Václav Zahradník

Václav Zahradník
Narození29. ledna 1942
Praha
Úmrtí28. června 2001 (ve věku 59 let)
Praha
Povoláníhudební skladatel, dirigent a skladatel filmové hudby
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Zahradník (29. ledna 1942, Nepomuk – 28. června 2001, Praha) byl český skladatel a dirigent. Proslavil se zejména jako šéfdirigent Orchestru Československé televize.

Život

V dětství vyrůstal v Nepomuku, odkud pocházeli jeho rodiče. Václav Zahradník se za studentských let (vystudoval stavební průmyslovku) stal klavíristou swingové kapely v Plzni. U hudby již zůstal a přesídlil do Prahy. Na pražské konzervatoři studoval skladbu u Františka Kovaříčka a Zdeňka Hůly, dirigování u Františka Hertla a bicí nástroje u Vladimíra Vlasáka.[1] V tomto období se podílel na experimentální hudbě v souboru Quax pod vedením Petra Kotíka.

Proslavil se v druhé polovině 60. let LP Šípková Růženka beatové skupiny Rebels, pro niž napsal skladby a odvážná aranžmá, v nichž použil nástroje symfonického orchestru. V roce 1969 natočil album Jazz Goes to Beat se studiovým big-bandem, s nímž vystoupil v rámci pražského Mezinárodního jazzového festivalu. V období nastupující normalizace pokračoval coby dirigent, skladatel i aranžér velkými big-bandovými projekty (Interjazz, B & S…) na něž přijali pozvání slavní jazzmeni Slide Hampton, Johnny Griffin, John Surman a další. Ve stejné době si vyzkoušel roli hitmakera, produkoval dlouhohrající desky s Hanou Zagorovou, Jiřím Štědroněm a Viktorem Sodomou. Řada jeho písní je populární dodnes (Bludička Julie, Strejček Jonatán, Vzhůru k výškám, …).

V roce 1973 se Václav Zahradník stal šéfdirigentem nově vzniklého Orchestru Československé televize (zanikl v roce 1990) a podílel se na mnoha populárních televizních show, například Televarieté, Možná přijde i kouzelník atd. Ve stejné době složil a natočil mnoho scénických a filmových hudeb, mj. k bestsellerovým komediím Marie Poledňákové Jak dostat tatínka do polepšovny, Jak vytrhnout velrybě stoličku a S tebou mě baví svět (hity Sladké mámení či Vzhůru k výškám), k animovanému seriálu Rákosníček, Brundibáři, k pohádkovému filmu Rumplcimprcampr atd. Výrazně se zapsal také jako hudební aranžér, např. ve filmové komedii Noc na Karlštejně.

Coby dirigent se osvědčil také v mezinárodním kontextu jako šéfdirigent hudebních festivalů v Sopotech, Bratislavská lyra, Děčínská kotva, Intertalent atd. Pravidelně zajížděl také dirigovat do Berlína. Přijal ocenění zasloužilý umělec. V osmdesátých letech navázal na své někdejší jazzové aktivity a spolupráci s producentem Antonínem Matznerem, výsledkem byla LP deska East West Connection.

V posledních dvanácti letech svého života, po prodělané těžké nemoci, po níž už nemohl pomýšlet na dráhu dirigenta, se věnoval především scénické hudbě a symfonickým úpravám muzikálových a filmových standardů pro Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Jeho strýc Jaroslav Zahradník byl varhaníkem a skladatelem, ředitelem v hudební škole v Litoměřicích a Blatné. Jeho syn Václav Zahradník mladší je také profesionálním muzikantem. Jeho starší syn Jakub Zahradník je také muzikantem.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Antonín Matzner: Václav Zahradník, In: autor in, magazín OSA, číslo 04/zima 2011, 22. prosince 2011, vyd. OSA, Praha, str. 53

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1 298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1117. 
  • MATZNER, Antonín. Václav Zahradník, In: autor in, magazín OSA, číslo 04/zima 2011, 22. prosince 2011, vyd. OSA, Praha, str. 52–4
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 804. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 540. 

Externí odkazy