Václav Prchlík

Václav Prchlík
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození25. srpna 1922
Stráž nad Nežárkou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. března 1983 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiIvan Prchlík
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Prchlík (25. srpna 1922 Stráž nad Nežárkou – 16. března 1983 Praha[1]) byl český a československý generál, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Představitel reformního proudu v KSČ a armádě během pražského jara. Po roce 1968 za normalizace politicky pronásledován a vězněn.

Biografie

Vystudoval reálné gymnázium. Za druhé světové války byl aktivní v odboji a podílel se na partyzánských aktivitách v rodném kraji. V letech 1945–1949 působil jako úředník podniku ČKD Stalingrad v Praze. Od roku 1945 byl členem KSČ. V roce 1949 působil v Československé armádě jako důstojník pověřený politickou prací. V letech 1949–1950 absolvoval Vojenskopolitické učiliště Josefa Hakena a v červnu 1950 byl vyřazen v hodnosti nadporučíka. Následoval velmi rychlý hodnostní postup, kdy v říjnu 1954 je již plukovníkem.[2] V letech 1955–1958 byl náměstkem ministra národní obrany a v letech 1956–1968 náčelníkem Hlavní politické správy ČSLA. Od roku 1956 měl hodnost generálmajora, od roku 1962 generálporučíka a roku 1.5.1990[zdroj?!] byl povýšen do hodnosti generálplukovníka in memoriam.[2][3]

11. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ a 13. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[4]

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[5][6][7]

K roku 1968 se profesně uvádí jako důstojník z obvodu Praha-Dejvice.[8]

Během pražského jara patřil mezi hlavní představitele reformního proudu v KSČ.[9] Na přelomu let 1967-1968 se postavil proti plánu některých armádních špiček na zásah na podporu Antonína Novotného. Od února do července 1968 pak zastával post vedoucího 8. (státně-administrativního) oddělení ÚV KSČ a pracoval na nové obranné doktríně ČSSR, v níž mělo Československo hrát samostatnější roli než dosud. 15. července 1968 vystoupil na tiskové konferenci s kritikou sovětské armády, která protahovala svůj odsun z území ČSSR po skončení vojenského cvičení Šumava, a kritizoval některé aspekty fungování Varšavské smlouvy.[3]

Jeho politická kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za počínající normalizace. 26. září 1969 byl vyloučen z ÚV KSČ.[4] Po federalizaci Československa usedl ještě roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Trutnov), kde ale setrval jen do října 1969, kdy byl vydán k trestnímu stíhání a zbaven poslaneckého mandátu.[10]

V listopadu 1969 byl degradován (zbaven vysokých vojenských hodností). V roce 1971 odsouzen za vyzrazení vojenského tajemství ke třem letům vězení. Po odvolání byl trest snížen na 22 měsíců.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Václav Prchlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MASKALÍK, Alex. Elita armády. 1. vyd. Banská Bystrica: HWSK, 2012. 1030 s. ISBN 978-80-970941-0-2. S. 486. 
  3. ↑ a b c Václav PRCHLÍK [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1258. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“