Václav Vlček (kondotiér)

Václav Vlček
Václav Vlček na výřezu z obrazu Jana Matejky
Václav Vlček na výřezu z obrazu Jana Matejky
Narození1425
Úmrtí1501 (ve věku 75–76 let)
Povoláníspisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Vlček z Čenova (též z Minic, okolo 1425?1501?[pozn. 1]) byl český vojevůdce a autor knihy o válečném umění.

Původ

Václav Vlček původně používal přídomek z Minic. Přídomek z Čenova nebo z Čínova[pozn. 2] začal používat poté, co od krále Vladislava Jagellonského tuto vesnici obdržel za to, že sepsal své hlavní dílo Naučení, kterak se mají šikovati jízdní, pěší i vozy. Po roce 1436 byl také vlastníkem Libně, kterou získal po Janu Vlašimském z Cimburka.

Kariéra

Václav Vlček byl jedním z předních českých kondotiérů, tedy velitelů nájemních vojsk v bojích mezi císařem Fridrichem a vévodou Albrechtem. Poté sloužil Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Ve válce krále Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem byl Václav Vlček jedním z nejdůležitějších Jiříkových vůdců; proslavil se zejm. při obležení a držení benediktinského kláštera v Třebíči, při obléhání Uherského Hradiště nebo při bitvě na říčce Valové u Tovačova. Jakožto žatecký zeman byl Vlček roku 1470 hejtmanem vojska žateckého a rakovnického.

V letech 1477–1484 vlastnil jihočeský hrad Helfenburk, ze kterého podnikal výpady proti příznivcům krále Matyáše Korvína.[1] Na hradě významně rozšířil opevnění o pokročilé pozdně gotické fortifikační prvky.[2]

Hermenegild Jireček usuzuje o Vlčkově „jadrném duchu válečnickém“ a uvádí tyto Vlčkovy věty: „Válkať jest, válkú válí se sem i tam; musí to býti, žeť jedni druhé porážejí.“ – „Bych se měl s kým bíti, vždy bych se naň rád s ranú první utek.“ Jireček však uvádí i chvalozpěv na Vlčka, zasazený do souvislostí boje o Tovačov:

By tu Vácslava Vlčka nebylo, zleby se bylo Čechuom přihodilo, žeby se mnohý do Čech nevrátil, a svój život bylby ztratil!

Odkazy

Poznámky

  1. Přesný den, měsíc a rok narození ani smrti není znám. Jireček uvedl jako možný rok smrti i 1510.
  2. Jireček měl zato, že jde o Číňov na Žatecku.

Reference

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Helfenburk – hrad, s. 67. 
  2. DURDÍK, Tomáš; ADÁMEK, Jan; FRÖHLICH, Jiří; CHOTĚBOR, Petr. Vybrané středověké památky Prácheňska. Praha: Unicornis, 1998. 54 s. (Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností; sv. 6). ISBN 80-901258-9-1. Kapitola Helfenburk u Bavorova, s. 49. 

Literatura

  • BEŇA, Samuel. Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů z pera českého rytiera Václava Vlčka z Čenova (cca 1440-1500) ako vzácny prameň pre skúmanie taktiky jazdeckých oddielov na sklonku stredoeurópskeho stredoveku. In: Vojenská história : časopis pre vojenskú históriu, múzejníctvo a archívnictvo Roč. 24, č. 3 (2020), s. 19-32. Dostupné online.
  • FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech: vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha : Naše vojsko, 1960. 196, [3] s., [12] s. fot. příl. : mp. (Živá minulost ; sv. 39).
  • JIREČEK, H. Válečníci čeští XV. století. Vojevůdci krále Jiřího ve válce s Matyášem. In: Památky. Časopis Musea království Českého pro dějepis hlavně český, vydávaný od Archeologického sboru Musea království českého nákladem Matice české. Praha, Matice česká, 1863. Str. 72.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vaclav Vlcek Matejko.png
Portrait of Václav Vlček, Czech 15th-century military commander.