 1]). Podle matričního záznamu žila rodina "v konírnách pod zámkem". Václav byl nejstarší z devíti sourozenců (dvě sestry mu zemřely na spálu v roce 1885).[1] Nejznámější ze sourozenců Palivcových byl básník Josef Palivec.[2]

Václav Palivec vystudoval obchodní školu v Praze. Zaměstnání získal u Colloredo-Mansfelda na Dobříši, který mu svěřil správu pily v Kařízku. Během následujících let řídil většinu knížecích pil, rybníků a pivovarů.[3] Za I. světové války byl vrchní správce průmyslových závodů knížete Colloredo-Mansfelda v Dobříši, které přivedl k velkému rozkvětu, a byl označován za vynikajícího znalce pivovarnictví a dřevařského oboru.[4] Ještě mu nebylo celých třicet let a stal se generálním ředitelem Středočeské dřevařské společnosti v Praze.[5]

Po první světové válce se stal generálním ředitelem Dobříšských železáren se sídlem ve Staré Huti.[p 2] V roce 1920 se stal členem správní rady Středočeské banky v Příbrami.[6] Za velké kalamity ve 20. letech, kdy lesy byly napadeny mniškou, podařilo se mu výhodně prodat dřevo do Francie a získat tím značné finanční prostředky. Jeho majetek rychle rostl - např. v roce 1924 zakoupil dům v Praze III. za 500 000 Kč[5] a v roce 1931 prodal tentýž dům a 1 080 000 Kč.[7]

Zámek Osov

V roce 1930 koupil od Schwarzenbergů osovské panství. Jednalo se o zámek Osov, cukrovar, lesní revíry a řadu dalších nemovitostí.[8] Jak dokládají dobové fotografie,[9] navštěvovali zámek ve třicátých letech významní intelektuálové a přední herci, jako Karel Čapek, Olga Scheinpflugová, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, sochař Karel Dvořák s chotí Leopoldou Dostálovou, Hugo Haas či Adina Mandlová nebo Jiřina Štěpničková.

Na osovském zámku a v parku vznikly některé scény filmu Uličnice (1936, režisér Vladimír Slavínský, hlavní role Věra Ferbasová)[10]

Václav Palivec nebyl pouze mecenáš oblíbených intelektuálů, ale část svého bohatství věnoval i na charitu.[11] V osovské kronice se uvádí, že v roce věnoval na chudé obci Osovu 6.000 K. Financoval též opravy místního kostela.[8]

Rodinný život

Václav Palivec se neoženil a byl bezdětný. V Osově s ním žily dvě neteře, dcery sestry Emy.[8]

"Čapkova" Strž

Václav Palivec (vlevo), Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug na pohřbu Karla Čapka (1938)

Při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové (26.8.1935) jim Václav Palivec věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní Památník Karla Čapka).[12] Přátelství s rodinami Čapků a Scheinpflugů dokazuje to, že vedl Olgu Scheinpflugovou, spolu s jejím bratrem JUDr. Karlem Scheinpflugem, při pohřbu Karla Čapka.


Okupace a závěr života

Za Protektorátu byl Václav Palivec zbaven zámku i velkostatku v Osově. V zámku mu byl přidělen byt, ve kterém mohl i nadále bydlet. V roce 1941 se stal čestným občanem Zbiroha,[13] v roce 1942 mu tentýž titul udělila obec Osov.[8]

Po roce 1948 neemigroval, i když k tomu měl možnost; byl přestěhován do budovy bez elektřiny. Dojížděla k němu a s domácností mu pomáhala sestra Ema Valentová. V roce 1964 odjel do Prahy ke své neteři, dceři sestry Emy, u které krátce na to zemřel.[8]

Zajímavost

Rudé právo představilo v roce 1953 Václava Palivce jako zlého kapitalistu, který v roce 1926, po půl roce stávky musel ustoupit dělníkům ze Staré Huti; po dalším půlroce ale dal železárny zavřít.[14]

Železárny ve Staré Huti byly skutečně ze dne na den 26.8.1926 uzavřeny.[15] Rudé právo již nezmínilo, že v roce 1930 Václav Palivec zahájil ve Staré Huti výrobu cihel z odpadků hutní strusky a že v té době v obci též zahájila výrobu slévárna barevných kovů firmy Svojtka.[16]

Odkazy

Poznámky

  1. Marie Muchová pocházela dle matričního záznamu z Babic na Moravě - pravděpodobně u Třebíče; Alfons Mucha se narodil v Ivančicích.
  2. Ve Staré Huti stojí dům (Strž), který Václav Palivec věnoval k užívání Karlu Čapkovi.

Reference

  1. Matrika zemřelých, Zbiroh - zámek 03, 1800-1895, snímek 76 (úmrtí sester Palivcových)
  2. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Josef Palivec, s. 766–770. 
  3. Viz např. týdeník Žďár, 3.7.1915, s.1
  4. Václav Palivec, vrchní správce. Světozor. 5.6.1918, roč. 1917-1918 (18.), čís. 40 (5.6.1918), s. 14. Dostupné online. 
  5. a b Národní listy, 1.7.1924, s.3, Změna držebnosti
  6. Národní listy, 29.12.1920, s.5
  7. Národní politika, 5.4.1931, s.3, Změna držebnosti
  8. a b c d e Obec Osov:Václav Palivec
  9. Prostor AD.cz: Václav Palivec. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-03. 
  10. Filmová místa.cz: Uličnice
  11. Např. Národní listy, 28.4.1937, s.4 (večerní vyd.), Na fond senátora Jos. Vraného
  12. Pamatník Karla Čapka:Život Karla Čapka
  13. Český deník, 14.9.1941, s.6 (dostupné online v NK ČR)
  14. Rudé právo, 13.4.1953, s.2 Dvě jara ve Staré Huti
  15. Obec Stará Huť: Z kroniky. www.starahut.eu [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07. 
  16. Lidové noviny, 18.4.1930, s.9, v systému Kramerius

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Palivec (1882-1964).jpg
Václav Palivec (1882-1964)
Palivec Scheinpflugová Scheinpflug.jpg
Václav Palivec, Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug na pohřbu Karla Čapka (1938)