Václav Rejchl ml.

Václav Rejchl ml.
Narození	3. listopadu 1884 Librantice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. července 1964 (ve věku 79 let) Hradec Králové Československo Československo
Povolání	architekt a urbanista
Rodiče	Václav Rejchl st.
Příbuzní	Jan Rejchl (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Rejchl ml. (3. listopadu 1884 Librantice^[1] – 9. července 1964 Hradec Králové) byl český architekt a urbanista, syn architekta Václava Rejchla st. a bratr architekta Jana Rejchla. Byl autorem regulačního plánu města Hradec Králové z roku 1909 (tento plán je i ve 21. století stále naplňován) a v tomto městě také po celý život působil.^[2]

Václav Rejchl ml. se narodil v Libranticích jako druhý syn architekta Václava Rejchla st.^[1] Absolvoval měšťanskou školu v Libranticích a poté navštěvoval reálné gymnázium v Hradci Králové, kde mezi jeho spolužáky patřili například malíř Bohumil Kubišta, se kterým navázal Rejchl osobní přátelství, nebo generál Josef Nosál.^[3] V roce 1903 začal Václav Rejchl ml. studovat techniku v Praze. Zde byli jeho učiteli např. Jan Koula, Rudolf Kříženecký, Adolf Liebscher nebo Josef Schulz - ten přednášel dějiny architektury a svými přednáškami o vývoji architektury a urbanismu Rejchla velmi ovlivnil.^[4]

V roce 1908 přerušila Rejchlovo studium vojna,^[5] v roce 1909 byl ale superarbitrován a vrátil se ke studiu. V témže roce se se starším spolužákem Vladimírem Zákrejsem a inženýrem Josefem Šejnou zúčastnil veřejné soutěže na regulační plán města Hradec Králové a jejich návrh "Velký Hradec" zvítězil.^[4] V následujících letech absolvoval Rejchl několik zahraničních studijních cest a několik stavitelských praxí. V roce 1911 byl zaměstnán v královéhradecké technické kanceláři, kde s Oldřichem Liskou svůj regulační plán finalizoval. ^[5] Mezi roky 1913 a 1916 Václav Rejchl ml. opakovaně žádal školu o připuštění k závěrečné státní zkoušce, administrativa ale stále z různých důvodů odmítala uznat jeho praxe. Rejchl navíc v letech 1915-16 narukoval (pro armádu pracoval jako projektant) a mohl se školou jen obtížně jednat, do věci se tedy vložil jeho otec Václav Rejchl st. a s úřady uznání praxe svého syna vyjednal. Václav Rejchl ml. tedy složil státní zkoušku až v roce 1916 a školu tak ukončil po 9 letech opakovaně přerušovaného studia. Během studia se v roce 1913 Václav Rejchl ml. oženil v Praze v kostele svatého Klimenta na Novém Městě s Martou Rienerovou. V letech 1913 - 15, rovněž za studií, pomáhal svému otci v jeho kanceláři a některé budovy již projektovali společně.^[4]
Po první světové válce v roce 1919 vstoupil Václav Rejchl ml. společně s otcem do Společnosti stavitelů. Ta sdružovala sedm stavebních firem činných v Hradci Králové: Josefa Jihlavce, Josefa Novotného, Josefa Fňouka, Roberta Schmiedta, Františka M. Černého, Jana Krause a kancelář Rejchlových.^[5] V roce 1921 ale oba z organizace vystoupili a Václav Rejchl ml. převzal rodinnou projekční kancelář, která sídlila v rohovém činžovním domě čp. 390 v Pospíšilově ulici v Hradci Králové, kde rodina Rejchlových také bydlela. V roce 1926 se kancelář i byt rodiny přesunuly do objektu čp. 543 na současné třídě Československé armády. V letech 1926–1927 si Václav Rejchl ml. postavil vlastní činžovní dům čp. 720 v Kotěrově ulici, kam se poté rodina se dvěma dětmi, Magdou a Jiřím, přestěhovala.^[4]

