Václav Treitz

Václav Treitz
Václav Treitz
Narození	9. dubna 1819 Hostomice pod Brdy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. srpna 1872 (ve věku 53 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	otrava kyanidy
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Jagellonská univerzita
Povolání	lékař, vysokoškolský učitel, patolog a fotograf
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Treitz, také Wenzel Treitz^[1] (9. dubna 1819, Hostomice pod Brdy^[2] – 27. srpna 1872, Praha^[3]) byl český lékař, patologický anatom.

Život

Narodil se v Hostomicích pod Brdy, jeho otec byl advokát. Po maturitě na gymnáziu v Benešově studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dalšího vzdělání se mu dostalo ve Vídni, kde působil u významného rakouského anatoma Josefa Hyrtla. Později působil jako lékař na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1855 se vrátil zpět do Prahy, kde se stal profesorem. Byl u nás první, kdo použil experimentu v patologii.

Popsal jednu z vnitřních hernií a řadu anatomických struktur.^[4] Roku 1853 (nebo 1856^[1]) objevil Musculus suspensorius duodeni, hladký sval, který byl později pojmenován Treitzův sval.^[5] Plní funkci fixace dvanáctníku a tenkého střeva na vnitřní straně břišní dutiny.

V roce 1855 převzal katedru patologické anatomie na pražské lékařské fakultě. Dobudoval a v roce 1858 otevřel jako ředitel Ústav patologické anatomie pražské lékařské fakulty (až do roku 2000 pod názvem II. patologickoanatomický ústav, sídlící při VFN v Praze na Karlově náměstí).^[1]

Kromě lékařství se Václav Treitz věnoval i činnostem spojeným s národním obrozením, je tedy považován za národního buditele. Ve svých 52 letech, 27. srpna 1872, spáchal sebevraždu požitím kyanidu draselného.

Pojmy spojované se jménem Treitz

• Treitzův sval – již zmíněný sval
• Treitzův úhel – ostré zalomení duodenojejunálního přechodu
• Treitzův oblouk – (plica paraduodenalis), řasa pobřišnice mezi levou stranou flexura duodenojejunalis a středního ohraničení levé ledviny
• Treitzova fascia – povázka (vazivový obal svalu či skupiny svalů^[6]) za hlavou pankreatu
• Treitzova fossa – důlek za slepým střevem
• Treitzova kýla – duodenojejunální hernie, známá též jako hernie retroperitonea
• Treitzova membrána
• Treitzův recessus
• Treitzův cévní svazek – dolní okružní žíla s levou tračníkovou tepnou v řase nástěnné pobřišnice
• Treitzův retrococcygeální sval

Dílo

Je autorem dvou prioritních spisů, o retroperitoneální hermii (1856) a o uremické kolitidě (1859).^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Treitz na německé Wikipedii.

Literatura

• Richard S. Fox, Claire G. Fox, William P. Graham III: Václav Treitz (1819–1872): Czechoslovakian pathoanatomist and patriot. World J Surg 9 (1985), 361–6, PMID 3887773
• J Dobiás, J Marek: Dr. Václav Treitz (1819–1872). On the 110th anniversary of his death and the 125th anniversary of the founding of the Pathologic Anatomy Institute in Prague. Časopis lékařů českých 122 (1983), 405–7, PMID 6344997
• Václav Treitz, the Czech pathological anatomist. Časopis lékařů českých 91 (1952), 223, PMID 14390131
• V Bartůsek: New findings about the youthful years of Václav Treitz. Časopis lékařů českých 129 (1990), 283–4, PMID 2184939
• L Hlavácková: The most eminent personalities of the Prague Medical Faculty. Václav Treitz. Časopis lékařů českých 144 (2005), 504, PMID 16161548
• W Haubrich: Treitz of the ligament of Treitz. Gastroenterology 128 (2004), Issue 2, Pages 279–279, 10.1053/j.gastro.2004.12.026

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Treitz na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Treitz