Václav Schulz
| Václav Antonín Schulz | |
|---|---|
| 2. ředitel Archivu Národního muzea | |
| Ve funkci: 1913 – 1915 | |
| Předchůdce | několik osob |
| Nástupce | Václav Hrubý |
| Narození | 14. července 1854 Nymburk  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. prosince 1935 (ve věku 81 let) nebo 1. prosince 1935 (ve věku 81 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Občanství | české |
| Alma mater | Filosofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | archivář, spisovatel a historik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Antonín Schulz (14. července 1854, Nymburk – 7. prosince 1935, Praha) byl český archivář, publicista, historik a ředitel Archivu Národního Muzea v letech 1913–1915.[1]
Životopis
Mládí a studium
Václav Schultz se narodil 14. července 1854 v Nymburku jako třetí dítě kupce a měšťana Wáclawa Šulce a Anny Šulcové (roz. Černé), dcery nymburského sládka. 2. dubna 1855 zemřela jeho matka a jeho otec si vzal Rosinu Baštovou. Václav absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a poté krátce působil na novoměstském gymnáziu.[2]
Aktivní léta
V roce 1878 přijal místo v archivu Národního muzea jako odborný asistent. Roku 1880 zde působil jako kustod a od roku 1913 jako ředitel. Zasloužil se především o reorganizaci archivu, zkatalogizoval rozsáhlou sbírku archiválií a zasloužil se i o pořízení opisů archiválií.[3] Působil také jako správce archeologických sbírek Národního muzea, byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění. Spolupracoval na Ottově slovníku naučném a byl autorem řady odborných studií a článků.[4]
Penze a smrt
Roku 1915 odešel do penze. Traduje se, že svým předčasným odchodem pomohl kolegovi Václavu Hrubému, který díky tomu nemusel narukovat do války. Dále publikoval v mnoha vědeckých časopisech. Zemřel 7. prosince 1935 v Praze a své jmění odkázal Ústřední matici školské. Je pohřben na Malvazineckém hřbitově.
Bibliografie
- Ukazatel k prvním padesáti ročníkům Časopisu Musea Království českého 1827 – 1876, 1877[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Schulz, Václav, 1854-1935 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Václav Schulz - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20.
- ↑ Zapomenuté osobnosti muzea: muž bez tváře Václav Schulz. Muzeum 3000 [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05.
- ↑ Významní občané - Město a městský úřad Nymburk. www.mesto-nymburk.cz [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ ŠIMEČEK, Zdeněk: Bibliografie novin a časopisů z hlediska historického. In: Česká bibliografie, Sborník statí a materiálů, sv. 2., Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1960, str. 47-48
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (sekce: DI, číslo hrobu 581; pořadové číslo na oficiálním seznamu: 124). Václav Antonín Schulz (* 14. července 1854, Nymburk – 7. prosince 1935, Praha) byl český archivář, publicista, historik a ředitel Archivu Národního Muzea v letech 1913–1915.