Václav Zbořil
| Václav Zbořil | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Katol. str. nár. na Mor. ČSL |
| Narození | 31. března 1876 Bystřice pod Hostýnem  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1956 (ve věku 79–80 let) Istebník nad Váhem  Československo |
| Profese | politik, podnikatel, mecenáš a spisovatel |
| Commons | Václav Zbořil |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Zbořil (31. března 1876 Bystřice pod Hostýnem[1] – 1956 Istebník nad Váhem[2]) byl český a československý politik a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Biografie
Narodil se do rodiny továrníka a majitele podniku na výrobu perníku a voskového zboží. Byl aktivní v péči o poutní místo Hostýn. Například se zasloužil o postavení silnice na vrchol kopce. Angažoval se v Matici svatohostýnské jako její dlouholetý předseda a v dalších charitativních a obecně prospěšných spolcích (předseda Okresního spolku pro péči o nezaměstnané). Jakožto dlouholetý předseda odboru Klubu československých turistů v Bystřici pod Hostýnem dal postavit chatu na Tesáku (1932), která byla na jeho počest pojmenována Zbořilova chata. Otec mu přes doporučení učitelů nedovolil studovat na vysoké škole a musel převzít rodinný podnik. V továrně se vyrábělo voskové zboží, svíčky, mýdlo či perník – byla jediná svého druhu na Moravě. Až do roku 1947 se podílel na její činnosti. Angažoval se v katolických spolcích a v Katolické straně národní na Moravě. Působil i literárně. Sepsal práci Co vrátí řemeslu zlaté dno? (1913), v níž se zabýval možnostmi rozvoje živnostenského stavu.[3][2]
Po vzniku ČSR zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za Československou stranu lidovou. Na mandát rezignoval v březnu 1919. Profesí byl továrníkem.[5]
Po rezignaci na poslanecký mandát se nadále věnoval podnikání. Byl aktivní i na poli technického bádání, získal několik patentů (mimo jiné autoped, tedy vůz vybavený místo kol takzvanými pédy, který měl být využíván pro zimní zásobování vrcholu Hostýna). Byl starostou Bystřice pod Hostýnem, předsedou okresní správní komise silniční a předsedou Klubu československých turistů. V roce 1931 byl zvolen předsedou Krajinského muzea a předsedou tenisového klubu. Pro kostel v rodném městě daroval dva zvony, byl aktivní v charitativním hnutí. Po nástupu komunistické vlády v roce 1948 přišel kvůli znárodnění o majetek a se ženou se přestěhoval do Istebníku nad Váhem, kde zemřel v roce 1956.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Bystřice pod Hostýnem
- ↑ a b PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 305
- ↑ a b Listy svatohostýnské, 3, 2007 [online]. hostyn.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Václav Zbořil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Zbořil na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Zbořil
- Václav Zbořil v Revolučním národním shromáždění roku 1919
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Václav Zbořil (1876 - 1956), Český a československý politik.