Ve 20. letech 20. století působil Václav Rejchl ml. především samostatně, ve 30. letech 20. století pak zejména společně se svým bratrem Janem, kde Václav působil spíše jako stavitel Janových architektonických návrhů.^[5] Stylově se Václav Rejchl ml. klonil zejména k historismu, ale v jeho tvorbě najdeme i prvky národního slohu nebo purismu.^[4]

Václav Rejchl ml. se rozhodl pokračovat v podnikání ve stavebnictví i po druhé světové válce, po roce 1948 však byl obviněn z nedovoleného podnikání (odmítl dobrovolně odevzdat svou kancelář nově se formujícímu znárodněnému stavitelství^[5]), začátkem 50. let byl stíhán Státní bezpečností a v letech 1953 - 54 téměř rok vězněn (paradoxně v jím navržené budově krajského soudu v Hradci Králové). Po návratu z vězení z existenčních důvodů prodal své umělecké sbírky (například grafiky Bohumila Kubišty ještě z gymnazijních let) a už neměl snahu se ke stavebnictví znovu vrátit. Jeho zájem o architekturu trval, ale věnoval se především památkářské činnosti. Např. v roce 1955 adresoval MěNV v Hradci Králové kritický dopis, kterým ostře protestoval proti přepracovanému regulačnímu plánu města, jenž se neslučoval s Rejchlovými architektonickými a urbanistickými principy (jednalo se především o nedostatek zeleně v ulicích a necitlivé zásahy do starého města). Jako památkář východočeského regionu, kterým byl od roku 1919 až do své smrti, se také zasadil o záchranu maskaronů na budově Grandhotelu architekta Josefa Fňouka a protestoval i proti postupu ministerstva kultury při rekonstrukci zámečku v Rychnově nad Kněžnou. Na začátku 60. let se pak ještě společně se Zdeňkem Wirthem angažoval v osazení pomníku Jana Žižky na Velké náměstí před katedrálu svatého Ducha.^[4] Václav Rejchl ml. se zabýval také popularizační a přednáškovou činností^[5]

Václav Rejchl ml. zemřel v roce 1964 v 79 letech. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Pouchově. V roce 1992 byl in memoriam rehabilitován.^[4]

Působení v kanceláři otce Václava Rejchla st. (1909–1913):

• projekty na stavbu škol v Libranticích a v Probluzi (realizace 1910)^[6]
• projekt Husova domu na Malém náměstí v Hradci Králové (realizace 1915)^[6][4][5]
• vila Jana Sixty v Hradci Králové realizace (1908–09, realizace 1911)^[6][5]
• vila ředitele Karla Jandy v Hradci Králové (1909–10, realizace 1911)^[6][5]
• vila pro rodinu Kavalírových, Zámeček čp. 440 (1909–11)^[5]
• vila pro rodinu Mayerových, Zámeček čp. 38 (1909–11)^[5]
• dům paní Šteffkové v Hradci Králové (realizace 1913)^[6]
• dům p. Padourka v Třebechovicích pod Orebem čp. 28 a čp. 46 (realizace 1913)^[6][5]
• vila lékárníka Jindřicha Suchánka v Hradci Králové (realizace 1913)^[6]
• vila slečny Štanderové v Hradci Králové (realizace 1913)^[6]

Samostatná projekční činnost:

