Václav Samuel Hlaváček

Václav Samuel Hlaváček
Kostel sv. Václava na Zderaze - místo křtu V. S. Hlaváčka
Kostel sv. Václava na Zderaze - místo křtu V. S. Hlaváčka
Narození1610
Praha České královstvíČeské království České království
Úmrtí1660
Praha České královstvíČeské království České království
Povolánípolitik
Znám jakočlen rodiny Hlaváčků
radní Nového Města pražského
osobnost třicetileté války.
Titulvladyka
ChoťAnna + Alžběta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Samuel Hlaváček (1610 Praha – 1660 Praha)[1] byl člen významné rodiny Hlaváčků,[2] pražský měšťan a radní Nového Města pražského. Původně člen české utrakvistické církve, později římský katolík, který na konci třicetileté války v roce 1648 patřil k organizátorům obrany pražského souměstí během obléhání Švédy.

Životopis

Narodil se roku 1610 na Novém Městě pražském v rodině Matěje a Anny Hlaváčkových, pokřtěn byl v tehdy utrakvistickém kostele sv. Václava na Zderaze. Náležel k cechu novoměstských plavců (vorařů), v němž obchodoval se dřevem.[3] Již roku 1624, v době pobělohorské, přestoupil ke katolictví a byl přijat mezi novoměstské měšťany, v letech 1626 až 1658 byl radním Nového Města pražského, kde vlastnil několik domů.[3] Například roku 1625 koupil dům se zahradou poblíž farního kostela sv. Vojtěcha, roku 1631 tzv. Písákovský dům a ještě v roce 1652 tzv. Zemanovský dům.[4]

Církevně-politické působení

Dne 27. dubna 1647 se jako podporovatel kapucínů sešel v Praze s kardinálem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu, arcibiskupem pražským, který se o této události zmínil ve svém deníku.[5] Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 se jako novoměstský radní aktivně podílel na obraně města, přičemž římský císař a český král Ferdinand III. Habsburský jej listinou z 3. května 1649 povýšil dědičně do vladyckého stavu a udělil mu erb.[6][7] [8]

Rodina

Byl také společně s manželkou Annou podporovatelem františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné a kapucínského kláštera u sv. Josefa na Novém Městě pražském. S druhou manželkou Alžbětou měl dcery Zuzanu, Annu a Dorotu. V majetku rodiny byla část vltavského břehu se skladem dřeva. Zatímco se Václav Samuel (stejně jako jeho starší bratr Martin) profiloval jako horlivý katolík, jeho mladší bratr Jan Hlaváček, hlásící se k české utrakvistické církvi, odešel raději z Nového Města pražského a jako tajný nekatolík žil v Chýnici u Prahy, kde se narodil jeho syn Vít a roku 1673 pak vnuk Jan.[9] Po obměně novoměstské rady v roce 1658 již Václav Samuel Hlaváček mezi radními nefiguruje a záhy poté zemřel.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MENDELOVÁ, Jaroslava. Třicetiletá válka a Nové Město pražské (1620-1650). Pražský sborník historický 31. [s.l.]: [s.n.], 2000. S. 177. 
  2. ↑ MENDELOVÁ, Jaroslava. Rada Nového Města pražského v letech 1600-1650. Pražský sborník historický 29. [s.l.]: [s.n.], 1996. S. 176–177. 
  3. ↑ a b Pražský sborník historický - svazek 31 [online]. Michiganská univerzita: Orbis, 2000 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Nakl. Lidové Noviny, 1996. ISBN 80-7106-133-6. S. 976. 
  5. ↑ KELLER, Katrin. Die Diarien und Tagzettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach (1598-1667). Wien: Böhlau, 2010. ISBN 978-3-205-78461-6. S. 31. (německy) 
  6. ↑ HALEK, Vitezslav; MARTIN, Josef; MIKOWEC, Ferdinand Bretislav. Lumir: Belletristicky tydennik [online]. S.879: Jerabek, 1854 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sbornik vedecky musea kralovstvi Ceskeho ... (Wissenschaftlicher Sammler des Königl. böhmischen Museums. Hist. -philol. philos. Abtheilung) [online]. Rakouská národní knihovna S.12: Greger, 1870, rev. 2016-08-10 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŽUPANIČ, Jan. Praha 1648. Nobilitační listiny pro obránce pražských měst roku 1648. Praha: VR Atelier, 2001. ISBN 80-238-8053-5. S. 275. 
  9. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce