Václav Reisinger

Václav Reisinger
Narození	14. února 1828 nebo 14. dubna 1828 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. ledna 1893 (ve věku 64 let) Berlín Německá říše Německá říše
Národnost	česká
Povolání	tanečník, choreograf, libretista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Reisinger, někdy psán též Věnceslav Reisinger (14. dubna 1828, Praha – 12. ledna 1893, Berlín), byl český tanečník, baletní mistr, choreograf a libretista.^[1]

Václav Reisinger se narodil jako jedno z pěti dětí Franze Reisingera (1783–1859) a Franzisky Reisingerové (1793–1864).^[1] Jeho sestrami byly tanečnice Stavovského divadla Dorotka a Marie Reisingerové. Jeho bratrancem byl tanečník a baletní mistr Jan Nepomuk Reisinger.^[2]

Byl žákem italského baletního mistra Paola Rainoldiho. Již od svých čtrnácti let působil ve Stavovském divadle jako malý groteskní sólista (1842–1852) a následně osm let v Německu (Drážďany, Hamburk, Brémy). Po návratu do Prahy se stal v roce 1860 na čtyři roky baletním mistrem Stavovského divadla. Souběžně byl v letech 1862–1864 šéfem baletu v Prozatímním divadle.^[3] V Praze se stal průkopníkem romantického tanečního stylu. Aktivnímu tanci se na jevišti věnoval především v 50. letech 19. století (Stavovské divadlo, Prozatímní divadlo a Drážďany).

V letech 1864–1884 působil opět v Německu (baletní mistr v Lipsku 1866–1872) a v Rusku (baletní mistr ve Velkém divadle v Moskvě, 1873–1879). V Moskvě vytvořil v roce 1877 choreografii pro premiéru Čajkovského Labutího jezera.^[2]

V letech 1880–1882 působil ve Victoria Theater v Německu.^[1]

Dne 1. února 1882 byl Václav Reisinger jmenován prvním baletním mistrem v historii Národního divadla.^[4] Působil zde do 30. října 1884. V ND připravoval choreograficky taneční a baletní vložky do činoher, operet a oper. Odešel z divadla i se svou ženou poté, co se po premiéře hry Umrlčí hlava (26. 10. 1884, režie František Karel Kolár) dostal do sporu s autorem hry J. J. Kolárem, který jej obvinil z neúspěchu hry, kvůli údajnému povrchnímu nastudování baletní vložky V. Reisingerem. ^[5] Jeho nástupcem na vedoucím místě Baletu ND se stal Augustin Berger.

Po odchodu z ND působil opět v Moskvě (1884–1886, cirkus Solomonskij) a v Berlíně, kde se stal šéfem Renzova cirku.^[1]

Jeho manželkou byla tanečnice Národního divadla Emilie Kepplerová (1848–1919), se kterou se oženil během svého působení ve Victoria Theater v Německu.

• 1853 Satanella, Drážďany
• 1863 Honba na medvěda, Prozatímní divadlo
• 1866 Haschisch, Lipsko
• 1871 Popelka, aneb Kouzelný střevíček (balet), Moskva
• 1872 P. Taglioni: Flick und Flock, Lipsko
• 1875 Ariadna, Velké divadlo v Moskvě
• 1877 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero, Velké divadlo v Moskvě
• 1882 Lesní panna a cikán, Prozatímní divadlo
• 1883 Bedřich Smetana: Libuše (opera), Národní divadlo, režie František Kolár
• 1883 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
• 1884 Karel Kovařovic: Hašiš (balet), Národní divadlo (Reisinger byl také autorem libreta a tančil roli Achmed beye)
• 1884 Giacomo Meyerbeer: Afričanka (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
• 1884 Charles Gounod: Faust a Markéta (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
• 1884 Georges Bizet: Carmen (opera), Národní divadlo, režie František Hynek
• 1884 D. F. Auber: Němá z Portici (opera), Nové české divadlo, Režie Edmund Chvalovský
• 1891 Stella, Stuttgart
• 1893 Hans Sachs im Schlaraffenland, Berlín, Renzův cirkus

• Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 410
• Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla, Opera a Balet, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, 1938, str. 188

• Václav Reisinger v databázi Archivu Národního divadla
• Václav Reisinger v archivu Opery Plus
• Václav Reisinger v České divadelní encyklopedii
• Václav Reisinger v Baletní encyklopedii
• Václav Reisinger Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. v Českém hudebním slovníku osob a institucí (autor hesla Božena Brodská)