• vojenská epidemiologická nemocnice ve Farářství (1920)^[6]
• Obecní dům v Třebechovicích (1921)^[6]
• dva domy pro firmu bratří Vitouškových (1921)^[6]
• mlýn pana Dotřela v Třebechovicích (1922)^[6]
• rodinný dům na Orlickém nábřeží čp. 645/13, Hradec Králové (1923)^[4]
• dvojdům v Balbínově ulici čp. 655 a 656, Hradec Králové (1923)^[4]
• Studentský domov (pozdější Divadlo DRAK) v Hradci Králové (1923)^[6][4][5]
• budova YMCA v Hradci Králové na Gočárově třídě, spolupráce Jana Rejchla (1924)^[6][4][5]
• Budova okresní péče o mládež čp 627, Hradec Králové (1924)^[4][5]
• dva družstevní domy v Čelakovského ulici v Hradci Králové (1924)^[6]
• šestnáct družstevních domků v Třebechovicích v ulici Na Stavě čp. 545–550, v ulici Jiráskova čp. 551–556 a v ulici Hradecká čp. 557–566 (1924–25)^[6][4][5]
• dům pekaře pana Votavy a pana Hofbauera v Hradci Králové (1925)^[6]
• dům čp. 720 v Kotěrově ulici v Hradci Králové (1926); Rejchlovi zde bydleli^[6][5]
• družstevní mlékárna na Pražském předměstí v Hradci Králové (1926)^[6][4]
• činžovní dům v Divišově ulici čp. 775 v Hradci Králové; návrh Jan Rejchl (1927)^[6][4][5]
• dva činžovní domy v Macharově ulici v Hradci Králové (1927– 28)^[6]
• vila Ing. Karla Fořta v Polákově ulici čp. 737, Hradec Králové (1928)^[4][7]
• vila Ing. Hupky v Nezvalově ulici čp. 766 , Hradec Králové (1928–29)^[4]
• vila Dr. Šolty na Orlickém nábřeží v Hradci Králové (1929)^[6]
• větší část domů leteckých kasáren ve Věkoších (1930–31)^[6]
• stavba Okresní hospodářské záložny v Hradci Králové podle návrhu a projektu Jana Rejchla (projekt 1930, realizace 1932)^[6]
• stavba Invalidovny v Hořicích dle návrhu architekta Otakara Novotného (projekt 1931, realizace 1933)^[6][5]
• stavba Krajského soudu a věznice v Hradci Králové, spolupráce Jana Rejchla na projektu (projekt 1931, realizace 1935)^[6][4][5]
• dvojdům v ulici U Kavalíru čp. 815 a čp. 816, Hradec Králové, polovina určena pro rodinu Rudolfa Šterna, druhá pro rodinu Leopolda Linka (1932)^[4][7]
• stavba budovy Hlavního nádraží v Hradci Králové, spolupráce Jana Rejchla (1935)^[6][5]
• sedm městských činžovních domů v ulici bratří Čapků čp. 874–877 a v ulici Okružní čp. 871–873 za průmyslovou školou stavební v Hradci Králové na Slezském předměstí (1938)^[6][5]
• stavba kasáren v Lipníku a v Těchoníně (1938)^[6]
• dva domy gážistů ve Starém Městě pod Lipníkem (1938)^[6]
• projekt a stavba rohového domu v Karlově ulici v Hradci Králové (1938)^[6]
• Okresní úřad v Novém Městě nad Metují (1938)^[6]
• stavba startovací dráhy na letišti ve Věkoších v Hradci Králové (1938)^[6][4]
• stavba dvou činžovních domů u družstevní mlékárny na Pražském předměstí v Hradci Králové (1939)^[6]

• 
  Vila Jana Sixty
• 
  Vila Karla Jandy
• 
  Vila Orlické nábřeží 645/13
• 
  YMCA Hradec Králové
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Budova krajského soudu v Hradci Králové
• 
  Hlavní nádraží v Hradci Králové

• ZIKMUND-LENDER, Ladislav: Tři generace architektů. Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-905271-1-9
• ZIKMUND, Ladislav: Architekt Václav Rejchl (1884-1964), bakalářská práce KTF UK Praha, 2010

• Václav Rejchl st.
• Jan Rejchl

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Rejchl ml. na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Rejchl ml.
• Václav Rejchl ml. v informačním systému abART