Václav Vaněček

prof. JUDr. Václav Vaněček, DrSc.
Narození10. července 1905
Jílové u Prahy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 1985 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníarchivář, pedagog, historik, učitel a překladatel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Vaněček (10. července 1905 Jílové u Prahy[1]12. dubna 1985 Praha) byl český právník, právní historik a archivář, profesor právnické fakulty Univerzity Karlovy a člen Československé akademie věd.

Život

Narodil se v rodině soudce, studoval na gymnáziu v Benešově a na klasickém gymnáziu v Praze, kde roku 1924 maturoval. Poté absolvoval pražskou právnickou fakultu, roku 1929 získal titul doktora práv. I po vystudování zůstal na fakultě jako rektorátní koncipista a po roce 1934 rektorátní komisař. Zároveň se zúčastnil zahraničních vědeckých cest do Paříže a Berlína a v roce 1932 se habilitoval v oboru československých právních dějin. Stal se také učitelem na Archivní škole, jmenování profesorem zhatily události konce 30. let.[2]

Profesorem dějin státu a práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy se tak stal až po roce 1945. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat.[3] Byl členem Královské české společnosti nauk, od založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl členem korespondentem a od roku 1973 byl její řádný člen – akademik. Na akademii byl na přání Václava Vojtíška v roce 1968 pověřen vedením tehdejšího Ústředního archivu ČSAV. Zde se mu podařilo vychovat řadu mladých archivářů a také zde našli uplatnění někteří vědci s pochroumaným politickým profilem.[4]

Publikoval podstatnou obecnou práci k československým dějinám státu a práva a právnímu postavení klášterů, vedle toho také řadu drobnějších studií, včetně polemických k pojmům staršího českého práva (kobylí pole, nestojte).

Výběr z díla

  • Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (I. 1933, II. 1937, III. 1939)
  • Kapitoly o právních dějinách Karlovy university (1934, 1946)
  • Stát Přemyslovců a středověká „říše“ (1945)
  • Prvních tisíc let… Předstátní společenská organisace a vznik státu u českých Slovanů (1949)
  • České „kobylí pole“ jako právní instituce (1959)
  • Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945 (1964, 1970, 1976)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Farnost Jílové u Prahy [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. 
  2. MALÝ, Karel. Václav Vaněček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 95–96.
  3. VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 327. 
  4. SCHWIPPEL, Jindřich. Václav Vaněček (10. 7. 1905 – 12. 4. 1985). Akademický bulletin. 2005, čís. 9. Dostupné online. ISSN 1210-9525. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“