Václav Vydra (1902)

Václav Vydra mladší
Narození25. října 1902
Roudnice nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. června 1979 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťDana Medřická
DětiVáclav Vydra
RodičeVáclav Vydra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Vydra mladší (25. října 1902 Roudnice nad Labem[1]19. června 1979 Praha) byl český herec a divadelní režisér.

Život

Po nedokončených středoškolských studiích na reálném gymnáziu a obchodní akademii se připojil k Choděrově divadelní společnosti (1918),[2] do prvního profesionálního angažmá nastoupil v Českých Budějovicích (1919–1920).[2] Po odchodu do Prahy nejprve působil ve smíchovském Švandově divadle (1920–1921),[2] následně v Městském divadle na Královských Vinohradech (1921–1951).[3] Od začátku sezony 1951/1952 až do svého skonu byl hercem a režisérem v Městských divadlech pražských.[3]

Patřil k výrazným osobnostem divadelního života své doby, ztvárnil řadu charakterních dramatických i komediálních rolí českého a světového repertoáru, spolupracoval s filmem, rozhlasem, okrajově také s televizí a dabingem. Byl uznávaným recitátorem,[3] pedagogicky působil v letech 1949–1951 na DAMU.[4] Podobně jako otec Václav Vydra st. se politicky angažoval v KSČ,[5] v roce 1957 byl oceněn titulem zasloužilý umělec.[5] Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok, podporující komunistický převrat.[6]

Jeho životní partnerkou byla herečka Dana Medřická, jejich syn Václav je pokračovatelem tradice hereckého rodu Vydrů.

Jako režisér Vinohradského divadla a komunista aktivně politicky vystupoval proti sestře Lídy Baarové Zorce Janů (Babkové).[zdroj?]

Filmografie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu, křtěn jako Václav Jan
  2. a b c Český film : herci a herečky III, s. 769
  3. a b c Český biografický slovník XX. století III, s. 504.
  4. Václav Vydra (2) [online]. Filmová databáze. Dostupné online. 
  5. a b Český film : herci a herečky III, s. 770
  6. VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 327. 

Literatura

  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 769–770. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 788. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“